„Já bych si skoro tipl, že až dojde na lámání chleba, tak Doněcká a Luhanská oblast možná padnou za oběť,“ soudí Pazderka ve třetím díle podcastu Na Východ! S kolegou Soukupem probírají zánik Donbasu.
Vláda už minulý měsíc vyjádřila svou nespokojenost s tím, že ArcelorMittal po sérii smrtelných nehod nesplnil své investiční závazky, nezlepšil vybavení a nezajistil lepší bezpečnost pracovníků.
Po silnicích bude jezdit více elektromobilů a čínská ekonomika poroste pomaleji, navíc se bude více orientovat na čistší energii. To zpochybňuje důvody pro investování do produkce fosilních paliv.
„Na státy v našem klimatickém pásmu, jsou dopady klimatických změn větší než na průměr celé zeměkoule. Opravdu to v našich životech pociťujeme a budou to pociťovat budoucí generace,“ říká Hladík.
V pondělí začíná summit udržitelnosti a ve středu bude i první summit klimatických ambicí. Generální tajemník OSN Antonio Guterres účastníky vyzval, aby přijeli s novými, ambicióznějšími cíli.
Ekologické organizace po soudu požadovaly zrušení práva na těžbu. Polský premiér stojí pevně na straně těžařů. Přilehlá elektrárna vyrábí přes pět procent elektřiny v zemi.
Návrat apetytu více využívat zemní plyn je celkem jasný. Po loňských turbulencích kvůli krácení dodávek z Ruska se jeho cena díky bohatému zásobování Evropy LNG snížila na téměř předkrizovou úroveň.
Můžeme se od fosilních paliv bez rizika odklonit do roku 2033, jak předpokládají ministři v energetické koncepci státu? Nebo bychom kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě neměli tolik pospíchat?
„Ano, těch 40 let pořád. Pořád fárám. Dělají si ze mě srandu, že jsem starší než černé uhlí,“ směje se Vladislav Žagan. Na šachtě pracoval jeho pradědeček, dědeček, otec i bratr.
Rozsáhlý důlní areál na povrchu využije obec Trojanovice. Budou na tom spolupracovat Ostravská univerzita i místní školy, vznikne zázemí pro rozvoj i pro bydlení. A najde se místo i pro těžní věže.
Rok 2033 je mezník, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí. Jak ale zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozičním i některým koaličním politikům se tento termín nelíbí.
„Ceny se letos vrací k normálu a zisk proti loňsku tedy už tak neroste. To, co pak stojí za samotným poklesem čistého zisku ČEzu, tak to jsou zmíněné mimořádné daně a odvody,“ říká Jana Klímová.
Na konci května se Zemský správní soud ve Varšavě postavil na stranu ekologických organizací působících v Polsku, Německu a Česku. Rozhodnutí ale Nejvyšší správní soud zrušil.
„Pokud si srovnáte data z předchozího roku, tak došlo k poklesu ceny uhlí zhruba ze 400 dolarů za tunu na nějakých 160 dolarů za tunu v současné době,“ potvrdil ekonom.
„Myslíme si, že právě tento resort má zásadní vliv na to, jaký energetický mix u nás máme, a že je to právě tento resort, který by měl být nejvíc proaktivní,“ vysvětlil mluvčích studentů.
V zemědělství růst cen činil 11,6 procenta, zhruba o deset procentních bodů méně než v únoru. Stavební práce oproti loňskému březnu zdražily o 9,4 procenta a tržní služby pro podniky o 5,7 procenta.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck ubezpečuje, že i přes současnou krizi se země bez jaderných elektráren obejde a definitivní vypnutí reaktorů se tedy nemusí odkládat.
Podle ČEPS by už v roce 2030 výroba elektřiny spolu s běžným importem nestačila na pokrytí spotřeby Česka po dobu 105 hodin za rok. Tento „nedostatek“ jen přitom přípustný jen po dobu 15 hodin.
Německá společnost vnímá klimatickou krizi jako jednu z největších hrozeb. Po ruské invazi na Ukrajinu ovšem Německo muselo znovu aktivovat přibližně desítku hnědouhelných elektráren.
Česko se před třemi lety přihlásilo k programu Zelená energie. Ale při pohledu na české výsledky lze označit Green Deal za pouhou hračku politiků, případně nástroj energetiků na čerpání dotací.