Halda v Heřmanicích by mohla vytápět věznici i firmy, věří vědci. Prohořívat bude ještě desítky let
Hořící ostravská halda v Ostravě-Heřmanicích by mohla být novým zdrojem tepla pro okolní firmy, anebo pro sousední věznici. Vědci začali u pokusného vrtu zkoumat, jak to udělat. Heřmanická halda je jedna z největších v Česku a kvůli velkému podílu černého uhlí prohořívá už desítky let. Teplota uvnitř dosahuje několika set stupňů Celsia.
Jeřáb začíná spouštět do pokusného vrtu na heřmanické haldě poslední část vybavení, pokud začíná. Výsledky by mohly být až za několik měsíců.
Poslechněte si reportáž o tom, proč ostravští vědci hledají způsob, jak využít teplo z jedné z největších těžebních hald
„Měříme teplotu vody na vstupu a na výstupu z vrtu. To pak budeme vyhodnocovat a monitorovat,“ přibližuje Bohumír Čech z Vysoké školy báňské v Ostravě u měřicího kontejneru. Sám je zvědavý, jak pokus dopadne.
Jenom v malém vrtu je teplota okolo 200 stupňů Celsia.
„Teď měříme pouze teplotu materiálu kolem vrtu. Ale až se to ustálí a vyrovná, tak tam pustíme vodu a budeme monitorovat výkon, který to může dát,“ plánuje Čech.
„Pokud bude teplota dostatečně vysoká a bude to trvat delší dobu, tak se tím může vytápět třeba průmyslový areál. Kousek dál je potom věznice, tak můžeme teplo dodávat i tam. A pokud se ukáže, že by to šlo dělal ve větším, tak je možné napojit objektů víc,“ předpokládá.
800 stupňů Celsia
Heřmanická halda vznikla jako obří hromada hlušiny a odpadu při těžbě a zpracování černého uhlí. Patří k největším a hořet bude ještě dlouho.
Až 35 tisíc korun za fůru. Uhlí je stále dražší, naopak ceny ekopaliv i dřeva výrazně klesají
Číst článek
„Plocha haldy je obrovská, má nějakých 103,5 hektarů. Teplo je tady až 800 stupňů Celsia. Ta haldovina obsahuje všechny možné složky, prachovce, jílovce, částečky černého uhlí a tak dále. Je to obrovská masa, se kterou bychom rádi něco do budoucna udělali, ale je to všechno otázka peněz,“ říká Václav Dorazil ze státního podniku DIAMO.
Výsledky experimentu by mohly být známé už za několik měsíců. Čekají na ně i dodavatelé energií. Podle Tomáše Groně ze společnosti Veolia zatím nikdo netuší, jestli se něco takového vůbec vyplatí.
„Nebudu předjímat. Teď jde o získání základních dat, protože na této úrovni se tomu ještě nikdo nevěnoval. Získáme data, pak se s partnery rozhodneme. Naším cílem je, abychom teplo dokázali případně využít pro dálkové vytápění a ohřev teplé užitkové vody,“ přibližuje.
Pokud by se teplo reálně využít dalo, byla by ho zřejmě velká zásoba. Prohořívají masy je podle odhadu asi 20 milionů tun.
