Ukrajina se zajímá o malý jaderný reaktor vyvíjený českými vědci. Mohl by pomoci při obnově země
Nápad českých vědců by mohl pomoci při obnově válkou zničených tepláren na Ukrajině. Projekt jaderného reaktoru Teplator, který vyvíjejí odborníci dvou českých univerzit, nabízí nejen levné teplo. Unikátní je i díky své technologii, která nabízí možnost využít vyhořelé jaderné palivo, které jinak nemá využití a konzervuje se pod zemí.
„Byl jsem příjemně překvapen technologickým řešením. U kanadského reaktoru se vyhořelé jaderné palivo musí speciálně upravovat a vznikají škodlivé radioaktivní emise, ale u této technologie k tomu nedochází. Má právo na to být realizovaná,“ neskrýval uznání jaderný fyzik Michail Borysuik.
Hlavní konzultant pro jadernou energii na Ukrajině se v Praze seznámil pomocí virtuální reality s projektem s názvem Teplator. A jak doplňuje Radek Škoda ze Západočeské univerzity v Plzni, malý jaderný reaktor dává levné teplo za příznivých podmínek.
„Primárně jsme cílili na to, aby to teplo bylo levné, ten systém byl jednoduchý, aby měl nízký tlak, nízkou teplotu a z toho vyšlo levné teplo někde do 100 korun za jeden gigajoule (GJ). A druhá unikátnost je, že tento systém může, ale nemusí použít už ozářené jaderné palivo, kterého máme v Čechách několik tisíc kusů a toto palivo by dokázalo vytopit česká města na několik tisíc let,“ upozorňuje.
Energie z vyhořelého paliva
Tomáš Jochman z ČVUT bere do ruky ovladače virtuální reality, na očích má samozřejmé speciální brýle a takto se můžeme podívat, jak Teplator vlastně funguje.
Hrstka lidí a pár psů stále zůstává ve Vuhledaru. Chybí jim všechno – voda, jídlo, teplo i kontakt se světem
Číst článek
„Teď vstupujeme do haly a už vidíme pod úrovní podlahy samotný reaktor a také jednotlivá potrubí, která z něj a do něj vedou. Simulujeme příjezd vozidla, které přiveze palivo a je ho možné zavážecím zařízením přendat přímo do reaktoru,“ popisuje virtuální prohlídku Jochman.
„Já se otočím, aby to bylo vidět... A tady máte takovou místnost, kde je vhodné si pomocí virtuální reality testovat, jestli obsluha může do toho prostoru vstoupit a kolik tam má prostoru. Ve virtuální realitě si můžeme všechny tyto věci nanečisto otestovat,“ předvádí ve virtuálním prostoru reportérům Radiožurnálu.
Tato simulace slouží nejen k prezentaci Teplatoru, ale především k jeho vývoji. Koncepty malých modulárních reaktorů, produkujících teplo, už existují. Tento český ale jako jediný dokáže využívat energii z použitých palivových článků,
„Používáme k tomu technologii, která je podobné kanadské a to je technologie těžkovodní, kdy palivové články dáte dále od sebe a použijete nižší teplotu, nižší tlak a materiály, které vám ty neutrony, které tam putují, nepožerou. Musíme to udělat tak, aby to samozřejmě bylo bezpečné při všech provozních a havarijních stavech,“ vysvětluje.
Zároveň v systému nevznikají žádné emise, nutností jsou pouze teplovody. Takže reaktor může stát klidně hned za městem. A pro Ukrajinu, kde jsou zničeny dvě třetiny tepláren, je to tento zdroj energie dobré řešení. Michaila Borysniuka dobré řešení.
„Je to velice kompaktní, ekologické a mnohem levnější než klasická elektrárna. Díky modulům může být postavena daleko rychleji a to přímo tam, kde potřebují zdroj tepla. Je potřeba ještě prozkoumat, jak je tento návrh bezpečný a realizovatelný, ale moc se mi líbí a doporučím, abychom tuto instalace na Ukrajině provedli co nejdříve“ říká Borysniuk.
Zásadní ale podle Radka Škody je nejprve získat certifikovanou licenci na provozování toho jaderného systému. „Náš cíl je získat licenci do roku 2025-26 a první jednotku postavit mezi lety 2028-29. Jednáme teď s několik zájemci. Osobně mě jednání s Ukrajinou velmi pozitivně překvapila a dávám tomu velké šance,“ říká.
