Návrh Hlavního nádraží bourá historickou budovu, míní architekt. Je nejvhodnější, nesouhlasí kolega

Návrh na přestavbu haly Hlavního nádraží v Praze, který počítá mimo jiné s demolicí části brutalistní budovy ze 70. let, budí emoce. Podle architekta Tomáše Podrázského není nejšťastnějším řešením. „Nelíbí se mi, že se bourá historicky cenná budova, a také mi vadí nedodržení soutěžních podmínek,“ říká. „Je důležité koukat se na to z širších urbanistických hledisek. Návrh jsme vybrali jako nejvhodnější,“ nesouhlasí architekt Jakub Cigler.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle Ciglera je původní architektonický návrh hlavního nádraží ze 70. let sám o sobě kvalitní. Zadání ale tehdy bylo podle něj urbanistickým omylem a vítězný návrh to napravuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nový Hlavák budí emoce. Ilustruje tento spor, že nevíme, jak přistupovat ke stavbám z druhé poloviny minulého století? Bourat, když nevyhovují, nebo chránit jako památky? Jan Bumba se ptá architektů Tomáše Podrázského a Jakuba Ciglera

„Architekti tehdy dostali úkol navázat na magistrálu a zdůraznit odříznutí Fantovy budovy od centra města. A právě tento návrh, který jsme po dlouhé diskusi vybrali v soutěžním dialogu, sice radikálně, ale kvalitně a kvalifikovaně řeší tento problém, zpřístupní Fantovu budovu a řeší stav kolem hlavního nádraží, kterému se říká Sherwood,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti.

Podrázský upozorňuje, že na bourání budovy, která je originální, se váže i ekonomická stránka věci.

„Bourat stavbu a stavět novou, jejíž náplň je diskutabilní, je ekonomická zátěž. V soutěžních podmínkách bylo, že se stavba má rekonstruovat, že se má využít jinak její střecha, že se mají přidat nové funkce. Ale pokud zbouráme velkou část haly i střechu, zadání nesplňujeme,“ připomíná Podrázský.

Jedna, nebo dvě budovy? Úřad změnil verdikt o hlavním nádraží během čtyř měsíců

Číst článek

„Možná je chyba, že to nebylo úplně striktně dané. Je tam kouzelná věta, že soutěžní podmínky nemusí být plně naplněny. To je na zadání v takové soutěži strašně fádní formulace a zřejmě to vyústilo v toto řešení,“ nastiňuje.

Podle Ciglera je vítězný návrh kodaňského studia Henning Larsen Architects sice radikální, nemyslí si ale, že je v rozporu se soutěžními podmínkami.

„Je tam problematická otázka, co by v případě současné budovy mělo být ponecháno a co ne. Ale soutěžní návrh se s tím dobře vyrovnal, protože ponechává řadu prvků. Vlastně pouze odstraňuje ty, které v hale blokují propojení města s Fantovou budovou a zkvalitnění parkových úprav okolí,“ popisuje.

Podrázský upozorňuje, že benefit současné haly je v tom, že je téměř podzemní stavbou, která Fantovu budovu nechává vyznít.

„A vevnitř skýtá obrovský nedělený prostor, který sám o sobě je velmi impozantní a velmi cenný. Nechápu posedlost propojením parku s Fantovou budovou na kolmo, napřímo s nádražím, když tomu terénní profil úplně neodpovídá,“ naznačuje.

‚Nevedla se kvalitní diskusi‘

Ministerstvo kultury po vyhlášení vítěze architektonické soutěže oznámilo, že nádražní budova, která by se měla bourat, je kulturní památkou. Cigler ale upozorňuje, že to není v tuto chvíli nejdůležitější.

„Pohybujeme se tam na území ochrany UNESCO, v pražské památkové rezervaci. A ať už by budova byla chráněná jako kulturní památka, nebo ne, architekti musí ať v územním, nebo stavebním řízení vyhovět principům památkové ochrany. Návrh, který byl vybrán v soutěžním dialogu jako nejlepší, by teď měl obstát ve fázi územního řízení a stavebního povolení. Bude diskutován se všemi dotčenými orgány státní správy a nějakým způsobem musí svůj názor obhájit,“ míní Cigler.

Než jsme soutěž vypsali, nikdo nevěděl, že je hala hlavního nádraží památka, tvrdí Správa železnic

Číst článek

Podle Podrázského přichází „takováto rána“ ze strany památkového úřadu, respektive ministerstva kultury jenom proto, že se od začátku nevedla kvalitní diskuse.

„Pokud někdo chce navrhovat stavbu v centru Prahy, udělá si na to nějaký vizuální názor a za velmi krátký čas se musí jít podívat na Národní památkový ústav a zeptat se jich, co si o tom myslí. Tady se to nazývá soutěžním dialogem, ale takového širšího dialogu bylo asi hodně málo,“ naznačuje.

Cigler s tím nesouhlasí. „Byl jsem v týmu, který připravoval zadání soutěžního dialogu, a se zástupci Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy jsme si dávali velký pozor na to, aby všechny tyto věci byly konzultovány,“ zdůrazňuje.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Jan Bumba.

Jan Bumba, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme