Školky by měly stavět obce. Pokud místo nezajistí, měly by hradit prodloužení rodičovské, říká Prokop
Sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research apeluje na reorganizaci financování a výstavby školek v obcích. „Když ho (dítě) školka rozvíjí a má nějaké přijatelné náklady, tak návratnost investice do včasné péče je opravdu násobná,“ řekl Prokop Radiožurnálu v rámci seriálu Život k nezaplacení. Podle amerických výzkumů může být návratnost takové péče sedmi až desetinásobná, uvedl.
Kdo má stavět školky?
Podle mě je má stavět obec. Problém je, že jak máme v Česku malinké obce, tak když se mezi sto malých obcí rozdělí peníze z daní, tak ani jedna nemá, když to přeženu, na to, aby postavila nějakou školku. Kdyby peníze těch sto malých obcí dostalo dohromady, tak pět školek v pohodě postaví.
Gramotnost dětí, jak umí číst a počítat, závisí na kvalifikaci učitelů. A to se v krajích liší, někde učí nekvalifikovaní učitelé 20 procent hodin, někde pět procent hodin, říká Daniel Prokop
Ministerstvo vnitra chystá zákon o sdružování obcí, kde se mohou obce v rámci ORP (obec s rozšířenou působností) v rámci malého okresu sdružit a spojit finance třeba právě na stavění školek. To by mohlo, když se to udělá dobře, hodně pomoct.
Takže potřebujeme, aby školky stavěly obce, a potřebujeme, aby k tomu měly obce motivaci, protože dneska máme garanci od tří let, ale to je taková fiktivní garance. Řada rodičů vám řekne, že vlastně ta garance neexistuje. Vidíme, že mezi těmi tři až pětiletými deset procent do školek nechodí, a to je hodně.
Změna v systému podpory uprchlíků. Stát přispěje pouze lidem žijícím pod životním minimem
Číst článek
Je tedy potřeba, aby byla reálná garance. Obce by na to měly mít peníze, měly by na to mít nástroje a měly by tu garanci mít reálnou i v tom, že když místo rodičům nezařídí, tak by jim měly platit prodloužení rodičovského příspěvku.
Proč by měl platit stát za to, že maminka nemůže pracovat, protože jí obec neudělá školku? To potom přenáší obec náklady na stát. Takže podle mě by měly mít nástroje a měly by mít odpovědnost, že ty obce, které nezařídí školku, budou platit prodloužení rodičovského příspěvku.
Jak s tím vším, o čem se v těchto chvílích v rozhovoru Život k nezaplacení bavíme, souvisejí programy včasné péče? Opravdu platí, že český stát za každou investovanou korunu do programu včasné péče dostane zpátky tři až čtyři koruny?
Dělali jsme aktualizaci v českých datech, vzali jsme efekty předškolní výchovy a aktualizovali jsme je o to, jak souvisí s úspěšností na základní škole v Česku, jaké jsou standardní náklady předškolní péče, a z toho vychází zhruba taková efektivita. Ono samozřejmě závisí na tom, jestli školka má ten efekt, jak jsem říkal. Když tam bude dítě sedět a nebude na něj nikdo mluvit, tak se to nevrátí třikrát čtyřikrát.
Střední školství potřebuje urgentní změnu. Navýšit kapacity čtyřletých gymnázií, říká sociolog Prokop
Číst článek
Když ho školka rozvíjí a má nějaké přijatelné náklady, tak návratnost je opravdu násobná. A to v tom, minimálně v naší studii, navíc nejsou započítány všechny dopady. Tam jsou jenom dopady na nezaměstnanost, odvody a dávky. V Americe sledují i zdraví, kriminalitu dětí a další. Tam jim vyšlo, že návratnost jednoho dolaru je sedm až desetkrát.
Bavíme se o dětech, které za x let čeká vstup na pracovní trh. Dá se odhadnout, třeba v optice dnešní žáků základní školy, jakou podobu bude mít trh práce, až to pro ně bude aktuální? Nebo je to čím dál tím větší neznámá?
Na trh práce nejsem odborník. Nicméně když se firmy jako McKinsey zaměřují na modelování těch změn, tak nevěřím tomu, že se dají moc predikovat. Možná jsme si mysleli před pár lety, že se budou hodně automatizovat manuální obory, ale s rozvojem umělé inteligence viz ChatGPT vidíme, že se budou dost automatizovat i některé nemanuální obory.
‚Individuální přístup k dětem je k nezaplacení.‘ Soukromých škol přibývá, platí se i 60 tisíc ročně
Číst článek
Takže si myslím, že jediné, co můžeme říct, je, že se asi hodně změní trh práce a že ty kompetence musí být trošku obecnější, aby se mezi obory dalo třeba lépe přecházet.
Tedy spíše příklon k tomu všeobecnějšímu vzdělávání?
Tak. Ale neznamená to, že by všichni měli mít gymnázia, ale že i to technické vzdělávání, třeba učňovské, musí být trošku obecnější a zahrnovat přípravu na víc typů oborů apod. Specializace pravděpodobně nebude stačit. A dneska, když vidíme data o tom, co dělají učni z vysoce specializovaných oborů, tak velká část nedělá obory, na které se vyučila. Potom je i extrémní specializace, jakou máme my, zbytečná.
