ČEZ nabízí aktuálně smlouvy s klesající cenou na příští dva nebo tři roky. Řešení vysoko zafixovaných cen z doby energetické krize hledají podle dřívějších vyjádření i ostatní dodavatelé.
Důvody, proč se Mero rozhodlo stávající kontrakt z roku 2016 vypovědět, jsou podle zdrojů blízkých jednání hlavně dva problémy: výše přepravního tarifu a také délka kontraktu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před dvěma týdny uvedl, že Rusko zvažuje, že v okupované jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“.
„V energetické politice jak v Česku, tak v Evropské unii je stále velká řada nejasností a já se obávám, že rizika nástupu ceny vzhůru jsou stále poměrně velká,“ připomíná ekonomka.
S pomocí Teplátorů plánuje Ukrajina obnovit válkou zničenou infrastrukturu tepelných elektráren a zajistit tak pro domácnosti teplo pro další zimy. Výhodou teplatoru je, že produkuje levné teplo
Peníze mají získat jako kompenzaci za drahé emisní povolenky, a to zpětně za loňský rok. Resort financí ale v květnu k návrhu na vyplacení podpory napsal, že na to letos prostě nejsou peníze.
„Zhruba dvě stě kilometrů od norské hranice se nachází největší základna jaderných ponorek na světě,“ vysvětluje norský velvyslanec v Praze Victor Conrad Rønneberg.
Dodávky ropy z Itálie pokryjí od roku 2025 potřeby České republiky, státní společnost Mero uzavřela dohodu s konsorciem firmy TAL na rozšíření Transalpinského ropovodu.
„Každá moderní společnost plýtvá energií natolik, že je možné spotřebu snadno snížit i o 20 procent bez toho, aby se stala nějaká katastrofa,“ uvažuje nad následky energetické krize Václav Smil.
Situace okolo Záporožské jaderné elektrárny je stále více nepředvídatelná a potenciálně nebezpečná, varoval v sobotu šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.
Lidé by podle hlavního analytika nezávislé poradenské firmy EGÚ Brno Michala Macenauera neměli věřit nereálným číslům rychlé návratnosti, která slibují firmy s fotovoltaikou.
Rozdíly v Unii jsou velmi výrazné. Největší objem jaderné elektřiny v rámci svého energetického mixu vytváří Francie. Na opačném konci pomyslného žebříčku je Nizozemsko.
ČEPS vůbec poprvé aktivoval takzvaný omezovací plán, to znamená, žev pondělí odpojil na dvě hodiny výkon fotovoltaických elektráren ve výši celkem 400 megawattů.
Zvuky výbuchu slyšeli ukrajinští zaměstnanci elektrárny, kteří navzdory okupaci v atomovém zařízení dále pracují. „Rusové se však snažili pracovníky ‚uklidnit‘ a stopy rychle skrýt,“ tvrdí společnost.
Ceny zemního plynu loni výrazně vzrostly kvůli válce Ruska proti Ukrajině. Na vrcholu se platilo přes 300 eur za megawatthodinu. Dříve se plyn dlouhodobě obchodoval kolem 20 eur za megawatthodinu.
Teplotu v místnosti si na přelomu února a března snižovala v průměru každá druhá domácnost. Polevování v šetření nepozorují ani dodavatelé energií. Ukazují to nová data z projektu Život k nezaplacení.
Ocelárny a další provozy teď rozhodují o své budoucnosti. Podle Green Dealu mají výrazně snižovat emise skleníkových plynů, ony se však zároveň musí vyrovnat s dražší elektřinou a plynem.
Eurokomisařka při hodnocení uplynulého roku zmínila také Českou republiku. Simsonová uvedla, že i zcela vnitrozemské státy jako Česko už ruský plyn neodebírají.
ČEZ chce letos a příští rok dospět k výběru technologie pro první modulární jaderný reaktor v zemi. Spolupracuje se sedmi firmami, které technologie vyvíjí. Kolik bude stavba reaktoru stát, neuvedl.
U nafty bude podle unijních činitelů strop činit 100 dolarů a u topných olejů 45 dolarů za barel. Opatření vstoupí v platnost v neděli, až jej členské země formálně schválí a potvrdí skupina G7.
U elektřiny budou ceny nižší o šest procent, u plynu o osm. Průměrná domácnost zaplatí ročně méně o dva až čtyři tisíce korun. Ke snížení cen pomohly kromě poklesu cen na burze i úspory zákazníků.