„Hygiena nestíhá,“ přitakává předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, která – po zkušenosti ze začátku letošního roku – jako mnoho dalších jejich kolegů částečně převzala úlohu hygienických stanic. „Žáci jsou o nutnosti odcházet do karantény informováni od nás.“

„Po zkušenostech s prvními dvěma třídami, kdy jsme po odhalení nakaženého žáka čekali na rozhodnutí hygieny tři dny, se nám v té třídě covid dost rozjel. Dokonce pak musela být třikrát v karanténě,“ ilustruje na případu z Gymnázia Nad Štolou.

Ke zlepšení komunikace mezi školami a hygienou by mohl přispět nový komunikační systém, jehož pilotní testování se chystá.

Jako problematické pak Schejbalová vnímá například to, že se testují pouze neočkovaní studenti, ačkoliv přenášet koronavirovou nákazu mohou i jejich očkovaní spolužáci. Naději vidí ředitelka v modelu Test to Stay, kdy je na základě pozitivního výsledku testu odeslán do karantény pouze nakažený žák. Zbytek zůstává ve škole, ale testuje se denně.

Hybridní a distanční výuka

Dopady covidu-19 na vzdělávání jsou velice zásadní, myslí si ekonom z CERGE-EI Daniel Münich.

Převzato z Plusu

„Hybridní výuka je pro školy ještě mnohem složitější než distanční,“ upozorňuje s tím, že odcházející vláda vlastně nefunguje už od září.

V přepočtu na budoucí finanční ztrátu způsobenou nižším vzděláním, a tedy i nižšími příjmy, stát přichází o desítky miliard za týdny, kdy nemůže školní výuka fungovat běžným způsobem, tvrdí host pořadu Českého rozhlasu Plus Téma dne.

Dostatečně se přitom nedbá ani dopadů na psychické zdraví napříč společností. Ty jsou zatím skryté a mohly by podle ekonoma být větší, než si vůbec myslíme, varuje Münich.

Jan Burda, marz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít