Umyté ruce zachraňují životy, upozorňují zdravotníci. Správný postup však dodržuje pouze pět procent lidí
Umyté ruce zachraňují životy. Upozorňuje na to Světová zdravotnická organizace, která na 5. května jako každý rok vyhlásila den hygieny rukou. V nemocnicích po celé zemi tak lékaři předvádějí, jak si ruce umýt správně – naprostá většina lidí to podle nich nedovede. A kromě hygieny rukou také připomínají, že bychom měli umývat i předměty, na které nejčastěji saháme.
„Na mobilním telefonu jsme vykultivovali hlavně ústní mikroby. Jmenovitě Neisseria flavescens nebo Streptococcus,“ vypočítává Tomáš Kraus z oddělení klinické mikrobiologie IKEM. Ukazuje přitom kulaté misky, na kterých lékaři zkoumali vzorky setřené z telefonu, počítačové klávesnice a dalších věcí, které často bereme do rukou.
Kůže jako osobní počítač, který si pamatuje všechno. Důležitá je péče i pravidelná prevence
Číst článek
Podle lékařů jsou mikrobi prakticky všude kolem nás, i na věcech, které vypadají čisté. „V uvozovkách nejšpinavějším místem je kuchyňský dřez a houbička na nádobí, kde jsou i bakterie ze střevní flóry člověka,“ popisuje Kraus.
Pro zdravého člověka jsou tyto bakterie převážně neškodné. Podobné to je s těmi, které máme třeba na klíčích nebo na mobilním telefonu. V dokonalém bezpečí ale nejsme všichni.
„Problém může být u pacientů, kteří mají oslabenou imunitu. Museli by se léčit záložními antibiotiky, zatíženými celou plejádou vedlejších účinků,“ vysvětluje.
‚Covid nám pomohl‘
Mikroby roznášíme a přenášíme nejčastěji rukama a kromě těch převážně neškodných to mohou být i původci nemocí. „Proto odborníci tolik zdůrazňují mytí rukou,“ říká hygienička z IKEMu Helena Marcinková.
„Covid nám paradoxně pomohl, protože se lidem dostalo do povědomí, že by nějakou dezinfekci rukou vůbec měli provádět. Obezřetnost by však neměla polevit – všude, kde je větší koncentrace lidí, můžeme mikroby předávat,“ doplňuje.
Účinnější je dezinfekce rukou, ale i obyčejné mýdlo dokáže odstranit celou řadu virů. Zásadní je ale to, jestli je smyjeme skutečně ze všech částí rukou. Helena Marcinková ukazuje test se speciální lampou, pod kterou dezinfekce svítí.
„Dezinfekci naneseme nejen na dlaně, ale i hřbety rukou, prsty, do meziprstí, zaháknout prsty do sebe, čímž dezinfekci vetřeme do konečků prstů. Nejčastější zapomenuté místo je u lidí palec pravé ruky,“ říká Marcinková.
Kompletní desinfekce rukou se takto dá zvládnout za půl minuty a zdravotníci mají postup naučený tak, že ho zvládají automaticky. Přesto i oni si ho někdy pod lampou kontrolují, stejně jako to při ukázkách tento pátek nabízeli zájemcům.
