Nedostatek míst v českých školách? Židle jsou, děti se ale příliš brzo musí specializovat, upozorňují experti
Letos vygradoval souboj nejen o nejprestižnějších školy, ale o střední školy vůbec. Ještě víc se zvýraznil problém nedostatku míst na preferovaných školách a zejména gymnáziích. „Problém ale není celorepublikový,“ uklidňuje bývalý ministr školství Robert Plaga (ANO). „Pokud máme decentralizovaný systém a zřizovatelé středních škol jsou primárně kraje, tak ten, kdo to zanedbal, je konkrétní kraj.“
Praha a Středočeský kraj, kde je demografická vlna nejcitelnější, často řeší i problémy s nedostatečným prostorem. Zřizování nových škol je ale dlouhodobý proces a současnou krizi neřeší.
Poslechněte si celý díl pořadu Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička
Podle poslankyně Renaty Zajíčkové (ODS) je ale problém ne v nedostatku míst na středních školách, ale spíše v nabídce míjející se s poptávkou po různých oborech.
„Praha má ve školách židlí dost. Problém je v tom, že neodpovídá poměr oborů tomu, co požadují rodiče,“ popisuje podstatu problému. Řešením by podle ní byla zvýšení multifunkčnosti budov nebo restrukturalizace vzdělávacího systému.
Jednou její podobou by mohlo být prodloužení povinného vzdělání i na střední školy. „Dítě se musí velmi brzo rozhodnout o velmi úzké specializaci. Máme 280 oborů, mezi kterými si žák v deváté třídě vybírá. A to je z mého pohledu špatně,“ kritizuje Zajíčková.
Maturanti jsou meziročně úspěšnější. Dobře zvládli češtinu, trápení jim nejčastěji přinesla matematika
Číst článek
Podle ní by si měli studenti vybírat specializaci až po absolvování povinné střední školy. „Shoda je téměř stoprocentní. Teď jde spíš o to kdy a jak to udělat.“
Obecněji zaměřené vzdělávání se ale zatím nedaří prosadit do praxe. „Už od roku 2009 se plánuje, že uděláme všeobecnější obory, kde bude stavebnictví, zemědělství, strojírenství a postupně se v tom žáci budou poznávat, zdokonalovat a na konci si vyberou zaměření. Jenže tato změna dlouho stojí a v současné době je plánovaná až na rok 2026,“ podotýká analytik PAQ Research Jan Zeman.
Celoživotní vzdělávání?
Důraz by měl být kladen i na obsahovou stránku studia. „Dokud je velký rozdíl v kvalitě výuky, tak člověk, který má aspiraci jít na vysokou školu, stojí před volbou,“ popisuje analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský.
„Buď se přihlásí na dobré gymnázium s výhledem, že bude mít šanci dostat se na vysokou školu. Nebo půjde na střední odbornou školu, u které je ale pravděpodobnost, že bude znevýhodněný, protože úroveň výuky je nižší.“
Rozdíly mezi školami a regiony jsou obrovské. Jádrem problému je decentralizované školství, míní sociolog
Číst článek
Firmy navíc po nových zaměstnancích nepoptávají jenom odbornou znalost, ale celou škálu dalších dovedností.
„Když někoho zaměstnáte, potřebujete, aby měl nejen technické dovednosti, ale aby rozuměl kontextu, měl komunikační dovednosti, dokázal pracovat v různorodém týmu, měl schopnosti kritického myšlení,“ vyjmenovává viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková.
V souvislosti s rychlou proměnou technologií navíc v praxi sílí požadavek podpory systematického celoživotního vzdělávání. „Je extrémně zavádějící hodnotit budoucí potřeby za pět deset let na základě aktuální poptávky. Na trhu vidíme trend rychlé změny ve firmách, adaptace na nové technologie, změn náplní práce,“ hodnotí Dombrovský.
„Požadavky není možné přenést s okamžitým dopadem i do vzdělávacího systému. Potřebujeme propojení s celoživotním vzděláváním a možnostmi rekvalifikace. A k tomu nevede co nejužší specializace, ale právě obecnější základ,“ uzavírá analytik pracovního trhu.
Poslechněte si celou debatu, audio je nahoře v článku.
