Česko schválilo plán, jak se bránit hybridním hrozbám. Úkoly už dostaly konkrétní státní instituce
Česko se začíná konkrétními kroky bránit hybridním hrozbám, jako jsou dezinformace, manipulace nebo kybernetické útoky. Vláda schválila patnáctibodový plán, jak jim čelit. Dokument má Radiožurnál k dispozici. Úkoly už dostaly ministerstva nebo úřad pro kybernetickou bezpečnost. Ministerstvo obrany i Úřad vlády upozorňují na to, že Česko je terčem takových útoků nepřetržitě. V některých případech i v rámci Evropské unie.
Na východní hranici Evropské unie – v lesích mezi Polskem a Běloruskem – trvá už několik měsíců krize způsobená přílivem uprchlíků ze zemí Blízkého východu. Tisíce migrantů se dostaly k hranici za doprovodu běloruských vojáků a pohraničníků.
„Za těch pár dní jsem viděla srdcervoucí věci. Narazili jsme na tři prázdná tábořiště. V jednom z nich musela žít rodina s malými dětmi. Protože jsme našli rozházené plínky a botičky. V dalším zůstaly láhve se žlutou špinavou vodou, kterou ti lidé pili. Mí přátele našli tři kluky ze Sýrie a z Iráku, asi tak ve věku mého syna. A byli tak promrzlí a psychicky zničení, že nebyli schopní se sami převléct,“ popsala situaci Radiožurnálu polská herečka Maja Ostaszewská.
Právě uprchlická krize na hranicích mezi Běloruskem a Polskem a chování běloruského režimu diktátora Alexandra Lukašenka je podle českého náměstka ministra obrany Jana Havránka učebnicovým příkladem hybridního útoku. V tomto případě na celou Evropskou unii.
„Běloruská vláda zneužívá v tomto případě bezbranné migranty jako nástroj k vyvíjení nátlaku vůči Západu. A účel je jasný – vyvolat nejen v Polsku, ale i v celé Evropské unii strach a rozkol,“ vysvětlil Havránek pro Radiožurnál.
Plán proti hybridním hrozbám
Náměstek navíc zdůraznil, že Evropská unie a NATO by měly v tomto případě postupovat společně.
Patnáct úkolů. Bezpečnostní rada státu doporučila plán, jak se lépe bránit hybridním hrozbám
Číst článek
Česko teď sice nečelí tak výrazné hybridní hrozbě jako Polsko, dezinformacím, kyberútokům nebo nátlaku a ovlivňování politiků ale musí v současné době odolávat neustále. Kabinet v demisi proto schválil plán, jak hybridním hrozbám čelit lépe.
Podle Havránka se daří některé body schváleného plánu plnit už teď. „Příkladem je oblast posilování kybernetické bezpečnosti i obrany, s čímž souvisí nedávná novela zákona o vojenském zpravodajství. Dalším příkladem je letošní nabytí účinnosti zákona o prověřování zahraničních investic, což je také dobrý příklad posilování naší odolnosti,“ doplnil Havránek.
Například ministerstvo školství musí více začlenit mediální vzdělávání pro žáky základních a středních škol a podporovat v tomto ohledu i pedagogy na všech stupních vzdělávání.
Důležitost vzdělávání
Ministerstvo vnitra pak dostalo za úkol navrhnout právní úpravy, které mají Česku pomoct lépe čelit dezinformacím. Důležité je také vzdělávání úředníků, aby byli schopní hybridní útoky poznat.
Vláda chce na polsko-běloruskou hranici vyslat až 150 vojáků, k pomoci vyzval i zahraniční výbor
Číst článek
„To, co je stěžejní pro resorty a úřady, které s tímto nemají zkušenosti, je najít indikátory, kterých si musí všímat. A ty pak hlásit nám. Může jít o kybernetický útok, výpadky některých systémů nebo snahu o určitý typ nátlaku na úředníky nebo pracovníky určitých resortů. A do toho se může spustit dezinformační kampaň,“ upřesnil nový koordinátor pro čelení hybridním hrozbám při Úřadu vlády Petr Matouš.
Úkoly mají být splněny do roku 2023. Podle Petra Matouše bude Česká republika akční plán každý rok průběžně vyhodnocovat. A případně rozšiřovat o nové úkoly na základě aktuální bezpečnostní situace.
