Kauza bez konce. Za korunové dluhopisy berňák na dani doměřil přes dvě miliardy, kontroly běží šest let

Před šesti lety je spustila kauza bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO), od té doby stále běží. Řeč je o daňových kontrolách tzv. korunových dluhopisů, díky nimž firmy „šetřily“ na daních. Berní úředníci jim po zahájených prověrkách doměřili daň přes dvě miliardy korun a navíc podali 155 trestních oznámení. A to není konec. „Termín jejich definitivního ukončení nejde předjímat,“ říká mluvčí finanční úředníků.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Generální finanční ředitelství

Generální finanční ředitelství | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Celkem finanční správa k 31. prosinci 2022 dosud nepravomocně doměřila u kontrolovaných daňových subjektů ve věci korunových dluhopisů daň ve výši 2,29 miliardy korun,“ řekl mluvčí Lukáš Heřtus a doplňuje, že daňová ztráta státu se tak snížila o víc jak půl miliardy korun.

KLIČKA V ZÁKONĚ

Výnosy z korunových dluhopisů se podle dřívější legislativy nemusely danit, respektive daň se zaokrouhlovala dolů a byla proto vždy nulová. Firmy, které dluhopisy vydaly, si navíc náklady na úroky odečítaly od základu daně a snižovaly tak i vlastní výslednou daň.

Daňová výhoda u korunových dluhopisů platila do konce roku 2012. Kličku v zákoně o daních z příjmu poprvé použilo v roce 2011 ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska z TOP 09. U něj se poté inspirovaly stovky dalších firem.

Resort financí na boom ve vydávání korunových dluhopisů sice bezprostředně zareagoval novelizací zákona, podle které od ledna 2013 korunové dluhopisy podléhaly zdanění. Změna se však netýkala dluhopisů emitovaných před tímto datem. Ty se začaly danit až po novelizaci, která začala platit v lednu 2020.

Výše doměřené daně neustále stoupá. Na konci roku 2020 to bylo zhruba 416 milionů korun. Kontroly přitom úředníci zahájili v průběhu roku 2017. Odstartovala je tehdy kauza tehdejšího ministra financí a budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO), kterého to stálo místo v tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Babiš od své společnosti Agrofert, kterou v roce 2017 vložil do svěřenského fondu, nakoupil v letech 2013 a 2014 korunové dluhopisy s platností do roku 2022 za celkem 1,5 miliardy korun. Díky tomu získal ročně na 90 milionů korun, které nemusel danit.

Kolik z doměřených daní firmy reálně doplatily, není jasné. Často se jedná o nepravomocná rozhodnutí a finanční správa navíc údaj o úhradě doměřené daně k těmto doměrkům samostatně nesleduje.

Stovky firem

Úředníci za uběhlých pět let - poslední údaje zveřejnili ke konci roku 2021 - zahájili 854 daňových kontrol u 375 firem. „U jednoho subjektu může být kontrolováno více zdaňovacích období,“ vysvětlil rozdíl v číslech Heřtus. U 164 společností podle něj odhalili pracovníci finanční správy daňové pochybení.

Informace o korunových dluhopisech chtěla finanční správa ‚zintenzivnit‘. Rok a půl žádné nezveřejnila

Číst článek

Finanční správa prověřuje stovky subjektů, vedle Agrofertu by mělo jít o dalších více než 1500 firem, které daňově výhodné dluhopisy do konce roku 2012 vydaly. Byly mezi nimi třeba státní podnik ČD Cargo, realitní skupina CPI podnikatele Radovana Vítka či dopravní firma Student Agency Radima Jančury. Na které se nakonec úředníci zaměřili a komu daň doměřili, nechtějí s odkazem na mlčenlivost sdělit.

V řadě případů přitom nejde jen o daňová pochybení, ale o závažnější problémy. Na 46 firem totiž finanční správa dokonce podala 155 trestních oznámení. Jak s nimi ale policie naložila, už úřad neví.

Definitivní ukončení kontrol je v nedohlednu. „Kontroly prováděné finančními úřady jsou aktuálně v různých fázích, přičemž nejsložitější bývá samotné důkazní řízení. Jeho délka je závislá i na postupech samotného daňového subjektu či dalších zúčastněných osob,“ popsal Heřtus.

Úředníci podle něj ale sledují především běh tzv. prekluzivní lhůty, tedy zjednodušeně, aby doměření daně už nebylo promlčené. Právě za to finanční správu v roce 2021 kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Generální finanční ředitelství ale tehdy pochybení odmítlo.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme