Živnou půdou pro klimatické mýty je podle sociologa Vojtěcha Pecky to, že vědci sice umějí budoucí vývoj člověkem způsobené změny klimatu modelovat, konkrétní dopady mohou ale mít různou podobu.
Za rychlý odklon od fosilních paliv se ve světě běžně manifestuje, loni se na této potřebě shodlo skoro 200 zemí a vědci to považují za naprostý základ pro zmírnění člověkem způsobené změny klimatu.
Svět se na klimatické konferenci v Dubaji poprvé v historii dohodl na odchodu od fosilních paliv. Co to znamená a proč si některé země stěžují, že se rozhodlo bez nich?
Prohlášení, na kterém se shodli zástupci téměř 200 zemí, počítá i s tím, že odchod je důležité urychlit už v tomto desetiletí. Navzdory tomu text obsahuje i úlitby ropnému a plynárenskému průmyslu.
V čele boje za globální politické prohlášení o potřebě rychle odejít od uhlí, ropy i plynu dlouhodobě stojí malé ostrovní národy z Tichomoří. Těm už teď jde doslova o život a o domov.
„Změna klimatu je něco, co pravděpodobně způsobujeme víc my jako lidé na globálním Severu a víc se dotýká lidí na globálním Jihu,“ upozorňuje vědkyně Zuzana Harmáčková.
„Pokud myslíme vážně, že v roce 2050 má nastat uhlíková neutralita, tak je třeba snížit jejich spotřebu na zlomky procent té současné,“ upozorňuje Ondráš Přibyla.
„Je pochopitelné, že během krize vlády pomáhají svým občanům. Jenže dotování fosilních paliv je extrémně neefektivní způsob, jak pomáhat chudým,“ říká expertka Tara Laanová.
Zkapalněný zemní plyn částečně zachraňoval Evropu, když se rychle odstřihávala od závislosti na Rusku. Na americkém kontinentu proto znovu ožívá dříve skomírající plánování nových terminálů.
Plně elektrifikované a bez plynových přípojek budou muset být nově stavěné domy ve státě New York od roku 2026, s výjimkou pro budovy nad 9200 metrů čtverečních. Už existujících objektů se to netýká.
Evropská komise ale varuje: pozor, abychom závislost na ropě a plynu jen nenahradili závislostí na jiných surovinách, které jsou třeba pro zelené technologie.
Němečtí Svobodní demokraté se vyjádřili proti zákonu o zákazu spalovacích motorů, který má platit od roku 2035. Podle nich by to mohlo ublížit německému průmyslu.
Rozhodnutí přišlo po nedávné kritice, kvůli financování ropných a plynových polí. HSBC chce v budoucnosti uvolnit až trilion dolarů na podporu čisté energie.
Česko se před třemi lety přihlásilo k programu Zelená energie. Ale při pohledu na české výsledky lze označit Green Deal za pouhou hračku politiků, případně nástroj energetiků na čerpání dotací.
Rozporuplné reakce: na jedné straně zklamání, na druhé - aspoň částečně - radost z úspěchu. Změní se světový boj proti klimatickým změnám po summitu v Egyptě?
Klimatická změna nás ohrožuje čím dál víc a státy nedělají dost pro to, aby se na sílící dopady připravily, varuje nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu OSN (IPCC).
Z tábora ekonomů a podnikatelů je v posledních měsících slyšet takové sýčkování nad tím, kam to hospodářství spěje. Některé vize – přitom vcelku běžně veřejně pronášené – mají až katastrofický náboj.
„Chceme čistou vodu. A aby těžební průmysl zmizel z domorodých území,“ vyjádřila se v reportáži Julie z národa Lakotů, jedna z washingtonských protestujících.
Skupina v čele s Dánskem a Nizozemskem si přeje, aby se automobilový průmysl sladil s ambiciózní unijní klimatickou politikou, napsala agentura Reuters.
Dokument nabádá katolíky, aby bránili právo místních vyjádřit se k tomu, jestli jejich země může být využita k těžbě surovin a právo postavit se firmám, které způsobují přírodní katastrofy.
Tenis hráli protestující proto, že banka sponzoruje švýcarskou tenisovou hvězdu Rogera Federera. Po něm aktivisté požadují, aby s Credit Suisse přestal spolupracovat.
Občané finského města Ii bojují proti klimatické krizi. Snaží se o vznik prvního města bez odpadků na světě. Veškerý provoz města je zajišťován pomocí udržitelných zdrojů.
Podle zprávy dánské rady pro otázky klimatologických změn datová centra spotřebují ročně asi sedm terawatthodin (TWh), což se rovná zhruba 17 procentům spotřeby Dánska v roce 2030.
