Ochranu přírody platí z vlastních úspor. Neziskovkám chybí peníze, opustit už musely desítky lokalit
„Ochranu přírody platíme z vlastních úspor nebo se zadlužujeme – a tak už to dál nejde,“ namítají neziskové organizace a spolky, které provádějí péči na chráněných územích. Stát sice na péči poskytuje finance, ale málo. Na účty navíc chodí zpětně až na konci roku. Ochranáři jsou proto nucení opouštět některé lokality, o které se starali i desítky let. Jejich další osud je nejistý.
Ohrožené druhy na chráněných územích potřebují intenzivní péči. Jinak dochází k úbytku biodiverzity a ochrana postrádá smysl. Péči tradičně zajišťuje bezpočet neziskových organizací a dobrovolníků, jejichž práci financuje stát mimo jiné prostřednictvím Programu péče o krajinu nebo Program obnovy přirozených funkcí krajiny.
Letos navíc vázne i podepisování smluv s Agenturou ochrany přírody a krajiny, jak říká David Číp z organizace JARO Jaroměř.
„Na konci srpna máme jednu smlouvu. Staráme se o desítky lokalit a máme podepsanou jedinou. Protože těch lokalit je hodně a opravdu to něco stojí, tak jde o statisícové částky, které my musíme investovat ze svých peněz, rodinných rozpočtů, napůjčovat si od známých a říkat, snad nám to stát na konci roku zaplatí,“ vysvětluje Číp.
Některé lokality už ochranáři začali opouštět. Přitom jde o často o místa, o které pečovali desítky let, například v Jeseníkách, Ralsku nebo Milovicích.
Proč? Rozpočtové provizorium
Příliš mnoho goril. Rwandě se díky turistům podařilo zvířata ochránit natolik, že musí rozšiřovat parky
Číst článek
Agentura ochrany přírody a krajiny uznává, že k podepisování smluv letos dochází později.
Na vině je prý rozpočtové provizorium, které způsobilo tříměsíční skluz. Podle aktivistů jde ale o dlouhodobý problém a je potřeba, aby došlo ke změně systému, kdy stát bude peníze ochranářům vyplácet ideálně předem a celý proces se urychlí.
Pokud ochranáři opečovávané lokality opustí, tak druhy, kvůli jejichž zachování stát vyhlásil cenné lokality, nejspíše časem zmizí. Bez péče totiž nedokážou obstát v konkurenci náletových, invazních a úspěšnějších druhů.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Natura Ondřeje Nováka.
