České vlády ignorují klimatickou krizi. Dá se udělat víc, věří studentka z iniciativy Univerzity za klima

Vysokoškolští studenti v Praze stávkovali a pochodovali za klima, podle nich vláda pro jeho ochranu nedělá dost. Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Krutáková z hnutí STAN hodnotí vládní snažení v této oblasti jako víceméně úspěšné. „Rezervy jsou vždycky, ale za poslední dobu udělala vládnoucí kolice velký krok dopředu,“ ujišťuje Krutáková. Je namístě kritika klimatických aktivistů?

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrace za klima

Demonstrace za klima | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Cíle vlády jsou dobře nastaveny, ale situace nám ukazuje, že v mnoha oblastech jsou bohužel nedostatky,“ hodnotí klimatické snahy současné vlády předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Krutáková z hnutí STAN.

Přehrát

00:00 / 00:00

Je namístě kritika klimatických aktivistů? Poslechněte si celé Pro a proti. Debatují předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Krutáková z hnutí STAN a studentka z iniciativy Univerzity za klima Ludmila Karková

Studentka z iniciativy Univerzity za klima Ludmila Karková je přesvědčena, že je ohroženo dohodnuté udržení oteplení o 1,5 stupně Celsia. „Dokladem je třeba dohoda s Polskem na prodloužení těžby v dole Turów nebo že Česko nedodržuje mezinárodní klimatické dohody, ke kterým se zavázalo.“

Politička poukazuje na aktuální dopady klimatických změn, pandemie covidu nebo současné války na Ukrajině. „Tyto faktory ovlivňují iniciativy vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů.“

„Rozumíme tomu, že se nacházíme v souběhu několika krizí, ale vláda nedělala důležité kroky už dávno,“ upozorňuje studentka. „Vláda už několik let ignoruje klimatickou krizi a i dnes je spousta způsobů, jak dělat víc.“

Poslankyně uznává, že vláda skutečně mohla být v minulosti aktivnější. „Ale zastupuji zde současnou vládní koalici a na otázku, jestli něco pro zlepšení dělá, odpovídám, že závazky snížení emisí skleníkových plynů a dopady změny klimatu se opravdu snažíme naplňovat mnoha způsoby.“

Protestující studenti plánují v Karolinu zůstat nejméně do soboty. Vedení jim nebude bránit

Číst článek

Podle Karkové ale důkazem o opaku je například to, že Česko je stále členem tzv. Energetické charty, ale i nedostatečná koordinace uvnitř vládních rezortů. „Není jmenován žádný zmocněnec, který by se klimatickou krizí zabýval. Vláda nemá čas klimatickou krizi dostatečně řešit a taky nedělá nic proto, aby si čas udělala.“

„Rezervy jsou vždycky, ale za poslední dobu udělala vládnoucí kolice velký krok dopředu,“ ujišťuje Krutáková. „Teď jednáme o energetickém zákoně, máme připraven zákon o obnovitelných zdrojích, který by měl být příští rok v účinnosti. Máme finance na fotovoltaické elektrárny, máme projekt Nová zelená úsporám i novou zemědělskou politiku.“

Podle studentů nejsou plány dostatečné

Zástupkyně stávkujících studentů sice zmíněné plány vítá, ale přesto podle ní nejsou dostatečné. „V době, kdy milion druhů rostlin a živočichů je na pokraji vymření, je těžké říct, že je to dost. Je potřeba se snažit více.“

Jedním z požadavků studentů je také spravedlivá transformace energetiky. „Bojíme se, že by se transformace mohla stát dotací pro oligarchy, tedy že by uhlobaroni chtěli žalovat stát za jeho klimatické politiky o miliardy korun.“

„K tomu nám bude sloužit fond spravedlivé transformace. Musíme nastavit pravidla tak, abychom se takovým problémům vyhnuli. Vidím důležitý moment v oblasti zákona o obnovitelných zdrojích a tlaků na komunitní energetiku, což je nástroj, který bude decentralizovat energetiku. Tady rizika ze strany velkých hráčů nevidím,“ dodává předsedkyně.

„Bojíme se, že by se transformace mohla stát dotací pro oligarchy.“

Ludmila Karková

Studenti také prosazují dosažení uhlíkové neutrality už v roce 2040. „A v roce 2030 by se daly snížit emise CO2 až o 65 procent. Odborníci kritizují i cíle pro uhlíkové rozpočty stanovené jen pro rok 2030 a 2050. Ty by ale měly být vytyčeny na každý rok, ne-li na každý měsíc,“ žádá Ludmila Karková za iniciativu Univerzity za klima.

„Samozřejmě, že ambice jsou vždy v pořádku, ale v tuto chvíli je třeba zapracovat na tom, co máme, abychom stačili všechno uvést do reálu,“ uzavírá Jana Krutáková (STAN).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme