Narovnání dotací je první krok, poklesu produkce se nebojím, říká Šebek za soukromé zemědělce
Dotace pro velké zemědělské podniky končí. Jaký to bude mít vliv na cenu potravin? Využíváme dostatečně potenciál menších zemědělců? A budou moci brát zemědělci dotace za nic? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl předseda Asociace soukromých zemědělců Jaroslav Šebek.
Mluvili jsme o tom, jak si 26 tisíc malých farem polepší při změně rozdělování dotací. Na druhé straně, logicky, ty největší podniky, ty největší farmy, ty největší firmy si pohorší. Máte spočítáno o kolik?
Pohorší si zhruba o 1100 korun na hektar. To si myslím, že není tolik. Navíc tady ještě musíme zohlednit to, že došlo k plnému kofinancování toho strategického plánu. To bylo dohodnuto, vláda to slíbila, takže tam je 65 %, tam dojde k navýšení zhruba asi o pět miliard korun v celkovém rozpočtu. Takže to jsou skutečně významné peníze, ze kterých budou čerpat právě tyto podniky.
Ale přesto, dá se očekávat, že ty dotace přepočtené na hektar, klesnou i s touto kompenzací? Chápu to dobře?
Ano.
Pokud klesnou, očekáváte, že velké firmy ten rozdíl promítnou do cen?
Já si myslím, že podíl těch dotací na hospodaření není tak zásadní, aby toto měl být parametr toho, že se budou zdražovat potraviny. Potraviny se zdražovat bohužel budou, ale z úplně jiných důvodů, které samozřejmě zažíváme. Je to nárůst cen vstupů. Ať se podíváme z kterékoli strany, tak rostou o desítky až stovky %, takže to je opravdu problém. Tato změna, tato částečná změna v těch dotacích rozhodně problém nebude.
Já bych chtěl říct ještě jednu důležitou věc. My si musíme uvědomit, že prostě tu žijeme v zajetí určité komunikační marketingové strategie velkých farem, které tvrdí, že bez dotací zahynou. Ale je to o tom, že ty velké podniky, a samy to o sobě tvrdí, využívají výhod z velikosti. To znamená, že lépe nakupují a lépe prodávají. To znamená, že přece nedává smysl společnosti, aby dál dotovala podniky, které můžou využívat na trhu tyto věci, které menší subjekty nemohou využít.
Na druhé straně, když mluvíte o logice, tak není logické, pokud klesnou příjmy z dotací těm velkým firmám, že buď přehodnotí to, čemu se věnují, to znamená, že třeba dospějí k tomu, že omezí chovy, anebo zkrátka ten výpadek promítnou do cen. To znamená, že se v důsledku zdraží potraviny. Není toto logický důsledek?
Určitě ne, protože si musíme na druhou stranu uvědomit, že teď tu pomůžeme drtivé většině zemědělců, kteří mají také určitý svůj potenciál, který třeba dosud nemohli rozvinout. To znamená, že tady máme na trhu další 26 a půl tisíce subjektů, které tímto budou podpořeny a dostanou se k prostředkům, ke kterým se dříve nedostaly.
Četl jsem stanoviska některých zástupců Agrární komory. Ti říkali, že bude možné brát dotace za nic. I když tam zemědělec nebude nic pěstovat, tak je bude dostávat. To znamená, že toto nebude možné?
Ne. Toto je další lež, kterou Zemědělský svaz používá. To není dotace za nic. Musíme si uvědomit, že se bavíme o platbách, které nejsou určeny na produkci. Žádné dotace z Unie – až na výjimky, nejsou určeny na podporu produkce, protože to by zase zhoršovalo další situaci na trhu. To je celá společná zemědělská politika, jak je pojatá.
Musíme si uvědomit, že soukromý zemědělec, který podniká, živí sebe a produkuje. On tam produkuje. Ne, že by neprodukoval. To je opravdu lež. Tak zároveň se stará ještě o celou řadu různých dalších atributů, které jsou na venkově potřeba. To znamená životní prostředí, sounáležitost. Na venkově plní velmi důležitou sociální a společenskou roli, kterou mu ale nikdo nezaplatí. Stát to nezaplatí.
Na druhou stranu ty dotace to nebudou zohledňovat. To znamená, že i kdyby neplnil to, o čem tu mluvíte, taky tyto dotace přesto bude dostávat?
Ne, on musí hospodařit podle celé řady dalších právních předpisů. To znamená, že musí plnit dobrý zemědělský enviromentální stav, což je celá řada povinností. Takže to implikuje to, že musí zemědělsky hospodařit a musí produkovat. Takže to je naprostá lež. To opravdu musím odmítnout.
Bude mít změna dotační politiky vliv na zemědělskou soběstačnost? Přináší změna narovnání poměrů, nebo je spíše vychyluje z rovnováhy? A může tato změna v důsledku znamenat kvalitnější a pestřejší produkci? Poslechněte si celý rozhovor.
