Ochranu přírody platí z vlastních úspor. Neziskovkám chybí peníze, opustit už musely desítky lokalit

„Ochranu přírody platíme z vlastních úspor nebo se zadlužujeme – a tak už to dál nejde,“ namítají neziskové organizace a spolky, které provádějí péči na chráněných územích. Stát sice na péči poskytuje finance, ale málo. Na účty navíc chodí zpětně až na konci roku. Ochranáři jsou proto nucení opouštět některé lokality, o které se starali i desítky let. Jejich další osud je nejistý.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podhorská louka, ilustrační foto

Podhorská louka, ilustrační foto | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ohrožené druhy na chráněných územích potřebují intenzivní péči. Jinak dochází k úbytku biodiverzity a ochrana postrádá smysl. Péči tradičně zajišťuje bezpočet neziskových organizací a dobrovolníků, jejichž práci financuje stát mimo jiné prostřednictvím Programu péče o krajinu nebo Program obnovy přirozených funkcí krajiny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka

Letos navíc vázne i podepisování smluv s Agenturou ochrany přírody a krajiny, jak říká David Číp z organizace JARO Jaroměř.

„Na konci srpna máme jednu smlouvu. Staráme se o desítky lokalit a máme podepsanou jedinou. Protože těch lokalit je hodně a opravdu to něco stojí, tak jde o statisícové částky, které my musíme investovat ze svých peněz, rodinných rozpočtů, napůjčovat si od známých a říkat, snad nám to stát na konci roku zaplatí,“ vysvětluje Číp.

Některé lokality už ochranáři začali opouštět. Přitom jde o často o místa, o které pečovali desítky let, například v Jeseníkách, Ralsku nebo Milovicích.

Proč? Rozpočtové provizorium

Příliš mnoho goril. Rwandě se díky turistům podařilo zvířata ochránit natolik, že musí rozšiřovat parky

Číst článek

Agentura ochrany přírody a krajiny uznává, že k podepisování smluv letos dochází později.

Na vině je prý rozpočtové provizorium, které způsobilo tříměsíční skluz. Podle aktivistů jde ale o dlouhodobý problém a je potřeba, aby došlo ke změně systému, kdy stát bude peníze ochranářům vyplácet ideálně předem a celý proces se urychlí.

Pokud ochranáři opečovávané lokality opustí, tak druhy, kvůli jejichž zachování stát vyhlásil cenné lokality, nejspíše časem zmizí. Bez péče totiž nedokážou obstát v konkurenci náletových, invazních a úspěšnějších druhů.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Natura Ondřeje Nováka.

Ondřej Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme