Letos se naštěstí ty nejvíc černé scénáře nenaplnily, říká Stanjura o odhadu růstu HDP na 2,4 procenta
Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí a mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
„Očekáváme, že by pokles mohl být podobný jako ve třetím kvartále,“ uvedl Stanjura k výhledu zpomalení ekonomiky v dalších měsících Stanjura. Ve třetím čtvrtletí byl podle Českého statistického úřadu pokles HDP oproti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta.
„Je to výsledek snížené domácí poptávky. Začínají fungovat opatření ČNB, která začala snižovat úrokové sazby jako jedna z prvních centrálních bank a dnes už to dělají i další,“ upozornil Stanjura.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podle odhadu statistiků stoupla o 1,6 procenta
Číst článek
Recese zatím podle něj není problém. „Je to mělká recese, označil bych ji jako technickou,“ dodal.
Rizika, že by nakonec recese mohla být v příštím roce hlubší než jak teď ministerstvo očekává, jsou pdole Stanjury hlavně důsledky pokračující války na Ukrajině. „Letos se naštěstí ty nejvíc černé scénáře nenaplnily. Rizika ale spojené s válkou na Ukrajině ale zůstávají, jde o vysoké ceny energií a výpadek dodávek surovin. Budeme muset nahrazovat dodávky ropy i plynu z Ruska,“ vysvětlil.
Dalším rizikem mohou být přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které spustila už pandemie covidu-19. Podle Stanjury lze čekat, že se kvůli tomu začne část výroby z Asie vracet do Evropy. Firmy podle něj totiž mohou preferovat bezpečnost dodávek na úkor cen. Což by mohlo vést ke zdražení produkce.
Ani podle ekonoma Natlandu Petra Bartoně mělká recese nepředstavuje vážný problém. Horší je spíš to, že se tuzemská ekonomika nedokázala rychleji vrátit na předcovidové růsty a připravit se tak na horší časy. „Jsme poslední ze čtyř zemí Evropské unie, která nedosáhla ani letos v létě, ještě před tím poklesem ve třetím kvartále, úrovně předcovidové ekonomiky. A teď už se zase vzdalujeme dalšími očekávanými poklesy,“ upozornil. Výhledově to může být problém i pro plnění státního rozpočtu, který bojuje s vysokými schodky.
Strukturální schodek
Vláda chce ale podle Stanjury výhledově schodky státních financí snížit. „Věřím, že příští rok přineseme legislativní návrhy, které půjdou tmto směrem. I to může přispět k větší stabilitě české ekonomiky,“ upozornil ministr. Schodek rozpočtu pro příští rok má dosáhnout 295 miliard korun, dosavadní výhled ministerstva financí počítal v dalších dvou letech s poklesem schodku na zhruba 250 a 230 miliard.
Sněmovna schválila mimořádnou šedesátiprocentní daň pro banky a energetické firmy
Číst článek
Stanjura chce snížit hlavně takzvaný strukturální schodek, tedy to, co neovlivňují mimořdné výdaje například na covidovou nebo energetickou krizi. Nyní je to zhruba 200 miliard korun ročně o kolik stát více utratí než vybere.
„Chceme snížit strukturální saldo o 70 miliard korun ročně,“ řekl ministr. O jaká opatření půjde zatím nechtěl předjímat, měly by ale vycházet z návrhů Národní ekonomické rady vlády. Jednou z možností je upravit systém penzí, například prodloužit dobu odchodu do důchodu.
Ministerstvo financí ve své prognóze pro letošní rok také zlepšilo odhad inflace, která by měla dosáhnout 15 procent, v srpnu přitom úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z dříve očekávaných 8,8 procenta.
I přes nástup recese resort neočekává významnější dopad na nezaměstnanost. Podle aktuální prognózy by její míra letos měla dosáhnout průměrné hodnoty 2,5 procenta a v roce 2023 se zvýšit na 3,1 procenta.
Stanjura v této souvislosti upozornil, že Česko zůstává na předním místě v Evropské unii co do nízké míry nezaměstnanosti a tuto pozici neohrozilo ani zapojení desítek tisíc uprchlíků z Ukrajiny na trh práce.
Za nejzávažnější problém označil Stanjura inflaci, která táhne dolů spotřebu domácností, a tím i HDP. „Hlavním ekonomickým problémem současnosti je vysoká inflace tažená bezprecedentně vysokými cenami energií. A jakkoli to není populární nahlas říkat, cestou ven rozhodně není umělé pumpování peněz do ekonomiky, které naopak během covidové pandemie současnou inflaci významně podpořilo,“ řekl.
