Piráti přišli s návrhem na rozhýbání ekonomiky. Na prosazení svých 20 bodů ale nemají sílu ani čas
„Republika v pohybu“ je nový plán Pirátů, jak rozhýbat stagnující českou ekonomiku. Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše prostě už nemůžeme být nadále „nemocný muž Evropy“ a podle šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka stát už nemůže být dál „lenochod“. Důvod k restartu ekonomiky, která loni prošla recesí, tu nepochybně je.
I v předchozích letech byl růst minimální, v roce 2020 jsme propadli o 5,6 procenta, a tak až na konci letošního roku se Česko má jako poslední v Evropě dostat zpět na předcovidovou úroveň z konce roku 2019.
Plánů či návrhů, jak ekonomiku „nakopnout“, ale existuje už celkem dost. Loni představil premiér Petr Fiala (ODS) podnikatelům vizi, že budeme vyspělou ekonomickou křižovatkou Evropy, která bude atraktivní pro talenty ze všech koutů světa, bude mít výborné vzdělávání, infrastrukturu a bude podporovat inovace, jádro a čipy. Přípravu nové hospodářské politiky v tomto smyslu pak oznámil ministru průmyslu a obchodu za STAN Jozef Síkela.
Na ekonomický růst nemáme natrénováno. Zatímco ostatní země investovaly, my to projedli, říká ekonom
Číst článek
V lednu přišel s návrhem 37 opatření na oživení ekonomiky poradní orgán vlády NERV. Mezi ně patří například pružnější trh práce, rychlejší digitalizace, menší a lepší stát, redukce počtu lidí v exekucích, lepší podmínky pro návrat rodičů do práce a další.
Před pár dny pak Institut Václava Klause zveřejnil studii jak udělat rovnou systémovou změnu uvadající ekonomiky. Václav Klaus formuloval devatenáct bodů, z nichž na prvním místě je zbavit se dnešní inflace. Exprezident a otec ekonomické transformace Česka po sametové revoluci dál navrhl radikální zeštíhlení státu, zrušení dotací do vysokorychlostních železnic či omezení role občanské společnosti ve stavebním řízení, aby se urychlilo.
Dvacetibodový plán Pirátů
Nově nyní přišli s dvaceti cíli k rozpohybování ekonomiky Piráti. Co vše by se mělo změnit, popsali na zhruba deseti stranách a fakticky téměř všechno jsme už někdy slyšeli. Česko by například mělo přidat nová místa ve školkách, zvyšovat platy učitelů nebo naplnit podmínky pro přijetí eura. Konkrétní návrhy, jak cílů dosáhnout, budou Piráti podle Michálka postupně předkládat koaličním partnerům na vládu.
Minimální důstojná mzda v Česku loni byla 45 573 Kč hrubého, dosáhne na ni jen 33 procent zaměstnanců
Číst článek
Dvacetibodový plán má tři sekce: Lidi a trh práce, Ležící peníze do investic a Optimismus do směřování státu.
Ačkoliv iniciátorem akce je podle Pirátů poslanec Michálek, struktura nese značný rukopis nového šéfa analytického týmu pracujícího při Bartošově ministerstvu pro místní rozvoj (MMR), ekonoma Libora Duška. Ten je také členem zmíněné ekonomické rady vlády NERV a donedávna působil jako vedoucí Katedry ekonomie Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Minulý měsíc se ale rozhodl dát si v akademické sféře „sabatikl“ a do konce funkčního období vlády pracovat pro stát, respektive MMR a Piráty.
Jak Dušek ve čtvrtek také řekl, pirátský plán se z osmdesáti procent shoduje s lednovými návrhy opatření na oživení ekonomiky od NERV. A další část je pak z projektu na oživení ekonomiky, s kterou přišla už na podzim 2021 iniciativa špiček tuzemského byznysu s názvem Druhá transformace. I ta žádala s nadsázkou a zjednodušením „přechod od levné práce v montovnách k práci s vyšší přidanou hodnotou v mozkovnách“. A podobně by se dal shrnout i projekt Pirátů.
