Navzdory energetické krizi se kvalita ovzduší nezhoršila. Pomohly teplé zimní měsíce
Stav ovzduší se loni navzdory energetické krizi nezhoršil. Přispěly k tomu příznivé meteorologické podmínky i opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Vyplývá to z údajů, které publikoval Český hydrometeorologický ústav.
Podle předběžné analýzy dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dosáhly koncentrace znečišťujících látek nejnižších až druhých nejnižších hodnot za posledních deset let.
Významný pokles koncentrací karcinogenního benzo(a)pyrenu byl zaznamenán zejména v lednu a únoru, což jsou měsíce, kdy bývají koncentrace nejvyšší. Důvodem byly příznivé meteorologické podmínky na začátku roku, které výrazně ovlivnily celoroční hodnoty. „Počasí nám poslední roky hraje do karet. Zaznamenáváme extrémní počasí, v zimě není zima a lidé tolik netopí,“ říká Václav Novák z ČHMÚ.
Oproti tomu nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v závěru roku – v listopadu a prosinci. V porovnání s předchozími čtyřmi roky se kvalita ovzduší v těchto měsících zhoršila na všech stanicích.
Znečištění přichází z Polska
Nejznečištěnější byl vzduch na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku, kde k tomu přispěly emise z Polska a těžký průmysl. Z celého území byl podíl benzo(a)pyrenů právě tady nejvyšší.
Benzo(a)pyren
Benzo(a)pyren má prokazatelně karcinogenní účinky a jeho roční imisní limit pro ochranu zdraví byl stanoven 1 ng⋅m−3. V roce 2022 překročily roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu imisní limit na cca 37 % stanic.
Stejně jako v minulých letech, byla i v roce 2022 nejvyšší hodnota roční průměrné koncentrace zaznamenaná na stanici Ostrava-Radvanice. Roční limit 1 ng/m³ byl tady překročen šestinásobně. Podle dostupných dat ČHMÚ pochází dvě třetiny znečištění z hutního podniku Liberty Ostrava, zbývající třetina je z lokálních topenišť.
Další stanicí, kde je pravidelně zaznamenávána vyšší koncentrace benzo(a)pyrenu, je Kladno-Švermov. Zde za nepříznivým ovzduším nestojí průmyslový objekt, ale hustá zástavba rodinných domů, kde lidé topí pevnými palivy, a špatné rozptylové podmínky v údolí Týneckého potoka.
Právě lokální vytápění domácností se na celkovém podílu benzo(a)pyrenů podílí z 95 procent. Důvodem tak vysokého podílu je využívání starých typů kotlů na pevná paliva. „Lidé se kvůli energetické krizi vrátili k horším typům vytápění. Ale zároveň dál běží obnova kotlů a došlo k vyrovnání vlivů. Proto se celkově výskyt benzo(a)pyrenů nezvýšil,“ doplňuje Novák.
Ministerstvo životního prostředí s odvoláním na údaje Českého hydrometeorologického ústavu uvedlo, že v době kotlíkových dotací, konkrétně mezi lety 2016 a 2021, se zmenšilo území s nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu, z téměř 26 procent na zhruba šest procent. Zároveň klesl i podíl populace zasažené nadlimitním znečištěním z 56 procent na dvacet procent
V poslední zprávě Evropské environmentální agentury se uvádí, že v roce 2019 bylo ve 27 zemích Evropské unie zaznamenáno přes 300 tisíc předčasných úmrtí v důsledku chronického vystavení jemným prachovým částicím v ovzduší.
