Česko nevzkvétá. Spíše než štika v rybníce jsme ten líný kapr u dna, říká prezident NKÚ Miloslav Kala
Pomalá modernizace veřejných služeb, nedostatečná ochrana lidí v krizových situacích a chabá informovanost o tom, jak se v takových situacích chovat. To jsou podle nové výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2023 jedny z nejdůležitějších zjištění o fungování státu. „Nepropadám beznaději nad stavem naší země, i když – havlovsky řečeno – nevzkvétá,“ napsal v úvodu zprávy prezident úřadu Miloslav Kala.
Pomalost se projevuje i v celé ekonomice. HDP Česka se loni propadl, měli jsme mnohem vyšší inflaci než v průměru EU i jeden z největších propadů reálných mezd. „Z pohledu hospodaření státu bych řekl, že zrovna štika v rybníce nejsme. Jsme spíš takový ten líný kapr někde u dna a to je škoda,“ řekl Miloslav Kala v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) loni zjišťoval, jak ministerstvo vnitra využilo téměř tři čtvrtě miliardy korun na zajištění ochrany lidí v krizových situacích. Podle závěrů kontroly zůstaly v systému ochrany slabá místa, státu chybí například pro případy ohrožení úkryty pro lidi nebo ochranné masky či obleky. Zásadně pak podle Kaly lidem chybí informace.
‚Nechceme strašit‘
Ministerstvo vnitra už dříve výstupy NKÚ v této věci ale označilo za zavádějící nebo je odmítlo s tím, že v současné době jsou takové výtky až nebezpečné. Využitelnost úkrytů je podle vnitra diskutabilní a na informačním systému se podle něj již pracuje. Kala ale na výtkách trvá.
Stát odstraňuje staré ekologické zátěže pomalu, někde ještě ani nezačal, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad
Číst článek
„My to neříkáme proto, abychom strašili. Říkáme, že to je přece vážné. A když jsme vynaložili 720 milionů korun, tak jsme si měli na začátku udělat analýzu, co je potřeba, jakou cestou půjdeme,“ upozornil prezident NKÚ.
Podle něj je možné se podívat do zahraničí, kde se s informováním obyvatel země dokázali popasovat lépe.
„Švédsko vydává při každých volbách novou brožuru a tu pošle zároveň s volebními lístky do každé domácnosti, kde si to lidé mohou přečíst. Mají tak základní informaci, která se týká jejich okolí, jaká jsou rizika, jak se můžou zachovat,“ popsal jeden z příkladů.
Pomalá digitalizace
Česko podle Kaly také stále zaostává v modernizaci veřejných služeb, které by lidem usnadnily život při jednání s úřady. I v této části šla kritika ve výsledcích kontrol za programy ministerstva vnitra, které ji rovněž odmítlo.
Skoro půl milionu datových schránek nikdo neotevřel. V každé druhé čeká dopis z úřadu nebo od exekutora
Číst článek
Podle vnitra se v posledních letech řada kroků ve zlepšení služeb udělala. Fungují centrální informační systémy, posílila se digitální identita, přibývá datových schránek a díky portálu občana došlo ke snížení administrativní zátěže, napsalo ke kritice NKÚ nedávno ministerstvo. „Jsem rád, že mohu potvrdit, že digitálních služeb státu přibývá. Náš pohled je ale trošku komplexnější,“ reagoval Kala.
Například digitálních služeb, které odkazují lidi na konkrétní formulář k podání, bylo do loňska pouze 455, což je jen šest procent z celkového počtu služeb vybraných pro digitalizaci. „Takže skvělé, postupujeme. Samozřejmě naše zpráva hodnotí minulost, ale to tempo je to kapří, jak jsem říkal na začátku,“ upozornil Kala.
Problém podle něj také je, že stát řadu služeb buduje tak, aby vyhovovaly státu, nikoliv občanům. „Když si každý občan srovná, jaké aplikace mají banky pro své klienty, jaké aplikace jsou na doručování poštovních zásilek a nakupování přes e-shopy, tak si myslím, že vidíme určitou propast,“ dodal prezident NKÚ.
Celý rozhovor si poslechněte v audiu vloženém nahoře v článku.
