Ministr zopakoval, že kabinet v připravovaném rozpočtu na příští rok počítá se snížením sumy na platy o dvě procenta. Ve svém resortu chce navýšit výdělky díky odměnám a snížení počtu pracovníků.
Minimální výživné by se podle Ondřeje Stravy mohlo odvíjet právě od částek životního minima. Nižší alimenty by mohli platit třeba rodiče, kteří mají více dětí.
Při splacení původního dluhu na pojistném se jim odpustí penále celkem za téměř 1,3 miliardy korun. Doba neplacení odvodů se živnostníkům nezapočítává do nároku na penzi. Důchod pak nemusejí dostat.
Podpora uprchlíků se od července změnila. Lidem, kteří mohou pracovat, stát ubytování poskytuje zdarma pět měsíců. Solidární příspěvek domácnostem, které příchozí přijaly, se přestal vyplácet.
Do výzvy politikům, aby novelu neschválili, se podle informací předsedy Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jana Přády z minulého pondělí zapojilo 4000 z 20 000 lékařů sloužících v nemocnicích.
Propad životní úrovně v ČR dosahuje podle ekonomických ukazatelů nejvyšších hodnot ze všech zemí EU. Sociolog Daniel Prokop tvrdí, že už teď celou čtvrtinu domácností ohrožuje chudoba.
„Musím se ale ohradit proti mediálním výrokům, že cena jednoho měsíce znamená čtyři miliardy korun. Je to o řád méně,“ komentuje odklad důchodové novely Vladimír Bezděk, prezidentův poradce.
Tradiční „klidná síla“ české politiky neprožívá nejlepší časy. KDU-ČSL má sice nejpočetnější poslanecký klub ve své historii, zároveň ale čelí vážnému propadu preferencí. Ve straně řeší, co s tím.
Hnutí ANO se chce obrátit na ústavní soudce kvůli schvalovací proceduře důchodové novely a případnému porušení principu očekávání lidí při rychlém zpřísnění předčasných důchodů.
Má se zvýšit také takzvaná solidární část penze, zásluhová naopak neporoste. Všichni tedy podle ministra dostanou přidáno stejně. Nařízení o zvýšení penzí kabinet schválí do konce září.
Lidovci při příprav ozdravného balíčku prosadili zachování nulové spotřební daně. Po kritice vznikla pracovní skupina zástupců koalice a vinařů, se závěry by podle Výborného měla přijít do konce roku.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v době napjatých veřejných financí navrhuje změny rodičovského příspěvku. Podporovat chce i dětské skupiny, z opozice zní obavy z odlivu pedagogických pracovníků.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už avizoval, že chce dál zlepšit vymahatelnost výživného na rodičích neplatičích. A pak by se náhradní výživné mohlo vyplácet bez časového omezení.
„Pokud se podaří nalézt řešení, které bude přijatelné pro všechny, samozřejmě jej poté nebudu mít problém podpořit,“ sdělil Jurečka servru iROZHLAS.cz.
Pro každého rodiče aspoň dva měsíce volna, které buď využije, nebo volno propadne. Takový druh volna chce pro matky a otce dětí do osmi let zajistit ve všech členských státech evropská směrnice.
Klíčový je pro úpravy postup digitálního zpracování dávek. V budoucím nastavení bude hrát roli i rozmístění pošt. Také v nich by měli mít klienti možnost žádosti podávat. O spolupráci se nyní jedná.
Jaké DPH bude na hygienické pomůcky či noviny a jak se změní podíl obcí z vybraných daní? Nedořešené otázky vládního úsporného balíčku, o kterých bude kabinet po krátkém volnu v nejbližší době jednat.
„Když se podíváte na kroky pana Jurečky, tak on opakovaně s romskou komunitou komunikuje, mnohokrát jim pomohl,“ obhajuje Marek Výborný (KDU-ČSL) výroky svého stranického předsedy.
Nezaměstnanost stoupla z červnových 3,3 procenta na červencových 3,4 procenta. Oproti loňskému roku je bez práce o 18 tisíc lidí více. Přesto je podle ministra Mariana Jurečky situace dobrá.
Politická reprezentace tak ale dlouhodobě vytváří prostředí, v níž jsou Romové jen sprostí podezřelí, objekty, s jimiž se může nakládat dle politické libosti jako s jedním terčů společenské frustrace.
Jurečka se hájí, že chtěl plakátem upozornit na zjednodušení sociálních dávek. Vymezoval se prý vůči konkrétnímu člověku, ne etnické skupině. Příspěvek vyvolal nesouhlasné reakce koaličních partnerů.
Podle politologa Josefa Mlejnka z Univerzity Karlovy, může jít o výkyv. Vedení strany by s tím ale podle něj mělo něco dělat, jinak může být trend voličské podpory sestupný dlouhodobě.
V prosinci 2021 byla průměrná výše starobního důchodu – podle dat Českého statistického úřadu – zhruba 15,5 tisíc korun. Na konci roku 2022 to bylo přibližně osmnáct tisíc.