Když budu brečet, nikomu tím nepomůžu, říká ruská studentka. Začala tlumočit uprchlíkům z Ukrajiny
Kvůli přílivu válečných běženců z Ukrajiny je stále velká poptávka po tlumočnících. Na zlínské Univerzitě Tomáše Bati se do překladatelské práce pustila i Ruska Anastasia Filin.
Pětadvacetiletá Anastasia přijela do Česka před třemi lety z města Nižnij Tagil na Uralu. Po ročním kurzu českého jazyka v Brně se nyní se věnuje grafickému designu na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Díky svému několikaletému pobytu v Česku může tlumočit uprchlíkům z válkou zničené Ukrajiny.
Dobrovolně se také ujala pěti studentek, které na univerzitu přicestovaly z ukrajinského Lvova. Pomáhá jim nejen s překládáním, ale i s orientací v novém prostředí.
Když válka začala, byla prý v naprostém šoku. Nechtěla uvěřit tomu, že Rusko napadlo Ukrajinu, kde má spoustu přátel i rodinu. „Brečela jsem na školním záchodě. Pak mi z toho bylo špatně i fyzicky, pomohl mi rozhovor se školní psycholožkou. Pochopila jsem, že pokud budu sedět a brečet, tak tím nikomu nepomůžu. Ani sobě, ani ostatním,“ říká pro Český rozhlas Zlín.
Do rodné vlasti se už příliš vrátit nechce. Ačkoli by ráda pomáhala i jinak, potýká se aktuálně s nedostatkem peněz. „Na léto si musím najít brigádu, abych mohla pokračovat ve studiu,“ dodává.
