Bartuška: Green Deal bude jiný. Potřebujeme nejen velké plány, ale také světlo a fungující továrny
- Ptát se, jestli má Česko peníze na to, aby si postavilo čtyři nové jaderné bloky, je úplně mimo. Pokud chceme udržet svoji životní úroveň a průmyslovou výrobu v této zemi, tak peníze prostě musíme najít, říká o chystané možná i více než bilionové investici do jaderných reaktorů zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost při ministerstvu zahraničních věcí Václav Bartuška.
- Stát také podle něj nyní vážně uvažuje o dlouhodobém kontraktu na dovoz plynu. Václav Bartuška byl hostem pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Vláda bude o počtu nových jaderných bloků rozhodovat v červnu. Do té doby mají dát na čtyři bloky závaznou cenovou nabídku dva zájemci, francouzská EDF a korejská KHNP. Rozhodovat se pak bude mezi variantami dva nebo čtyři bloky. Není ale přitom jasné, jak by se minimálně bilionová investice v případě čtyř bloků měla financovat.
Podle Václava Bartušky to ale rozhodně není ta klíčová otázka, kterou vláda musí rozhodnout. „Takhle to vůbec nestojí. Pokud chceme udržet svoji životní úroveň a udržet průmyslovou výrobu v této zemi, tak prostě peníze musíme najít. Tečka. Mně přijdou tyhle otázky, zda na to máme, nebo nemáme, úplně mimo,“ uvedl.
Ve výsledku je každopádně jisté, že garant financování a ten kdo to zaplatí, bude vždy u takových projektů stát. Klíčová otázka pro vládu teď podle Bartušky je, ne kolik bude stát jádro, ale jestli budeme do budoucna totálně závislí na dovozech elektřiny.
Což by se stalo, pokud nenahradíme výpadek elektřiny z uhlí, ze kterého je dosud zhruba 40 procent celkové výroby elektřiny.
Spoléhat se hlavně na obnovitelné zdroje, dokud nedojde k nějakému průlomu ve skladování energie, podle Bartušky není možné. A spoléhat se na dovozy elektřiny ze zahraničí je také riskantní.
Souhra v rámci EU
„Kdybyste namalovala Spojené státy evropské, dokonale propojené, tak by samozřejmě bylo možné mít větrné elektrárny v Baltském a Severním moři a sluneční elektrárny na jihu Evropy. A dokonale propojenou sítí bychom tu elektřinu pak honili ze severu Evropy na jih, z východu na západ. Tuto míru důvěry evropské státy vůči sobě ovšem nemají,“ upozornil.
‚Nejlepší energie je ta, která vůbec není vyrobená.‘ Jak moc se nám daří snižovat produkci emisí?
Číst článek
Je proto otázka nejen pro českou, ale i všechny evropské vlády, zda takový obrovský krok do neznáma udělají.
„Protože jsme sice spojenci v EU a sdílíme mnoho věcí v Schengenu a mnohé země i společnou měnu. Ale elektřina je krví této civilizace. A pokud se spolehnete na to, že vám soused dodá elektřinu a pak v okamžiku krize ji prostě použije sám, a vám už nic nepřiteče, můžete mít problém,“ vysvětlil Bartuška.
Česko bude muset podle něj také na přechodnou dobu, než se postaví nové zdroje, vyjednat tzv. kapacitní platby pro část uhelných nebo i plynových elektráren. Polovina zemí v EU si již s Bruselem tuto formu státní podpory vyjednala, Česko ale ne.
„To je otázka přežití země.. Pokud řeknete ano, chci se zbavit uhlí v nějakém časovém rámci a k tomu, aby ten systém byl udržitelný a země se nezhroutila, potřebuji nějaká přechodná ustanovení, tak pokud to vysvětlíte srozumitelně všem, tak to bude schváleno, pochopitelně,“ je přesvědčen Bartuška.
Podle společnosti Sev.en Pavla Tykače se zřejmě už příští rok přestane za tržních podmínek výroba elektřiny z uhlí vyplácet. ČEZ podle místopředsedy představenstva Pavla Cyraniho vidí problém s konkurenceschopností uhelných zdrojů v roce 2027. Do té doby se ale nové zdroje postavit nestihnou, proto by se měla zavést nějaká forma podpory.
O stavbě nejméně dvou jaderných bloků rozhodne nynější vláda, míní Síkela. Nabídky dostane v dubnu
Číst článek
Stát ostatně v nové energetické koncepci počítá s odstavením uhlí až v roce 2033. Kvůli schválenému Green Dealu, který naopak počítá s rychlým ústupem spalování fosilních paliv, ale může být v současné době vyjednání podpory pro uhlí či plyn podle některých názorů problém.
Green Deal není velká překážka
„Evropa umí jednu věc geniálně, a to je, že jakýkoliv program typu Green Deal může naplnit novým obsahem a tvářit se, že pořád je to ten samý starý projekt. Takže podle mě nikdo Green Deal nepohřbí, ale stane se něčím malinko jiným. Protože je prostě skvělé mít velké plány, ale pak ještě musíme mít i světlo a běžící továrny,“ upozornil Bartuška.
Výhledově bude Česko potřebovat také víc plynu. Závislosti na jeho dovozu z Ruska se ale podle Bartušky Evropa včetně Česka definitivně zbavily. Stát by teď podle něj měl začít intenzivně jednat o dlouhodobém kontraktu na dodávky plynu z jiných zemí.
„Máme dlouhodobě pronajaté terminály na LNG v Eemshavenu a Stade a nepochybně by dávalo velký smysl mít na třetinu až polovinu jejich kapacity nějaké dlouhodobější kontrakty na plyn. Zemí, s kterými se o tom dá hovořit, je vícero. Norsko, Katar, USA. Rozhodně je to něco, o čem ministerstvo průmyslu a obchodu a další vládní orgány přemýšlejí,“ uvedl Bartuška.
Vyplatí se stavět i malé reaktory? Proč se k nám dováží opět ruský plyn? Mělo smysl, aby stát kupoval Net4Gas? A potřebuje stát podíl v německé rafinérii? Celý rozhovor s Václavem Bartuškou si poslechněte v audiu.
