Historik Stehlík: Jistota, že svět bude pořád stejný, mizí. Budoucnost je v rukou politických elit
Pandemie koronaviru, ruská invaze na Ukrajinu, konflikt na Blízkém východě, klimatická změna, migrace a potravinová soběstačnost. Svět, který se dosud zdál být homogenní, mizí. „Čím blíže nám krize jsou, tím více překračujeme nepředstavitelnost, že se nás to také může týkat. Rázem máme pocit, že se náš svět rozpadá,“ říká v pořadu Jak to vidí... na Dvojce historik a publicista Michal Stehlík.
Jako profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a zároveň její někdejší děkan se Michal Stehlík v v pořadu Jak to vidí... vyjádřil také k prosincové střelbě na univerzitě, při které útočník zabil 14 lidí.
Klíčové je podle Stehlíka nyní vnímat sounáležitost a solidaritu v rámci společnosti.
„Je důležité vnímat, jakým způsobem dění zasahuje mladé lidi, pedagogy i studenty. Musím ocenit, jak funguje a komunikuje vedení univerzity a fakulty. Podívat se i na to, že jsme schopni se semknout, jsme skutečná akademická obec. A možná v té tragédii najít i něco pozitivního ve smyslu sounáležitosti, o které často říkáme, že není,“ dodává Stehlík.
„Pak přichází praktické věci, debata o držení zbraní a podobně,“ doplňuje.
‚Jistota mizí‘
Společnost je podle Stehlíka různorodá a různě tak reaguje i na řešení světových i lokálních krizí.
„Čím blíže nám krize jsou, tím více překračujeme nepředstavitelnost, že se nás to také může týkat. Rázem máme pocit, že se náš svět rozpadá. Když se podíváme do Gazy, na Ukrajinu, když vnímáme covid, který rozhodně nikam nezmizel, tak naše jistota, že svět bude pořád stejný, mizí. A otázka je, co bude dál,“ uvažuje Stehlík.
Jistě přijdou také nové výzvy. V příštích deseti letech bude například svět podstatně ovlivňovat klimatická situace.
„Bude se řešit jak otázka migrace, tak potravin a zemědělství. A rozhodně nepůjde o ideologický boj, ale o realitu. Metaforicky řečeno, rozpadající se svět je svým způsobem realita,“ míní historik.
Na emoční vlně
Rozpad homogenního světa má samozřejmě dopad na celou společnost.
„Vezměte si třeba covid, kdy se z lékařské záležitosti stala záležitost společenská z hlediska chování lidí a zvýšené nervozity a obav. Stejně tak válka. Pokud jsme poslední dva roky konfrontováni s válečnou situací, tak i když to na každého působí jinak, je to něco, co může zvyšovat nervozitu nebo obavy o budoucnost. Možná se ale bude spíše ukazovat, jaké máme, nebo nemáme politické elity, protože veřejný prostor je otevřen politickým elitám ve smyslu budoucnosti,“ vysvětluje Stehlík.
Posledních 30 let je historická výjimka, další generace čekají těžké výzvy, říká historik Stehlík
Číst článek
Podle Stehlíka je to otázka, se kterou se potýká nejenom celá Evropa, ale třeba i Amerika.
„Populismus, zjednodušená řešení, čím dál dramatičtější a vyhrocenější politika, která je nesmírně polarizována. Jako kdyby tu vznikly definitivně dva tábory, jedni a druzí. Viděli jsme to na Slovensku, v Polsku, v Maďarsku. Jak bude společnost věci cítit a vnímat, je tedy také otázka politických elit. A bohužel jsme spíše v područí emocí, než abychom racionálně uvažovali o budoucnosti,“ říká historik.
Problematicky se historik dívá také na to, že se úplně rozbil model pravice–levice. Populistické strany podle něj mohou být v některých volbách pravicovější, v dalších zase výrazně levicovější, podle toho, co se zrovna hodí.
„Dnešní politika z velké části opustila hodnotový rámec. Je to spíše otázka výkonu moci, ať už technokratického, nebo populistického,“ uvádí Stehlík.
O co usilujeme?
Na otázku, o co jako stát usilujeme, by se dalo podle Stehlíka říct, že o stabilitu.
Historik Michal Stehlík: Slováci měli Čechy za vychytralé a lenivé. A Češi? Ti si ukradli i vlajku
Číst článek
„Střed Evropy je bezpečné místo k životu. To platí dlouhodobě. Naše vize stále je být součástí Evropské unie a NATO. Kam ale směřujeme do budoucna, co tento stát podcenil třeba v rámci infrastruktur, ať už dopravní, IT nebo další, tady asi vizi nemáme. Je to spíše klidný život ve středu Evropy, který se příliš nehýbe, ale on ten svět běží kolem trošku rychleji, než se nám zdá,“ dodává historik a publicista Michal Stehlík.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiu na začátku textu.
