Vláda schválila definici anticikanismu. „Diskriminaci nebudeme tolerovat,“ říká zmocněnkyně
Vláda ve středu schválila přijala definici anticikanismu. Jde o symbolickou definici, která nebude právně vymahatelná. I tak jde podle Lucie Fukové, zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny o důležitý milník. „Musíme diskriminační chování jasně pojmenovat a nahlas říct, že ho nebudeme tolerovat,“ řekla serveru iROZHLAS.cz
„Anticikanismus“ je jednání a vyjadřování, které vede k marginalizaci nebo vylučování Romů i k fyzickému násilí na nich. Česká vláda dnes o ukotvení pojmu „anticikanismus“ podobně jako byla přijata definice „antisemitismu“ v roce 2019.
Anticikanismus
Anticikanismus, tzn. diskriminace Romů, je vyjadřování a jednání jedinců, strategie a praxe institucí, které vedou k marginalizaci či vylučování Romů, devalvování romské kultury a životního stylu, fyzickému násilí či projevům nenávisti namířených proti Romům i dalším jedincům i skupinám, které jsou považovány za 'Cikány'. Z tohoto důvodu jsou stigmatizováni, či proto byli za dob nacismu, a někdy bohužel i dnes, cílem perzekucí.
„Musíme diskriminační chování jasně pojmenovat a nahlas říct, že ho nebudeme tolerovat. Je potřeba diskriminaci zarámovat a přiznat, že v České republice existuje a že se s ní Romové potýkají v každodenním životě,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz Fuková.
Míní, že potřeba dostat do širokého povědomí, že v české společnosti se bariéry týkají téměř všech Romů. „Včetně těch, kteří se ničím neliší od majority. I oni mají problémy získat dobré zaměstnání a kvalitní bydlení,“ popsala.
Poslanci tří sněmovních podvýborů napříč vládní koalicí i opozicí se už na konci března jednoznačně shodli na přijetí této definice.
Definici anticikanismu jako formy rasismu vůči Romům ustavila v roce 2020 Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA). Vyzvala Česko jako svého člena k přijetí a využívání v praxi.
Server iROZHLAS.cz již dříve upozornil na segregaci romských dětí do speciálního proudu vzdělávání. Podle Fukové je diskriminace dětí ve školství zaviněná i antiromskými předsudky, které ve společnosti panují.
„Pro romské rodiny je to každodenní chléb. Děti se ve škole necítí dobře, učitelka je na ně zasedlá, spolužáci vedle nich nechtějí sedět nebo je v tramvaji pokaždé kontroluje revizor. Nesmíme se pak divit, že Romové nedůvěřují institucím, když se s takovýmito postoji setkávají dennodenně,“ dodává.
