Pomoc obětem domácího násilí po té, co chtějí svou situaci řešit, nebo vzdělávání soudců, kteří rozhodují o svěření dětí - to má obsahovat Národní akční plán proti domácímu násilí. Dokument na léta 2010 až 2014 ale stále chybí. Jeho novou verzi, na které spolu s úřady spolupracují desítky nevládních organizací, by vláda mohla mít na stole na jaře.

3:09 24. února 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jana Smigels Kavková z Fóra padesát procent vysvětluje, v jakých oblastech jednotná vládní strategie proti domácímu násilí chybí. Připravovaný plán je prý podle ní poměrně komplexní.

Dává si za cíl, „aby existovala osvěta, aby se pracovalo s pachateli, aby existovala psychologická pomoc,“ vysvětluje Smigels Kavková. Stejně tak by se mělo pracovat i se soudci, „aby byly schopní adekvátně rozhodovat případy, kdy hraje roli domácí násilí,“ doplňuje.

V případech domácího násilí by měli soudci pečlivěji zvažovat, jak upraví styk dítěte s rodiči. Podle předsedkyně výboru pro prevenci domácího násilí při úřadu vlády Jindřišky Krpálkové by měl akční plán zejména posílit práva dětí.

„ U nás se to hodně chápe tak, že dítě má povinnost se setkávat s rodičem. Tím jsou velmi silně narušována jeho lidská práva, protože každé dítě má i svá práva a má právo se s rodičem setkávat, ale nikoli povinnost,“ upozorňuje. „Jestliže dítě má hrůzu z rodiče. Jestliže vidělo násilí v rodině, tak se nemůžeme divit, že není připraveno se s tím násilným partnerem setkávat,“ dodává.

Václava Marešová, Michal Šenk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít