Učitelský plat by měl být přes 50 tisíc. Je to investice do budoucnosti, míní ministr Balaš
Vláda slibuje učitelům, že od roku 2024 budou mít plat ve výši 130 procent průměrné mzdy. To by ale znamenalo zvýšení výdajů o 30 miliard korun. Odboráři už nahlas vyslovují obavy, že stát své závazky nedodrží. „Rád bych je rozptýlil. Mandatorní závazek to bude po schválení novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, a to od roku 2024. Zatím se snažíme, aby platy byly nad průměrem,“ uvádí ministr školství Vladimír Balaš (STAN).
Věří přitom, že zákony se podaří schválit napříč politickým spektrem. „Jde o to, abychom investovali do budoucnosti tohoto státu. A bez vzdělání to nepůjde a bez adekvátního ohodnocení učitelů také ne. Můžeme mít sebelepší vzdělávací programy, ale bez učitelů je to cár papíru,“ upozorňuje.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Vladimír Balaš, ministr školství za hnutí STAN
V této souvislosti Balaš postrádá finanční prostředky, o které stát přišel v důsledku zrušení superhrubé mzdy, a nebránil by se ani zvyšování daní. „Systém je nastavený tak, že nízkopříjmoví moc daní neplatí, zvýšení by se jich moc nedotklo. Jde o to, jak zdanit kapitál,“ dodává.
Průměrný plat učitelů je dnes asi 48 790 korun, po zvýšení by měl být lehce přes 50 tisíc. Balaš připouští, že platy v regionálním školství už dnes výrazně převyšují ty na vysokých školách, jejichž podíl na celkovém objemu financí dále klesá.
„Je třeba vyjednat takové financování, aby ten systém fungoval a mohli jsme přilákat mladé učitele, kteří budou cítit, že mají perspektivu.“
Vladimír Balaš
„Je to špatně. Je třeba posílit institucionální financování vysokých škol, protože když to neuděláme, tak nebude mít kdo učit učitele. Už dnes odcházejí asistenti z pedagogických fakult na střední i základní školy, kde mají třeba o 15 tisíc vyšší plat,“ popisuje.
Více peněz pro školství
Balaš nevylučuje diskuzi o možnosti zavedení školného, vše je ale třeba podložit daty a analýzami.
Jít do důchodu předčasně a mít ho kvůli tomu vyšší, je nespravedlivé, říká Prokop
Číst článek
„Ještě jsem neviděl analýzu, která by jasně řekla, jaké budou náklady a výnosy,“ podotýká s tím, že například školné ve výši deset tisíc korun by škole s deseti tisíci studenty přineslo asi 100 milionů korun. Zároveň by ovšem musel existovat i systém stipendií, což by znamenalo i další náklady na administrativu.
S ministrem financí prý hodlá vést jednání o dalším navyšování rozpočtu svého rezortu pro letošní i příští rok. Myslet chce přitom i na další pracovníky ve školství, jako jsou asistenti pedagogů.
„Jejich počet se ale od roku 2016 zdvojnásobil a prostředků ve státním rozpočtu je stále stejně. Máme dvojnásobný počet dětí, které potřebují nějakou zvláštní asistenci. Buď byly špatně diagnostikovány, nebo je něco špatně v té diagnóze, anebo je důvod v něčem jiném. Ale určitě se tím chceme zabývat,“ zdůrazňuje.
„Je třeba vyjednat takové financování, aby ten systém fungoval a mohli jsme přilákat mladé učitele, kteří budou cítit, že mají perspektivu,“ uzavírá ministr.
Jak zajistit dostatek míst na základních školách? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
