„Nepropadám beznaději nad stavem naší země, i když – havlovsky řečeno – nevzkvétá,“ napsal v úvodu výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2023 prezident úřadu Miloslav Kala.
Podle dosavadních údajů z počátku března česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí meziročně klesla o 0,2 procenta a mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 procenta.
Oživení analytici očekávají už od jara, jeho dynamika ale bude slabá. S výraznějším růstem instituty počítají až v příštím roce, kdy by se HDP mohl podle současných předpokladů zvýšit o 1,4 procenta.
Vývoj hrubé přidané hodnoty loni podpořil zejména zpracovatelský průmysl a informační a komunikační činnosti. Negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
Tuzemské ministerstvo financí je podle Dvořáka příliš optimistické, když očekává už příští rok růst kolem dvou procent. Analýzy Oxford Economics předpovídají růst HDP za rok 2024 jen 0,8 procenta.
Odhady mise MMF jsou v souladu s listopadovou prognózou ČNB. Ohledně letošního roku jsou mírně optimističtější než aktuální prognóza ministerstva financí.
„Hospodářská politika dokáže zasáhnout, ale bohužel vidíme, že vláda nechává propad reálných mezd projít přes ekonomiku,“ podotkla Švihlíková. Významným indikátorem jsou podle ní tržby v maloobchodě.
Český statistický úřad totiž zveřejnil předběžné statistiky o ekonomickém výkonu za třetí čtvrtletí a veřejnost se z nich dozvěděla, že hrubý domácí produkt opět poklesl.
Odhad letošního růstu slovenské ekonomiky banka zhoršila na rovné jedno procento z dříve předpokládaných 1,4 procenta. V Polsku letos očekává růst HDP o 0,6 procenta.
Ve srovnání s prvním čtvrtletím HDP vzrostl o 0,8 procenta, což Reuters označuje za „slabé tempo“. Za důvody považuje slábnoucí poptávku doma i v zahraničí.
K meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty podle statistiků nejvíce přispěl zejména průmysl a v mezičtvrtletním srovnání také odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
Z nejnovějších odhadů Mezinárodního měnového fondu vyplývá, že Česká republika si letos povede nejhůře ve srovnání s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky.
HDP loni v meziročním srovnání rostl v každém čtvrtletí, postupně ale růst zpomaloval. Bilanci ve čtvrtém čtvrtletí negativně ovlivnily zejména klesající výdaje na konečnou spotřebu domácností.
Britská centrální banka v únorové zprávě o měnové politice varovala, že podnikatelské investice jsou utlumené a že brexit se na obchodní aktivitě odrazil dříve, než se původně očekávalo.
Letošní schodek veřejných financí vzhledem k HDP by měl podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) být vysoký kvůli kompenzačním opatřením spojeným s vysokými cenami energií.
Při srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se potom dluh k HDP ve třetím čtvrtletí zvýšil ve čtyřech členských zemích, a to v Bulharsku, Česku, Francii a Švédsku.
Poslední údaje o inflaci jsou z listopadu, kdy meziročně činila 16,2 procenta. Podle odhadu analytiků by měla vrcholu dosáhnout v lednu, v polovině roku potom klesnout pod deset procent.
Ministerstvo pro letošek zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z 8,8 procenta.
Na hrubou přidanou hodnotu měla v mezičtvrtletním srovnání negativní vliv především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Kleslo také stavebnictví. Průmysl mírně vzrostl.
Inflace v Česku má letos podle MMF dosáhnout 16,3 procenta z loňských 3,8 procenta. Příští rok ale zpomalí na 8,6 procenta. Nezaměstnanost v Česku by podle fondu měla klesat.
Loni americká ekonomika vzrostla o 5,7 procenta. Letos má ale na tamní hospodářskou aktivitu negativní dopad kombinace růstu cen a vyšších nákladů na úvěry.
Na vině zhoršených ekonomických výsledků jsou přísná opatření, která Čína zavedla v zájmu omezení šíření nemoci covid-19. Ta otřásla průmyslovou výrobou a spotřebitelskými výdaji.
Poradní tým prezidenta se v minulosti scházel zhruba jednou za měsíc. Naposled ale zasedl loni na podzim před hospitalizací Zemana v Ústřední vojenské nemocnici, od té doby nejednal.
Potíží pro ekonomiku by mohla být i další vlna koronavirové epidemie a s ní spojený nárůst počtu pacientů s covidem. Brusel se obává zejména dopadu na země, které mají nižší míru proočkovanosti.
