Srdci škodí fastfood i energy drinky, říká kardiolog. Jak prodloužit život ve zdraví až o deset let?

Je Světový den srdce. Světová zdravotnická organizace ho vyhlásila, aby upozornila, že nemocem tohoto orgánu se dá předcházet. Co můžeme udělat, aby bylo srdce zdravé? „Dodržovat zásady zdravého životního stylu. Pravidelně se pohybovat, jíst zdravou stravu, nekouřit, nepít hodně alkoholu, odpočívat – to je nejlepší recept. Je prokázáno, že takto si dokážeme prodloužit život ve zdraví až o deset let,“ říká na Radiožurnálu kardiolog Josef Kautzner.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kardiologie

Kardiologie | Zdroj: Shutterstock

Co našemu srdci nejvíc škodí?
Je to prosté, našemu srdci a celému kardiovaskulárnímu systému škodí nejvíce nezdravý životní styl – nedostatek pohybu, nadváha, nebo dokonce obezita, kouření, přemíra alkoholu, nezdravá strava, jako je fastfood, energy drinky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Subjektivní příznaky často vůbec neodráží závažnost onemocnění, upozorňuje přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiologie IKEM Josef Kautzner. Kdy si zavolat záchrannou službu?

Například kouření poškozuje výstelku cév. Prakticky každý kuřák většího množství cigaret rozvine předčasné projevy aterosklerózy, jako je infarkt myokardu, mozková příhoda nebo postižení periferních tepen. Pak je většinou pozdě to řešit.

Existují varovné signály, že s naším srdcem něco není v pořádku? Můžeme to sami na sobě poznat včas?
Je problém, že subjektivní příznaky často vůbec neodráží závažnost onemocnění. Jsou lidé, kteří mají pokročilé srdeční selhání, prakticky si nestěžují, a přijde se na to, až když se stane závažná komplikace nebo událost. Na druhé straně jsou třeba i mladší pacienti, kteří mají několik mimořádných stahů – extrasystol, což je naprosto benigní věc, ale dokážou si zavolat záchrannou službu a přijedou ve dvě ráno v noci do nemocnice. Je to těžké.

Ale infarkt myokardu, což je nejzávažnější srdeční příhoda, se projeví většinou bolestí na hrudi, která je plošná, palčivá, vyzařuje do krku, ramene, je často spojena s opocením a pocitem nevolnosti.

Pokud je pacient v rizikovém věku kolem padesáti šedesáti let, je třeba kuřák, má v rodině anamnézu infarktu, mozkových příhod a podobně a bolest trvá více než několik minut, měl by zavolat záchrannou službu, ne jet sám autem, protože je také ohrožen vznikem život ohrožující arytmie.

Jaká jsou nejčastější onemocnění srdce? Jsou to vrozené vady, nebo právě ty získané? A jak se změnila léčba srdečních nemocí za posledních čtyřicet let? Poslechněte si celý rozhovor v audiu v úvodu článku.

Vojtěch Bidrman, vma Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme