Řady hasičů se díky prestiži daří doplňovat. Finance jsou třeba hlavně na provoz a mzdy, říká šéf sboru
Během loňského roku odešlo z Hasičského záchranného sboru přes 700 členů. Podle jeho šéfa Vlčka však prestiž povolání zajišťuje další nové zájemce o volná místa. Přesto však sbor zůstává podfinancovaný. Peníze jsou potřeba především na novou techniku, provoz a mzdy. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu na tyto otázky odpovídá generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček.
Loni enormně narostl počet požárů v přírodním prostředí. Podle statistiky jich bylo na 2 500, tedy přibližně o 400 více, než je dosavadní rekord z předloňského roku. Čemu to přičítáte?
Loňský rok byl do jisté míry hodně výjimečný především suchou zimou.
Když to srovnám s letošním rokem, je požárů, i těch lesních, vizuálně i početně méně. Konec června a červenec byly nicméně docela dramatické, popisuje Vladimír Vlček
Velký počet požárů, byť byly relativně menší, byl zejména během února a března, což do jisté míry statistikou zahýbalo. Na druhou stranu je zde samozřejmě velký požár v Českém Švýcarsku, který velmi promluvil z hlediska délky vlastního požáru a nasazení sil a prostředků.
Ve vztahu k minulým rokům to ve statistice způsobilo určitou neplechu. Když to ale srovnám s letošním rokem, je požárů, i lesních, vizuálně i početně méně. Konec června a červenec byly nicméně docela dramatické.
Proti loňskému požáru v Českém Švýcarsku zasahovala i technika z roku 1985, letadla byla ještě starší. Tehdy jste uvedl, že daná technika bude vyřazována a předána dobrovolným sborům. Nejsou to ale spíše již muzejní kousky? Nezasloužili by si dobrovolní hasiči modernější techniku?
Princip, který je momentálně nastaven ve vztahu k jednotkám sboru dobrovolných hasičů, je dvouúrovňový.
Zaprvé se nám podařilo zvýšit objem dotací na nákup nové techniky, a to na dvojnásobek. To znamená, že pro letošní rok už vypsaný dotační titul obsahoval přibližně 110 nových cisternových automobilových stříkaček, z nichž na každou stát přispívá čtyři miliony korun.
„ Zmíněných 700 hasičů a příslušníků odešlo v průběhu celého roku a měla na to mimo jiné vliv i mimořádná valorizace důchodů.“
Zbytek je jednak na příslušné obci a jednak na možné dotaci kraje. Na druhou stranu, životnost základních cisternových automobilových stříkaček, které se používají k 95 procentům požárů a všech událostí, je deset let.
Po daných deseti letech tedy říkáme, že mohou dalších deset let sloužit i u jednotek dobrovolných hasičů, především u těch, které nenajdou finanční prostředky na to, aby novou techniku mohly zafinancovat.
Během loňského roku z profesionálního hasičského sboru odešlo na 700 jeho členů. Jak se vám letos podařilo navýšit počet výjezdových hasičů?
Již pro rok 2022 byla dohoda s vládou. Do následujících pěti let se mělo promítnout to, že se zvýší početní stav Hasičského záchranného sboru České republiky o více než 1500 hasičů.
Hasiči dokončili hašení skládky pneumatik v Borovanech. Hořela několik dní
Číst článek
V roce 2022 i 2023 jsme k 1. lednu byli schopni dané číslo nabrat. Zmíněných 700 hasičů a příslušníků odešlo v průběhu celého roku a měla na to samozřejmě vliv velká řada záležitostí, mimo jiné i mimořádná valorizace důchodů.
Dále také to, že řada příslušníků již byla ve věku, kdy pobírají výsluhový příspěvek. Faktem je, že na rozdíl od jiných bezpečnostních sborů se nám hasiče daří doplňovat. Avšak není to samo sebou, jde také o prestiž povolání jako takového.
Nedostatek financí
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přiznával, že hasičský záchranný sbor je podfinancovaný. Mluvíte o nekonkurenceschopnosti ohledně platů. Na tom se tedy zatím nedaří něco měnit? Máte spíše obavu, že lepší to v příštím roce nebude?
Obávám se, že pokud situace dopadne teoreticky dobře, dopadne stejně jako letos.
Snahou by samozřejmě bylo, aby došlo ke zvýšení finančních prostředků, a to jak na platy, tak i na investice a provoz, neboť bez toho se samozřejmě nedá provozovat vozový park a rámec činnosti, kterou děláme. Bude to a je předmětem diskusí, které nyní během srpna probíhají na úrovni ministrů a vlády, a v září by se měly dostat do Parlamentu.
Pokud vím, vrásky vám v současné době přidělává vnitřní garážování elektromobilů. V čem je problém?
Problém je v tom, a nechci, aby to znělo jako obecné klišé, že do jisté míry neumí hasiči elektromobil uhasit. Viděli jsme to také při nedávném požáru lodi, která tisíce elektromobilů převážela. To je tedy první problém.
Druhým problémem je to, že k tomu, abychom elektromobil mohli z garáže dostat a ponořit jej do nějaké kádě, musí být určité podmínky. Momentálně jde o jedinou doporučovanou možnost ze strany výrobců, pokud se rozjede takzvaná řetězová reakce v bateriovém paku.
Dohodli jsme se s ministerstvem dopravy a vytvořili meziresortní pracovní skupinu, která, doufejme, bude mít výstupy na konci srpna, kdy bychom s tím chtěli seznámit nejen ministra dopravy, ale i ministra průmyslu a obchodu a ministra vnitra.
„Druhým problémem je to, že k tomu, abychom elektromobil mohli z garáže dostat a ponořit jej do nějaké kádě, musí být určité podmínky. “
Šlo by o to, jaké jsou z našeho pohledu požadavky ve stávajících objektech k tomu, aby tam mohly být garážovány a nabíjeny elektromobily a jaké požadavky jsou i v nových objektech.
Jde o věc, která dnes hýbe Evropou. Řada států se danou problematikou zabývá, dostala se i na stůl Evropské unie. Uvidíme tedy, jaká doporučení přijdou ze strany Evropské komise.
Přístup bychom chtěli zesouladit i ve vztahu k ostatním státům. Na druhou stranu je třeba říci, že se musíme podívat i na stávající předpisy pro garáže a porovnat je s ostatními státy.
Jak náročné jsou podmínky pro přijetí do hasičského sboru? Jak se čeští hasiči připravují na tornáda? A mohlo by Česko být středoevropskou základnou pro hasební práce velkého rozsahu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem nahoře v audio nahrávce.
