O více než miliardu přijde Česko na evropských zemědělských dotacích kvůli špatnému rozdělování peněz, zjistil server iROZHLAS.cz. Pokuta je výsledkem tři roky starého auditu, Brusel přitom původně navrhoval sankci ve výši 7,5 miliardy. České úřady ale pochybení odmítly a částku se jim podařilo po dlouhých jednáních snížit. Přesto nejsou s výsledkem spokojené a budou se bránit u evropského soudu.

Praha 5:00 7. dubna 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Z původní navržené sankce je částka snížena na 44 098 570 eur (zhruba 1,15 miliardy korun – pozn. red.),“ uvedla na dotaz redakce mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Lenka Rezková.

Auditu navzdory. Fond doporučil schválit 45 milionů pro Agrofert, peníze přiklepne až po jeho ukončení

Číst článek

Sankce se týká auditního šetření, které v České republice proběhlo v září 2017. Brusel tehdy prověřoval, jestli české úřady kontrolují, zda dotace čerpají skutečně zemědělci. Auditoři tehdy došli k závěru, že kontroly příjemců jsou nedostatečné.

Loni na podzim proběhlo poslední smírčí jednání mezi Bruselem a českými úřady, které se snažily unijní orgány přesvědčit, že chybu neudělaly. Už v listopadu přišla z unie zpráva z jednání s tím, že „smír není možný“. Až dosud se ale čekalo na závěrečnou zprávu Evropské komise s konkrétní částkou, o kterou Česko přijde. Ta dorazila vedení fondu na konci března.

Žaloba

Ačkoliv se v průběhu let podařilo v rámci bilaterálních jednání výslednou pokutu snížit – na počátku hrozila sankce ve výši 7,5 miliardy korun – české úřady nejsou s výsledkem spokojeny a plánují se dál bránit.

„Co se týká dalšího postupu, tak poté, co bude doručeno Prováděcí rozhodnutí Evropské komise o vyloučení z financování, bude ze strany České republiky podána žaloba,“ podotkla mluvčí Rezková.

Systém unijních pokut funguje tak, že členský stát nemusí vyměřenou částku vracet, Evropská komise ji odečte od balíku peněz na dotace, které má teprve do země poslat a které už jsou přiděleny konkrétním firmám. „Unijním“ jazykem ji tedy vyloučí z financování. Rozdíl musí příjemcům dotací poté vyplatit země ze svého rozpočtu.

S podáním žaloby se přitom počítalo dlouhodobě. Hovořil o ní už před rokem mluvčí ministerstva zemědělství, které nyní řídí Miroslav Toman (ČSSD).

V čem Česko chybovalo?

V roce 2015 začal platit institut takzvaného aktivního zemědělce. Podle něho mohli unijní podporu čerpat pouze žadatelé, kteří se skutečně živili zemědělskou činností. Cílem tak bylo zabránit, aby dotace pobírali podnikatelé, kteří se ve skutečnosti zemědělství nevěnují.

Vymáhat 100 milionů po Agrofertu? Stát nechává zpracovat kvůli toastům další posudek, bude už desátý

Číst článek

Tuzemské úřady se tehdy dostaly s Evropskou komisí do sporu o výklad tohoto institutu, proto také v Česku před třemi lety proběhl audit. Komise později na jeho základě vyměřila sankci ve výši 7,5 miliardy korun, na což v roce 2018 upozornily Hospodářské noviny.

Pokutu za chybné čerpání evropských peněz v letech 2015 až 2017 se ale českým úřadům podařilo po bilaterálním jednání srazit, a to o více než šest miliard korun. Brusel poté stanovil sankci na 46 milionů eur, což podle tehdejšího kurzu bylo zhruba 1,16 miliardy korun. Následovalo další kolo jednání a výsledná částka nakonec klesla na 44 milionů eur, tedy dle nynějšího kurzu asi 1,15 miliardy korun.

Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, který byl v době evropské prověrky ministrem zemědělství, už první snížení pokuty označil za dílčí úspěch. „Je vidět, že argumenty České republiky byly opravdu silné, když se po prvním kole bilaterálního jednání podařilo sankci takto výrazně snížit,“ řekl tehdy redakci s tím, že Česko má dle něj během smírčího řízení šanci vymazat pokutu na nulu.

Server iROZHLAS.cz se na Jurečku s žádostí o reakci obrátil i nyní, ale na dotazy v úterý nereagoval. Už loni v lednu byl ale pro to, aby se Česko případně bránilo i soudní cestou. Problém s institutem aktivního zemědělce měly podle exministra i další členské státy. Jurečka tvrdí, že Evropská komise institut po kritice v roce 2018 zrušila.

V obdobném procesu je nyní také zemědělský audit týkající se dotací vyplacených firmám z holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). V tomto případě dorazila na konci února do Česka závěrečná zpráva. Ministerstvo zemědělství má nyní možnost vyvolat smírčí řízení a jednat o snížení případných sankcí. Předběžné závěry unijní prověrky střet zájmů premiéra potvrdily. Babiš jakékoli pochybení odmítá.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít