Kratom stimuluje, uklidňuje a závislost na něm je spíš menší. V Česku si ho ale mohou koupit i děti
Kratom je přírodní povzbuzující látka. „V menších dávkách působí stimulačně, nabudí organismus, máte větší energii a třeba i větší chuť do práce,“ popisuje adiktolog Tomáš Jandáč. Ve vyšších dávkách působí kratom sedativně. Na kratomu může vzniknout závislost, i když lehčí než na jiných látkách. Úřady i proto zatím nekontrolují, komu se prodává, ani kolik obsahuje návykových látek. Koupit se totiž dá jako upomínkový předmět bez omezení věku.
Kratom je strom z čeledi kávovníků, který roste v Asii. V Česku se dají koupit jeho listy v podobě prášku, zalévají se jako čaj.
Devatenáctiletý Jonáš kratom konzumoval na střední škole. „Začalo to před čtyřmi pěti lety, zajímal jsem se rostlinné drogy. Kratom byl tehdy hrozně drahý, tak jsme si ho koupili s kamarádem. Poprvé to se mnou nic neudělalo, ale pak jsem si ho vzal ve škole a už to bylo slušné,“ popisuje pro Zaostřeno Českého rozhlasu Plus s tím, že podobnou zkušenost mají i jiní uživatelé.
„Vybudilo to u mě velkou chuť se bavit, mluvit o věcech, bavila mě škola. Pak se nám ale udělalo špatně,“ říká Jonáš.
Kratom později začal pít jako čaj obden. Když si ho ale nevzal, měl abstinenční příznaky.
Závislost ‚neurvete‘ silou a vůlí, ale dlouhodobou motivací, říká adiktolog
Číst článek
„Měl jsem pocit, že se to nedá vydržet, nebavila mě práce. Kamarád pociťoval svalovou únavu, nevůli do ničeho, já měl tu nevůli. V nejrizikovějším období jsem pociťoval menší zimnice. Nebylo jednoduché s tím přestat. Ale už jsem si to zase koupil, snažím se to teď víc regulovat,“ přiznává.
Závislost, ale menší
Účinky kratomu jsou dvojí, popisuje Tomáš Jandáč z Ambulance dětské a dorostové adiktologie Kliniky adiktologie první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„V menších dávkách působí kratom stimulačně, nabudí organismus, člověk má energii, větší chuť do práce. Někteří pacienti popisují i euforii a klid,“ říká adiktolog.
„Ve vyšších dávkách působí sedativně, protože se řadí mezi opioidní látky. Jste v klidu, nemusíte nic dělat.“
Váže se totiž na opioidní receptory, vysvětluje toxikolog Martin Kuchař, vedoucí Laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze:
Mladých uživatelů drog ubývá, ztráta kontroly po intoxikaci už není cool, upozorňuje expert Mravčík
Číst článek
„To znamená, že je tu potenciál vzniku závislosti. I když ze studií vyplývá, že je nižší než u jiných opiátů, jako je třeba morfin nebo fentanyl.“
Při chronickém užívání může podle Kuchaře nastat poškození jater, některé studie zmiňují i negativní vliv na srdeční soustavu. „Jsou popisována i úmrtí. Ale v takových případech šlo o užití kratomu v kombinaci s dalšími látkami včetně alkoholu, antidepresivy, benzodiazepamů.“
Kratom lidé užívají třeba pro zvládnutí úzkostí a depresí nebo pro překonání závislosti na jiných látkách, dodává toxikolog:
„Třeba když jde někdo na těžký track na hory, bolí ho koleno, tak si místo tramadolu vezme kratom. V kombinaci sedativních a opioidních účinků tu cestu zvládne. Riziko vzniku závislosti při takto občasném užívání je velmi nízké.“
Ani potravina, ani doplněk
Kratom není v Česku schválený jako potravina ani potravinový doplněk. Prodejce tedy nemůže říct, jaké by mělo být bezpečné dávkování. Zároveň ale nejde o zakázanou látku, prodávat se může legálně třeba jako suvenýr.
„Nabízení není nijak regulováno evropskou ani národní legislativou. Kratom v současnosti není zařazen na seznam návykových látek. Je to v podstatě potenciální potravina nového typu, která obsahuje alkaloidy s řadou stimulujících a psychofarmakologických účinků na lidské zdraví,“ shrnuje mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.
Kontrola jako křivka U. Na jednom konci jsou drogy, na druhém zneužívané legální látky, říká adiktolog
Číst článek
Pokud by se tedy kratom prodával jako potravina a bylo u něj uvedeno, že je určen ke konzumaci, inspekce by proti tomu zasáhla. „Pokud je tam ale uveden jiný účel, tak to za potravinu považováno není, i když se lze všeobecně domnívat, že je za účelem konzumace látka nabízena,“ vysvětluje Kopřiva.
Národní protidrogová centrála se v současnosti kratomem nezabývá. „Primárně proto, že není na seznamu návykových nebo zakázaných látek podle české právní úpravy,“ potvrzuje ředitel centrály Jakub Frydrych.
Jinak je tomu v jiných evropských zemích, kratom je podle Frydrycha zakázaný už v Bělorusku, Bulharsku, Chorvatsku, Dánsku, v baltských státech, ve Slovinsku, Švýcarsku nebo třeba Polsku. V Česku ale zatím na seznam zakázaných látek nemíří a nedoporučuje to ani Světová zdravotnická organizace.
Společnost je na legalizaci marihuany připravená, tvrdí adiktolog Viktor Mravčík
Číst článek
„Je potřeba ten instrument seznamu zakázaných látek neoslabovat látkami, které jsou sporné a mají zjevně nižší zdravotní rizika. Protože rizika spojená s kratomem jsou vlastně doprovodná,“ zdůrazňuje Frydrych.
Toxikolog Kuchař, který je členem skupiny včasného varování pod Národním monitorovacím střediskem pro drogové závislosti, doporučuje kontrolovat obsah kratomu.
„Zásadní je pro nás zatím kontrola kvality. U nás je dnes na dobrovolné bázi, kdy si dovozci nechávají dělat kontrolu na přítomnost alkaloidů, aby viděli, jaké množství jich v dovážené rostlině je. Také sledují přítomnost plísní a těžkých kovů. Myslím, že důsledná kontrola kvality je cesta, jak neposlat poměrně značné množství lidí do ilegality,“ říká.
„Je velký rozdíl mezi lžičkou zeleného kratomu, nebo lžičkou extraktu, který může mít 30 až 50násobně větší množství alkaloidů,“ upozorňuje toxikolog. Právě proto by měli prodejci upozorňovat na množství aktivních látek.
Konec volného prodeje nikotinových sáčků? Děti si je nekoupí a sníží se množství návykové látky
Číst článek
To by uvítal i prodejce Jan Němec z webu Kratom World: „Trápí nás, že nemůžeme zákazníka poučit, co to je za látku a jak se k tomu stavět. Nemůžeme ani omezit prodej pro děti. Byli bychom rádi, kdybychom mohli na balení uvést, k čemu to je, jak to používat, jaká je historie.“
Co je lepší pro společnost
Jestli se kratom dostane na zmíněný seznam zakázaných látek, nebo zůstane legální, se podle Kuchaře rozhodne do konce roku. V meziresortním připomínkovém řízení je totiž studie, kterou Kuchař vypracoval.
„Pokud bychom přistoupili na to, že se kratom stane součástí naší společnosti, tak je potřeba vzít v úvahu, že ambulance a kliniky adiktologie budou navštěvovat i závislí na této látce,“ upozorňuje.
„Na druhou stranu si myslím, že závislost na kratomu je mnohem lépe překonatelná než na klasických opiátech. Je to dáno mechanismem působení na opioidní receptory. Jsou i případy, kdy byl někdo závislý na opiátech a přešel na kratom. Je pak na zvážení, jestli to takto není pro společnost lepší,“ dodává toxikolog Kuchař.
Celý pořad si poslechněte v audiozáznamu.
