„Když je stát jediný vlastník firmy, jako je ČEZ, tak jednodušeji zasahuje do cenové politiky, tak jako to dělají celé řady jiných zemí,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Česko se stále vypořádává se solárním boomem z let 2010 a 2011. Energetický regulační úřad se snaží tehdy podvádějící solárníky připravit o štědré garantované výnosy z výkupních cen elektřiny.
Fotovoltaická elektrárna vznikla v roce 2010 a její majitelé inkasovali výhodné výkupní ceny. Po několika letech ale soudy rozhodly, že oprávnění získali nelegálně, když zfalšovali některé dokumenty.
Osm zemí ze skupiny OPEC+, kterou tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci v čele s Ruskem, se dohodlo na urychlení plánu na zvýšení těžby ropy.
Společnost Papeno 2 získala v roce 2010 energetickou licenci podvodem, a inkasovala tak vyšší výkupní ceny. Ministerstvo čekalo, jak dopadne podaná ústavní stížnost, nyní ale začalo peníze vymáhat.
Sněmovna se chystá na hlasování o novele energetického zákona lex OZE III., kterou jí vrátil Senát. Jaký bude osud novely? Odpovídá Pavel Doucha, člen představenstva Svazu moderní energetiky.
Loni povolenky státu vynesly asi 40 miliard korun, do roku 2030 by příjmy mohly dosáhnout až 250 miliard. Vláda už oznámila, že stát bude získané peníze využívat hlavně v moderní energetice.
„Pro udržení tepla v místnosti utěsněte štěrbiny v oknech a balkonových dveřích, zakryjte je dekami nebo silnými závěsy. Umístěte všechny členy rodiny v jednom pokoji,“ vzkazuje Tirasteploenergo.
„Podstatou je, že nerozumíme, proč bychom měli platit více za častokrát ten samý plyn,“ říká slovenský vicepremiér, ministr životního prostředí Tomáš Taraba (SNS).
Evropská komise dospěla k názoru, že část platného zákona není slučitelná s unijním právem. Na to upozorňovaly země, kterých se poplatek 63 korun za MWh týkal. Kromě Česka protestovalo třeba Rakousko.
Soudy potrestaly fotovoltaickou elektrárnu a její jednatele za podvod v roce 2010. Zfalšovali tehdy dokumenty, aby dosáhli na výhodnější výkupní cenu. Nyní přichází na řadu Energetický regulační úřad.
„Minulý rok proběhlo už několik zpráv, že je těsně před dokončením intenzifikace ropovodu TAL, který by měl umožnit nahradit veškeré množství ropy, které teče ropovodem Družba,“ říká Souček.
Od února 2022 poslala Česká republika Rusku platby za energetické zdroje ve výši více než 6,4 miliardy eur. To je pro srovnání přibližně pětkrát více, než Česko poslalo na pomoc Ukrajině.
Jaderná elektrárna Temelín v úterý neplánovaně odpojila svůj druhý blok od přenosové sítě. Automaticky to provedla takzvaná záblesková ochrana jedné ze čtyř elektrorozvoden.
Státní provozovatel ropovodů Mero chtěl koupit podíl Shellu Deutschland v rafinerii MiRo a také v transalpinském ropovodu TAL. Shell ale po víc než tři čtvrtě roce pokročilá jednání ukončil.
Distributoři chystají stamiliardové investice do sítí, které se promítnou do poplatků pro spotřebitele. Jak se pak náklady rozdělí, má řešit nová tarifní soustava.
„Je to způsob, jak říci mladým lidem: existujeme, pokud vás tento život zajímá, je to možné,“ vysvětluje sestra Marie proč spolu s dalšími sestra natáčí videa na sociální sítě.
Česko bude muset podle zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost na přechodnou dobu, než se postaví nové zdroje, vyjednat tzv. kapacitní platby pro část uhelných nebo i plynových elektráren.
Reaktor nechají operátoři v takzvaném nahřátém stavu, který umožní jeho rychlejší návrat do provozu s čímž elektrárna počítá v nadcházejícím týdnu, přiblížil mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.
Zavedení akceleračních zón ale nemusí být jednoduché například proto, že v minulosti lidé z některých obcí zakázali stavbu větrných elektráren hlasováním v místních referendech.
Vloni před parlamentními volbami v říjnu zalila Polsko tzv. epidemie poruch čerpacích stojanů. Kvůli uměle nízko drženým cenám na stanicích Orlen začalo palivo docházet. Vláda povolala armádu.
K obci se přidává i entomolog Petr Kozel. Podle něj by umístění více než 87 tisíc fotovoltaických panelů v daném místě způsobit akumulaci tepla a zhoršit tak mikroklima.
Návrh počítá u jaderných elektráren s poměrně širokým rozpětím jejich podílu na celkové roční výrobě elektřiny v zemi, a to od 36 do 50 procent v cílovém roce 2050.