Přidělování dávek na bydlení se má zpřísnit. ‚Obcím chci pomoci s problémovými občany,‘ tvrdí Maláčová
Přidělování dávek na bydlení lidem v bytové tísni by mělo být v budoucnu výrazně přísnější. Počítá s tím ministerstvo práce a sociálních věcí v návrhu nového zákona o přídavku na bydlení. Ten je aktuálně v připomínkovém řízení. O přídavek by měli přijít lidé, kteří si aktivně nehledají práci, bydlí v nevyhovujících bytech, ale taky rodiče dětí s vysokým počtem zameškaných hodin ve škole.
Proti úpravě protestují obce, kraje i neziskové organizace zaměřené na práci s lidmi v bytové tísni.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) je bydlení podstatou problému, který musí její resort přes dávky řešit. „Máme tu bytovou krizi, přičemž ministerstvo pro místní rozvoj s ní 15 let neudělalo vůbec nic,“ řekla Maláčová Radiožurnálu.
Kritická situace dostupnosti bydlení vede podle ministryně k obchodu s chudobou, kterému se tímto snaží ministerstvo zabránit.
„Chci také pomocí obcím, na jejichž území stále proudí velký počet problémových občanů, získat kontrolu nad svým územím. Chci řešit situaci, kdy lidé, kterým se v nouzi pomáhá, ty byty ničí a vybydlují je,“ prohlásila Maláčová. „Samozřejmě, kdyby moji vládní kolegové jako paní ministryně pro místní rozvoj (Klára) Dostálová (ANO) nebo pan ministr školství (Robert) Plaga (ANO) své problémy řešili v rámci svých pravomocí, tak to nemusíme řešit přes dávky,“ podotkla Maláčová.
Obchodníkům s chudobou zvoní hrana. Tak vyhlásili @Jana Maláčová válku a použijí cokoliv, od neúspěšného brněnského radního až po nesmysly o zakázkách. Ale mají smůlu, Jana se nedá. A není v tom sama, my v @CSSD jsme na její straně!
11:39 – 26. 01. 2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá opatření v zákoně o přídavku na bydlení. Ten má sjednotit dva současné druhy dávek – příspěvek a doplatek na bydlení. Podmínky pro vyplácení jednotného přídavku mají být mnohem přísnější než dosud. Nárok na něj například ztratí lidé, kteří nebudou aktivní při hledání práce.
Co s těmi lidmi bude?
To se nelíbí ředitelce Sdružení místních samospráv Janě Přecechtělové z hnutí Starostové a nezávislí. „Pokud nesplní podmínky, tak úřad práce je vyřadí z evidence, ale ti lidé stále existují, jen nejsou nikde v žádné evidenci. Takže co se s těmi lidmi stane? Vrátí se do těch obcí,“ uvedla Přecechtělová. „A kdo se o ně bude starat? Musí se o ně postarat ta obec. Protože nechcete mít bezdomovce. Tento člověk přichází s tím, že se může znovu dostat do dluhové pasti. Pokud nedostane žádnou dávku, nebude mít na pokrytí svých nákladů, tudíž máme ho na ulici,“ popsala.
Sdružení ve svých připomínkách doporučilo úpravu úplně stáhnout. Totéž požadují i neziskové organizace, které pracují s lidmi v bytové nouzi. Zákon je podle nich nepromyšlený a ukvapený. Šéf Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák je přesvědčen, že by zákon situaci lidí v bytové nouzi výrazně zhoršil.
Maláčová připravuje reformu penzí. ‚Znamenala by navýšení daní o více než 300 miliard,‘ říká Schillerová
Číst článek
„Je to takový experiment na stovkách tisíc lidí. Ti budou odcházet z evidence, bude zde velká skupina lidí, o kterých nebude mít státní systém přehled, zvýší se migrace a třeba zadluženost těch lidí, vrátit se někam na ulici nebo do ubytovny nikdy nikomu k lepší práci nepomohlo,“ řekl ředitel platformy Vít Lesák.
Ke kompletnímu přepracování zákona vyzývá i předseda Svazu měst a obcí František Lukl. „Myslíme si, že bychom se opravdu měli vrátit na začátek, sednout si k základním principům toho, zdali ty jednotlivé sociální dávky sloučit, nebo ne, a podrobit možné návrhy velmi detailním analýzám, tak abychom příliš nerozhýbali tuto oblast. Aby na to v konečném důsledku nedoplatili ti, kteří jsou slušní a sociálně potřební. Raději tomu věnujme více času než v tuto chvíli zběsile připravovat zákon, který by mohl mít velmi negativní důsledky," mínil Lukl.
Čeká se na lepší řešení
Kritice čelí také návrh, aby o přídavky na bydlení dočasně přišli rodiče dětí, které ve škole zameškají víc než 100 hodin za pololetí. Podle mluvčí ministerstva práce Kristýny Křupkové má změna rodiče motivovat k tomu, aby na docházku potomků dohlíželi.
Skvělá debata. 150 lidí. Spravedlivé důchody, minimální mzda alespoň 20 tisíc, dávky a obchod s chudobou. Bavili jsme se o všem! Tak zase někdy příště. Tam v Karviné. @CSSD @Hanzel_Tom pic.twitter.com/AdoO92tlfQ
— Jana Maláčová (@JMalacova) February 4, 2020
Jenže podle ministerstva školství může mít návrh naprosto opačný dopad. „Podle dostupných analýz – například od České školní inspekce – má kvalita bydlení přímý vliv na úspěšnost dětí ve škole. Další zhoršení bytové situace by tak vedlo k ohrožení systému vzdělávání. Ministerstvo školství je tak pro nalezení takového řešení, kdy by sankce rodičů nedopadali na dítě a nezhoršovaly tak dál šance na jeho kvalitní vzdělávání,“ upozornila mluvčí rezortu školství Aneta Lednová.
K zákonu mají výhrady i resorty vnitra nebo průmyslu a obchodu. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale zatím na většině kritizovaných pasáží trvá. Českému rozhlasu ale potvrdilo, že by se účinnost zákona měla odložit o jeden rok, tedy na rok 2022.
I Maláčová kritiku připouští, podle svých slov však postrádá od ministerstva školství řešení, jak jinak celou situaci řešit. Ministryně uvedla, že je stále ochotná naslouchat tomu, pokud někdo z jejích kolegů přijde s lepším řešením. „Bohužel žádný takový nápad neexistuje, byla bych velmi ráda, kdybych to nemusela řešit přes dávkový systém,“ tvrdí. Pokud nikdo z jejích kolegů nepřijde s lepším plánem, neplánuje na tom současném návrhu nic měnit.
