‚A máme hotovo.‘ Senátoři v čele s Láskou dokončili ústavní žalobu na prezidenta Zemana
Šestice senátorů z Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21 dokončila ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Na twitteru o tom informoval jejich předseda a senátor Václav Láska. Impulzem byly podle nich zásahy Miloše Zemana a zaměstnanců Hradu do justice. „A máme hotovo. Alespoň tedy se sepsáním žaloby pro hrubé porušení Ústavy prezidentem,“ uvedl Láska.
„Teď budeme jednat s kolegy senátory, sbírat jejich postřehy a připomínky. No a pak posbírat 27 podpisů pod žalobu a hurá s ní na plénum Senátu,“ dodal senátor Václav Láska na sociální síti.
Senátor Láska o chystané ústavní žalobě: Zemanovy zásahy jsou tak fatální, že prostě musíme konat
Číst článek
V žalobě je sedm skutků, které jsou podle senátorů hrubým porušením Ústavy. Prvních šest bodů tvoří samostatné skutky, poslední bod, písmeno G, popisuje 18 dílčích skutků.
Senátoři se v žalobě věnují například jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v červnu 2013, odmítnutí prezidenta Miloše Zemana přijmout návrh tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na odvolání tehdy ministra financí Andreje Babiše (ANO) v roce 2017, odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho (ČSSD) ministrem zahraničí v létě 2018 nebo již zmíněné zásahy do justice (viz níže).
‚Stanovit mantinely‘
„Cílem žaloby není sesadit současného prezidenta. Jejím cílem je stanovit mantinely pro výkon prezidentského mandátu. A to nejen prezidenta současného, ale i těch budoucích,“ uvedl Láska.
„Když neučiníme ničeho v reakci na chování současného prezidenta, pak vlastně přiznáváme, že způsob výkonu mandátu tak, jak jej zastává Miloš Zeman, je legitimní a zcela v pořádku. I do budoucna tím prezidentskou funkci můžeme zcela degradovat a postavit ji mimo ústavní pořádky tak, jak je známe,“ dodal.
„Po roce 1989 jsem se domníval, že Česká republika už bude mít jen prezidenty, na jejichž práci budu moci být hrdý. Zjišťuji však, že kromě prvního z nich, Václava Havla, jsem se hluboce mýlil,“ uvedl místopředseda Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21 Ladislav Kos.
Šance na úspěch?
K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. V Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21 je šest senátorů z jednaosmdesátičlenné horní komory.
Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory. Žalobu by projednával Ústavní soud.
Ústava o žalobě na prezidenta - hlava třetí, článek 65
- (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
- (2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
- (3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.
Není ale jisté, jestli se v Senátu najde potřebná většina. Občanští demokraté nevidí šanci na úspěch, podle místopředsedy horní komory Jiřího Oberfalzera (ODS) nemají Zemanovy činy podstatu narušení demokratického řádu v Česku.
„Mám pocit, že to, že ústavní žaloba bude podána úspěšně, je velmi málo pravděpodobné, bylo by k tomu potřeba 120 hlasů poslanců,“ řekl v únoru Radiožurnálu předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.
‚Nenávistný pokus‘
Podle dřívější ankety Radiožurnálu pouze devět senátorů chce nebo zvažuje hlasovat pro podání ústavní žaloby. Naopak sedmnáct členů horní komory by pro ni naopak nehlasovalo. A polovina všech senátorů nemá jasno. Rozhodnout se chtějí až podle znění návrhu.
Hrad už v lednu reagoval skrze svého mluvčího Jiřího Ovčáčka slovy, že jde o nenávistný pokus o zviditelnění se v médiích.
Někteří senátoři se podle něj snaží rozdělovat společnost. „Je zcela zřejmé, že celý krok bude veden proti názorům prezidenta republiky. To znamená, pánům senátorům se nelíbí názory prezidenta republiky a ty se pokoušejí, když to řeknu trochu s nadsázkou, kriminalizovat, což v demokratické společnosti nemá místo,“ dodal pak Ovčáček pro Českou televizi.
Zásahy do justice
Impulzem podle autorů návrhu k vypracování současné žaloby byly už zmíněné zásahy prezidenta a zaměstnanců Hradu do justice. Kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta.
Uvedl, že na kontaktech nevidí nic špatného. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa uvedl, že mu Zeman doporučoval korigovat jednání správních soudců a naznačil jmenování do čela Ústavního soudu.
Mynářovy schůzky s justicí
- Vojtěch Šimíček, Ústavní soud, 2015 a 2017: Kancléř Vratislav Mynář se několikrát sešel také s ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem. Mynář podle Šimíčka nejdříve lobboval proti služebnímu zákonu, se kterým prezident Miloš Zeman dlouhodobě nesouhlasil. „Na první schůzce naznačil, jaké rozhodnutí by se panu prezidentovi ve věci služebního zákona líbilo,“ popsal Respektu Šimíček. Podruhé ho Mynář kontaktoval kvůli aféře kolem Lesní správy Lány.
- Josef Baxa, Nejvyšší správní soud, 2016: V březnu 2016 napsal kancléř Vratislav Mynář i tehdejšímu šéfovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi. Poslal mu dopis, ve kterém chtěl vyjádření ve věci Plzeňské teplárenské a spalovny v Chotíkově. Baxa to podle svých slov odmítl. Pro Deník N dále řekl, že mu prezident Miloš Zeman při osobních setkání dával jasně najevo, jak má v některých případech rozhodnout. „A když jsem oponoval, že soudci jsou nezávislí a tak dále, odbyl to opakovaně tím, že řekl: Ale vy jste šéf, vy to máte zařídit.“
- Robert Pelikán, ministerstvo spravedlnosti, 2018: Hradní kancléř loni lobboval i kvůli případu údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina, a to u bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (za ANO), jak upozornil Radiožurnál. „Hradní kancléř mě navštívil,“ potvrdil tehdy Pelikán. Už předtím proběhly dvě schůzky přímo s prezidentem Milošem Zemanem. „Žádal, abych nevydal ruského občana do USA, ale do Ruska,“ řekl exministr.
- Michal Mazanec, Nejvyšší správní soud, 2018: Nástupce Josefa Baxy v čele soudu na Hrad nejdříve pozval prezident Miloš Zeman. Poté, co odmítl jeho návrh na nového místopředsedu, pozval si ho znovu kancléř Vratislav Mynář. Schůzky se zúčastnil také prezidentův poradce Martin Nejedlý. „Bavili jsme se o otázkách právních. Pan Nejedlý u toho byl, celou dobu mlčel a usmíval se. Tématem bylo i to, jak je to se jmenováním místopředsedů,“ řekl Respektu.
- Jan Filip, Ústavní soud, 2019: Kancléř Vratislav Mynář se měl sejít také s ústavním soudcem Janem Filipem – ve čtvrtek o údajně plánovaném setkání mluvil v televizi Barrandov prezident Miloš Zeman. Filip, který je zpravodajem v řízení o prezidentově návrhu na zrušení části zákona o střetu zájmů, takzvaného lex Babiš, ale v reakci řekl, že o ničem neví.
- Pavel Zeman, Nejvyšší státní zastupitelství: Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v reakci na Baxovo tvrzení řekl, že sám byl v minulosti také pozván na „jakousi schůzku s panem prezidentem“, zdvořile ji ale odmítl neveřejným dopisem.
Žalobou pro hrubé porušení Ústavy pohrozili senátoři Zemanovi už předloni, a to kvůli jeho váhání s odvoláním Andreje Babiše z funkce ministra financí v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo.
K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní ale nerozhodl a řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.
Přečtěte si celý text ústavní žaloby:
