Necelá stovka za půl roku. Češi se zatím na seznam ‚ochotných k výcviku‘ příliš nehrnou
Už šest měsíců se mohou Češi a Češky hlásit do takzvaného dobrovolného předurčení. Armáda je pak v případě krize přednostně povolá na výcvik. Zájem je ale malý. „K 31. prosinci 2023 bylo podáno necelých sto žádostí o dobrovolné předurčení,“ napsala Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení armády. Věkový průměr zapsaných je navíc čtyřicet let.
Kdo se chce zapojit do obrany Česka, ale není pro něj možné odjet na šestitýdenní výcvik armádních aktivních záloh nebo se rovnou stát profesionálním vojákem, může se už půl roku hlásit do takzvaného dobrovolného předurčení.
Od ledna vojákům ubude zdravotních prohlídek. Armáda se chce otevřít i lidem s protézou končetiny
Číst článek
Zjednodušeně řečeno to znamená, že člověk požádá o zapsání na seznam ministerstva obrany, díky kterému stát dopředu zná jeho zdravotní stav a ví také o jeho schopnostech a dovednostech, které by armáda v případě krize mohla využít.
‚Byli byste schopni bojovat?‘
Nechat se zapsat na seznam ochotných k přednostnímu výcviku se rozhodl i osmapadesátiletý Martin Sekera.
„Mám exponované povolání, které delší časovou absenci v podstatě neumožňuje,“ popisuje Sekera, který pracuje jako zástupce ředitele Národního muzea, proč se rozhodl právě pro dobrovolné předurčení.
Jak se zapojit, zvažoval dle svých slov od února 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
„Jsem na jedné sociální síti, kde jsou intelektuálové vesměs humanitního zaměření. A tam někdo vznesl otázku: ‚A vy byste byli schopni bojovat, vzít zbraň a zabíjet?‘ Část těch lidí, menšina, pár mužů ve věku 30 až 45 let, řekla, že ne. Mě tento postoj zarazil, přišlo mi, že instinkt obrany něčeho, co je vaše a co jste nikomu neposkytli, je v některých vrstvách vyhaslý,“ popisuje.
Branná povinnost v České republice
Branná povinnost platí pro všechny české občany, muže i ženy, mezi 18 a 60 lety. Zatímco v míru je možné tuto povinnost převzít dobrovolně, v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu může armáda na obranu země začít lidi povolávat.
Dobrovolné převzetí může mít několik podob: člověk se může stát vojákem z povolání, může vstoupit do aktivních záloh nebo absolvovat jednorázové dobrovolné vojenské cvičení.
Proto se rozhodl přihlásit, přestože za dva roky se na něj přestane vztahovat branná povinnost. A doufá, že by mohl inspirovat mladší lidi ke stejnému kroku.
„Jsem si vědom, že to někdo může vnímat jako plané gesto, ale fakt v tom není žádná romantika nebo touha hrát si na vojáky. Je to spíše taková bilance situace, když si myslím, že je to adekvátní a že mě to v podstatě nic nestojí,“ shrnuje Sekera.
Ani ne sto žádostí
Těch, kteří uvažují podobně jako Martin Sekera, je ovšem málo. Koncept dobrovolného předurčení se totiž zatím příliš neujal.
„K 31. prosinci 2023 bylo podáno necelých sto žádostí o dobrovolné předurčení,“ napsala na dotaz Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení armády.
Nechat se „dobrovolně předurčit“ přitom není náročné. Cesta začíná podáním přihlášky v armádním virtuálním náborovém středisku nebo na jednom z krajských vojenských velitelství, následuje pohovor s rekrutérem a vyšetření u lékaře.
Zároveň se člověk zavazuje, že se zúčastní vojenského cvičení, pokud by se bezpečnostní situace v Česku zhoršila. O jeho uspořádání by musela rozhodnout vláda se souhlasem Sněmovny.
Propagace
Zájem o vstup do armády se zvedl po předloňské invazi Ruska na Ukrajinu, rychle ale opadl. Ozbrojené síly navíc stárnou, což koneckonců odráží i věkový průměr necelé stovky Čechů a Češek aktuálně zapsaných v dobrovolném předurčení.
Na peníze si nově ‚sáhnou‘ i patnáctiletí. Armáda rozšiřuje stipendijní program pro středoškoláky
Číst článek
„Ženy tvoří asi čtyři procenta z celkového počtu podaných žádostí, věkový průměr je u obou pohlaví 40 let,“ přiblížila mluvčí armády Cyprisová.
Armáda se dlouhodobě snaží oslovit mladší generaci. Ať již zmíněným virtuálním náborovým střediskem, stipendijními programy pro středoškoláky, nebo skrze práci s influencery.
Nyní se chce zaměřit konkrétně i na propagaci dobrovolného předurčení. Podle plukovnice Ivy Bednářové z armádní Agentury personalistiky mohou pomoci třeba právě probíhající kampaně na sociálních sítích nebo i v časopisech.
