‚Trýznitele z Islámského státu potkal v Německu.‘ České novinářky vyprávějí příběhy lidí z Iráku
Novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová spolupracují už 11 let. Často přitom jezdí do extrémně nebezpečných oblastí. Příběhy lidí z Iráku a Sýrie popisují ve své nové knize s výmluvným titulem Ve válce. Nejen o ní mluvily v rozhovoru pro Radiožurnál.
Lenka Klicperová a Markéta Kutilová píšou knihy nebo točí dokumenty z extrémně nebezpečných oblastí. Hlavně z nepokojného Blízkého východu, kde pořád probíhá válka s tzv. Islámským státem (IS).
Většina lidí na Západě je přesvědčena, že válka s IS je za námi. Novinářky, které do Sýrie, Iráku a dalších zemí jezdí pravidelně, to tak optimisticky zatím nevidí.
Už osm let války
„Společnost je otupělá, protože válka trvá už osm let. My se snažíme ukázat, jak je snadné, aby se nějaký podobný konflikt někde rozhořel,“ říká ve vysílání Radiožurnálu Markéta Kutilová.
Lenka Klicperová doplňuje, že „něco podobného nás klidně může potkat i tady, v Evropě… ale nebudeme moc strašit“.
Islámský stát podle obou žen pořád žije.
„Třeba na jihovýchodě Sýrie se stále bojuje. Kurdsko-arabské síly tvrdí, že tam i dnes může být až několik tisíc bojovníků IS, a to je alarmující,“ říká Klicperová.
Podle ní je potřeba si uvědomit, že IS sice vyklízí pole v Sýrii, ale aktivuje se v Afghánistánu, Asii nebo Evropě. „The Financial Times zmapoval desítky až stovky milionů dolarů z prodeje ropy, které odešly přes Turecko ven ze země. Aby sponzorovaly IS, a to třeba i v Iráku,“ dodává novinářka.
O tom, že IS rozhodně není, a asi jen tak nebude, poražen, svědčí třeba příběh Masúda, kterého džihádisté unesli a věznili více než rok.
Trýznitele potkal na ulici
Novinářky jeho život popsaly ve své nejnovější knize Ve válce (s podtitulem Příběhy obyčejných lidí z Iráku a Sýrie). Podle Kutilové je jedním z mála lidí, kteří věznění Islámského státu vůbec přežili. Byl to novinář a unesli ho spolu s jordánským pilotem, kterého pak upálili.
„Měl to štěstí, že ho vyměnili za zajaté bojovníky IS. Taky ho ale varovali, že pokud zůstane v Sýrii, stejně si ho najdou. Nezbylo mu nic jiného, než se spolu s uprchlickou vlnou roku 2016 vydat do Evropy… Dnes žije v německých Brémách. Dostal uprchlický statut i se svou matkou. Ale stalo se, že ve Frankfurtu, normálně na ulici, potkal muže, který ho mučil ve věznicích IS. Šel na policii a dnes jim pomáhá odhalovat džihádisty, kteří se do země dostali s uprchlíky,“ popisuje.
Mnozí uprchlíci si tak cestou do Evropy zachránili život. „Taky jsme sledovaly příběh syrského Kurda, který přijel do Česka. Je uprchlík ze Sýrie, integroval se tady, přijela za ním i manželka a děti. Část rodiny je ale v Německu a on sám nemá doklady, protože statut uprchlíka nedostal. Teď navíc jeho další rodinu v Sýrii vyhnali z domovů Turci, protože oblast, kde bydleli, si vzali pod svou správu. Sice dokázal uprchnout před válkou, ta ho ale pronásleduje i v Evropě,“ vzpomíná Kutilová.
Ženy zvedají hlavy
Dá se za těch osm cest a tři roky, co do Sýrie a Iráku jezdí, vůbec říct něco optimistického? „Asi ne,“ zamýšlí se Lenka Klicperová, ale prý už vypozorovala posun v emancipaci žen na válkou sužovaném území.
„Stejně jako tomu asi bylo během 2. světové války v zemích SSSR. Hlavně kurdské ženy, které vyrůstaly v klanové společnosti, si až dosud vůbec nebyly vědomy svých práv. Žily ve vědomí, podle kterého je posláním ženy rodit děti, být dobrou matkou a starat se o rodinu. Ve válce ale zjistily, že jsou potřebné i jako bojovnice. Dodalo jim to sebevědomí, a to je, hlavně na severovýchodě země, už dnes i dost vidět,“ dodává Lenka Klicperová.
V audiozáznamu pořadu Hovory se můžete zaposlouchat i do dalších příběhů lidí ve válkou strádající zemi. Příběhy dětských vojáků, malých jezídských chlapců, ze kterých IS cvičil oddané bojovníky, kteří šli přímo na smrt, nebo Wahídy, valkýry pouště, která se z obyčejné policistky stala postrachem IS v Iráku.