Exprezident Klaus vydal studii o české ekonomice. Návrhy NERVu jsou podle něj parodie
Číst článek
Málo start-upů
Z plánu Druhé transformace například pochází bod v aktuálním pirátském projektu, aby se zlepšily podmínky pro využití zaměstnaneckých akcií pro inovátorské mladé firmy, takzvané start-upy, kterých je v Česku žalostně málo.
Podle dalšího ze spolutvůrců pirátského ekonomického plánu, známého investora a spoluzakladatele úspěšného českého start-upu Kiwi Jiřího Hlavenky, jich má například sousední Rakousko dvakrát tolik než my. A srovnatelné Dánsko má světově úspěšnou firmu Novo Nordisk, která kdysi vznikla právě jako malý start-up.
Hlavenkovo téma byl také další klíčový bod, a to zvýšit během čtyř let mzdu běžného zaměstnance tak, aby její medián byl 50 tisíc korun hrubého. Nyní je tento medián pod 38 tisíci korunami. Podle Hlavenky si totiž sice žijeme jako v Německu, když máme stejná auta a obchody jako oni, ale nějak už jsme si také zvykli, že k tomu máme méně než poloviční mzdy než Němci.
Česko nevzkvétá. Spíše než štika v rybníce jsme ten líný kapr u dna, říká prezident NKÚ Miloslav Kala
Číst článek
A to je chyba, která plodí nespokojenost. Dojít ke zvýšení mezd se má podle Pirátů mimo jiné přes dánský model flexicurity, tedy pružného pracovního trhu. Znamenalo by to ale radikální změnu zákoníku práce, přitom zatím se dělají spíš menší úpravy.
Politická síla k prosazení
Na prosazení všech dobrých nápadů, obsažených ve dvaceti cílech, by celkově Piráti potřebovali velkou politickou sílu. Tu ale nemají ani ve vládě, ani ve Sněmovně, kde jejich klub čítá čtyři poslance. Naděje je u těch věcí, na kterých už se koalice shodla nebo jsou už nějaký způsobem v běhu, jako jsou třeba zmíněné úpravy zákoníku práce nebo digitalizace řady agend státu.
Naopak šance, že Piráti prosadí další užitečné věci, jako je změna regulace penzijních fondů, aby mohly výhodněji investovat například do výstavby bytů, a také změny pro snadnější investice obcí, spíš není moc velká. Stejně jako u plánu radikálně zkrátit dobu vyřizování pracovních povolení pro kvalifikované lidi ze zahraničí na 60 dnů.
Kala: Ohromilo nás, že lidé vůbec nevědí, co dělat v krizi či ohrožení země. Stát ale investuje stamiliony
Číst článek
Nezdá se ani, že by ostatní strany koalice byly do podpory pirátských návrhů nějak žhavé. Jak poukázal například poslanec STAN Lukáš Vlček, jeho hnutí se soustředí na navržená opatření NERV, která spadají do pravomocí ministerstev, která mají Starostové v gesci.
„S ohledem na realitu ve Sněmovně a časté záměrné blokování práce Sněmovny ze strany opozice není již mnoho prostoru a bude nutné se zaměřit především na nejzásadnější témata, jako je například důchodová reforma,” konstatoval.
‚Jen výkřiky a obecná hesla‘
A podpora nepřijde ani od nejsilnějšího člena koalice, ODS. Podle ekonomického experta strany poslance Jana Skopečka pirátský projekt ani není žádným ekonomickým plánem. „Při zběžném přečtení je zřejmé, že jde jen o obecná hesla, výkřiky, které ale nikdy žádnou ekonomiku ještě nerozhýbaly. Nemají co na vládu přinést, PR hesla vláda neschvaluje. Chybí cokoliv konkrétního,“ uvedl.
Dvacetibodový plán tak i přes ujištění Ivana Bartoše, že jsou to všechno věci prosaditelné ještě do konce mandátu vlády, vypadá jako celek spíš na dobrou přípravu na příští volby.
