Korespondenční volba prošla prvním čtením. Poslanci ji podpořili po šesti dnech jednání
Sněmovna v úvodním kole projednávání podpořila koaliční návrh, který má umožnit korespondenční hlasování při volbách pro Čechy žijící v zahraničí. Vládnímu táboru se to zdařilo až šestý jednací den kvůli tomu, že schvalování novely blokovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich návrh na zamítnutí novely nebo vrácení předkladatelům k přepracování dolní komora vládní většinou odmítla.
Úvodní sněmovní debata o návrhu trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času, koalice kvůli obstrukcím opozice stanovila pro hlasování pevný termín. Předlohou o volbě poštou se nyní budou zabývat poslanci z ústavně právního výboru.
Do vlastní debaty o novele měli řadoví poslanci podáno v jednom okamžiku až 77 přihlášek, přičemž někteří se hlásili opakovaně a mnozí vystupovali mimo pořadí formou dvouminutových poznámek. Na konci debaty zůstalo nevypořádáno 31 přihlášek.
Babišovo ANO dříve korespondenční volbu prosazovalo a šéf ODS Fiala ji odmítal, dnes je to naopak
Číst článek
Předlohou se před dalším kolem sněmovního projednávání budou zabývat poslanci z ústavně právního a zahraničního výboru. Opoziční snahu o zařazení na program jednání dalších výborů a ústavní komise Sněmovny koalice odmítla. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová neprosadila ani návrh prodloužit dobu na posuzování ve výborech z 60 na 90 dnů.
Do debaty o novele měli řadoví poslanci podáno v jednom okamžiku až 77 přihlášek, přičemž někteří se hlásili opakovaně a mnozí vystupovali mimo pořadí formou dvouminutových poznámek. Na konci debaty zůstalo nevypořádáno 31 přihlášek.
Obsáhlou diskusi o předloze provázely spory opozice s koalicí především o to, zda je navržená korespondenční volba v souladu s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. K častým argumentům odpůrců patřily obavy ze ztráty důvěry obyvatel k regulérnosti voleb kvůli možným machinacím a tvrzení o rozdělování českých občanů na dvě kategorie. Opoziční politici se opakovaně odvolávali na stanoviska právníků a politologů, kteří se ke korespondenční volbě staví odmítavě.
Hilšer: Nemožnost volit korespondenčně je diskriminace občanů. Jinde je to běžná praxe
Číst článek
Zastánci volby poštou poukazovali na nutnost umožnit uplatnění volebního práva i Čechům v rozlehlých státech, pro něž je časově i finančně náročné jet například stovky kilometrů hlasovat na ambasádu. Připomínali rovněž dlouhodobou snahu o zvýšení komfortu hlasování. Poukazovali přitom na to, že korespondenční volbu měla v programovém prohlášení i bývalá vláda Andreje Babiše (ANO).
Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do Sněmovny v roce 2025. Opoziční poslanci kvůli tomu obviňovali koalici z účelové snahy získat nové voliče. Zástupci vládního tábora zase opozičním hnutím vzkazovali, že se mají snažit zapůsobit na voliče v zahraničí tak, aby u nich byla úspěšnější.
Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13 200 z nich a zhruba čtyři pětiny z nich hlasovaly pro strany současné koalice. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) může v zahraničí volit v českých volbách kolem 600 000 lidí. Předkladatelé v důvodové zprávě novely píšou, že jejich zájem o hlasování poštou nelze předem odhadnout, čekají ale nárůst počtu voličů hlasujících ze zahraničí.
