‚Nevěřil, že Československo bude svobodné. Naštěstí se spletl.‘ Schwarzenberg letos zemřel ve věku 85 let
Za svůj život toho stihl opravdu hodně. Po válce se stal emigrantem, později díky dědictví zbohatl a emigrantům pomáhal. Podporoval disidenty v Československu, po revoluci získal v restituci majetek včetně tří set hektarů rybníků v jižních Čechách. Stal se kancléřem na Pražském hradě, senátorem, ministrem zahraničích věcí a neúspěšně kandidoval na prezidenta České republiky. Karel Schwarzenberg zemřel letos 12. listopadu.
Domů do Československa jezdil Karel Schwarzenberg před rokem 1989 relativně často. Byl sice švýcarským občanem, ale také měl vždy československé občanství.
Dědictví po strýci mu umožnilo vést konzervativní aristokratický život, ale také podporovat československou opozici. Hned po revoluci v roce 1989 se stal prvním kancléřem prezidenta Václava Havla.
Přestože se Schwarzenberg stal respektovaným úředníkem a politikem československého a později českého státu, jeho dcera Lila říká, že tomu před revolucí nevěřil. Také proto ji nenaučil česky:
„Bohužel, otec nikdy nevěřil, že tato země bude znovu svobodná. V tom se naštěstí spletl. Ptali jsme se ho opakovaně. Nechtěl, abychom zažili to, co on, aby pro nás byla identita přítěží. Můj bratr se nakonec česky naučil, ale já ne,“ vzpomínala Lila Schwarzenbergová.
‚Nebudiž pochyby‘
Schwarzeberg byl úspěšným politikem, diplomatem i podnikatelem - ovšem při první přímé volbě prezidenta v roce 2013 neuspěl.
Touto otázkou ho „grilovala“ posluchačka v tradiční předvolební debatě Českého rozhlasu.
„Jak byste nazval vraždění českých občanů před druhou světovou válkou a za druhé světové války, když si dovolíte říct, že odsun Němců, který byl schválený postupimskou dohodou, byl genocida německého národa. Všichni víme, že antifašisté směli zůstat!“
Při rozloučení se Schwarzenbergem lidé poslali do sbírky více než dva miliony korun. Dar rozdělí rodina
Číst článek
A Karel Schwarzenberg jí tehdy odpověděl:
„To, co jsme dělali po válce, opravdu bylo poněkud pochybné, jen jiná otázka. Na tom trvám, protože když i nevinné lidi odsunu nebo vyženu, podle toho, jak to chcete nazývat, tak s odpuštěním je to porušení lidských práv, o tom nebudiž pochyby,“ trval na svém.
Lidská práva pro něj byla důležitým tématem a vůbec se nezlobil za označení „pravdoláskař“. Tvrdil také, že boj o spravedlnost a pravdu je úsilí jednak celoživotní, jednak toto úsilí musí trvat „po celý proces dějin“.
Schwarzenberg se dvakrát oženil se stejnou ženou a vychovali spolu dvě děti. Zemřel letos v listopadu ve věku 85 let.Rodina uložila jeho ostatky do hrobky na zámku Orlík.
