Ropa a uhlí jako jaderné zbraně? Kolumbie coby první vývozce volá po smlouvě o jejich nešíření
Patří k významným vývozcům uhlí a ropy, přesto se Kolumbie postavila do čela co nejrychlejšího odklonu světa od fosilních paliv. Mimo jiné tím, že coby první ropná a uhelná velmoc volá po vzniku mezinárodní Smlouvy o nešíření fosilních paliv. Tato iniciativa nabírá na síle. Už z názvu vyplývá, že se inspirovala podobnou dohodou o nešíření jaderných zbraní.
Nová analýza organizace Global Witness hovoří o tom, že jen emise spojené s plány „velké pětky“ světových ropných společností mohou do konce století přivodit odhadem 11 a půl milionu předčasných úmrtí.
Poslechněte si celou reportáž Jana Kaliby o smlouvě o nešíření fosilních paliv
Za rychlý odklon od fosilních paliv se ve světě běžně manifestuje, loni se na této potřebě shodlo skoro 200 zemí a vědci to považují za naprostý základ pro zmírnění člověkem způsobené změny klimatu.
Potápějící se malé tichomořské státy Vanuatu a Tuvalu si před lety řekly, že fosilní paliva jsou pro ně něco jako zbraně hromadného ničení. A že jako u těch jaderných je tedy potřeba mezinárodní smlouva o jejich nešíření. Vznikla tak iniciativa, která ale teprve teď získává pozornost a relevanci.
„Že se přidala Kolumbie, to je extrémně významné. Protože u země, která je finančně závislá na těžbě a vývozu fosilních paliv, to znamená, že našla odvahu se své závislosti vzdát. Zároveň ale potřebují ekonomickou a technologickou podporu, aby to zvládli,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Harjeet Singh, jeden z ředitelů iniciativy za vznik Smlouvy o nešíření fosilních paliv.
Někdo by mohl říct, že Kolumbie je tím sama proti sobě a ekonomicky se střelí do nohy. Podle kolumbijské ministryně životního prostředí Susany Muhamadové je to ale logický a naprosto pragmatický krok.
V Dubaji se jedná o fosilních palivech. ‚Je to otázka přežití další generace,‘ zní od ostrovních národů
Číst článek
„My jako země chápeme realitu vědeckého poznání. A věda jasně říká, že potřebujeme ukončit produkci a spotřebu fosilních paliv. Samozřejmě se to nestane ze dne na den. Ale pro bezpečný život na Zemi je to nezbytné. A než aby nás jednou překvapilo, že už naše uhlí a ropu nikdo nechce, je pro nás jako hlavního vývozce výhodnější společně pracovat na spravedlivé a řízené proměně ekonomiky,“ říká.
Spravedlivá transformace
O vznik Smlouvy o nešíření fosilních paliv aktivně usiluje kromě Kolumbie jedenáct ostrovních zemí z různých koutů světa a řada dalších územních celků, organizací nebo jednotlivců.
„Usilujeme o tu dohodu, abychom mohli podpořit země a miliony lidí, kteří jsou na fosilních palivech závislí, a pomoci jim ke spravedlivé transformaci. Získali jsme podporu více než dvou tisíc občanských organizací, víc než tří tisíc akademiků včetně laureátů Nobelovy ceny. Přidalo se k nám už také sto měst a dvanáct národních států. Víme, že podpora sílí a potřeba je veliká,“ myslí si ředitel iniciativy Harjeet Singh a vysvětluje, jaká jsou kritéria pro přistoupení a co by mělo být výsledkem.
„O co nám jde, to je oddanost věci. Chceme země, obzvlášť ty bohaté, které ukazují vůli a začaly s odklonem od fosilních paliv. V Kolumbii vyhrál současný prezident volby i na základě velkého slibu, že s tím odklonem začne. Takže je tu skutečný zájem. Máme principy, s nimiž musejí být členské země sladěny. A chceme, aby smlouvu nakonec daly dohromady samotné vlády zemí,“ popisuje.
Jen pro fosilní průmysl a země s velkými emisemi. Dohoda z COP28 má i své kritiky, považují se za oběť
Číst článek
Ze samotného názvu iniciativy je zřejmá její inspirace zásadní dohodou o nešíření jaderných zbraní, kterou po Karibské krizi podepsaly v roce 1968 Sovětský svaz, Spojené státy a desítky dalších zemí.
„Vychází ze zkušeností s odzbrojováním, zejména z iniciativy za nešíření jaderných zbraní. A je postavená na velmi podobném základě. Ale je to samozřejmě mnohem komplexnější než u jaderných zbraní,“ říká Harjeet Singh.
Státem, který zásadně trpěl jak jadernými zbraněmi, tak teď důsledky změny klimatu, jsou Marshallovy ostrovy. Jak připomíná jejich obyvatelka Angeline Heime-Reimersová, Spojené státy tam v minulosti provedly 67 jaderných testů, což mělo na životy lidí přímý neblahý dopad a pořád je to citlivé téma. Zároveň teď domovy a půdu pohlcuje stoupající hladina oceánu. „Je to velmi podobné, proto usilujeme o globální přechod na čistou energetiku,“ říká Angeline.
Mezinárodní podpora
K této konkrétní snaze o vznik Smlouvy o nešíření fosilních paliv se Marshallovy ostrovy zatím oficiálně nepřidaly. Totéž platí pro Česko, které o tom podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) neuvažuje.
„My tu cestu modernizace průmyslu a energetiky máme jasnou. Jasně jsme to deklarovali přistoupením k postuhelné alianci (PPCA). Těch iniciativ je celá řada, ale musíme taky postupně,“ říká.
Historická dohoda. Státy se poprvé shodly na odchodu od fosilních paliv, na COP28 bylo pro i Česko
Číst článek
Podle Harjeeta Singha má Smlouva o nešíření fosilních paliv potenciál se dál rozšiřovat – a to prý i na další kontinenty.
„Jsme v kontaktu se zeměmi z Afriky a Evropy, které mají velký zájem se přidat. Jmenovat je zatím nemůžu. Ale naslouchají nám s nadšením a vědí, že to dává smysl. Brzdí je politika, ale jsem si jistý, že se k nám budou přidávat další. Zatím se to moc neprojevuje, ale jsem si jistý, že až se naše iniciativa rozjede ještě víc, odpor ze strany fosilního průmyslu přijde. Až zjistí, jak tato smlouva skutečně pomáhá lidem a zemím zbavit se fosilních paliv, bude jim to dost vadit,“ myslí si jeden z ředitelů iniciativy za vznik mezinárodní Smlouvy o nešíření fosilních paliv.
