Úleva pro zdravotníky ze zahraničí. Kdo chce trvalý pobyt, nemusel by mít zkoušku z češtiny
Lékaři, zubaři a farmaceuti ze zahraničí, kteří budou v Česku žádat o povolení k trvalému pobytu, by od příštího roku nemuseli skládat zkoušku z češtiny. K doložení znalosti jazyka by měla stačit jejich aprobační zkouška, kterou potřebovali k výkonu zdravotnického povolání. Vyplývá to z navrhované novely, kterou by měla brzy projednat vláda. Změna má usnadnit a zlepšit situaci zahraničních lékařů a jejich rodin. Ubýt má také administrativy.
Novela nařízení o prokázání znalosti češtiny pro získání povolení k trvalému pobytu počítá také s tím, že ministerstvo vnitra přestane zkoušku z češtiny pro trvalý pobyt od příštího roku cizincům proplácet. Nyní hradí 2 500 korun. Od ledna se má cena zvednout na 3 200 korun. Zaplatí si ji cizinci.
O povolení k trvalému pobytu mohou cizinci žádat po pěti letech života v Česku či s modrou kartou. Musí doložit, že mají zkoušku z češtiny se znalostmi na úrovni A2.
Nemocnice dohánějí manko po covidových omezeních. Na výměnu kloubů se čeká i dva roky
Číst článek
Dvouhodinové přezkoušení nemusí absolvovat děti do 15 let, lidé nad 60 let, postižení či ti, kteří chodili aspoň rok do českých škol, mají maturitu z češtiny či státnice v češtině.
Lékařům, zubařům a farmaceutům by se od příštího roku mohla pro trvalý pobyt uznávat aprobační zkouška k výkonu povolání. Podle ministerstva školství opatření přispěje ke zlepšení přístupu doktorů ze zahraničí do českého zdravotnického systému.
Aprobační zkouška ověřuje odbornost a znalosti o českém zdravotním systému a právu i schopnosti odborně se vyjadřovat v češtině. Skládá se z písemné, praktické a ústní části.
Ve dvouhodinových písemných testech uchazeči odpovídají na dvě stě otázek. Ústní zkoušení lékařů zabere u zubařů a farmaceutů den, u lékařů pak dva dny.
Loni aprobační zkoušku složilo 66 lidí a předloni 113. V roce 2020 jich bylo 130 a v roce 2019 celkem 174.
Rektoři mají výhrady
„Aby lékař či farmaceut uspěl u této zkoušky, musí ovládat český jazyk na velmi dobré úrovni,“ uvedli autoři návrhu.
Podle nich doktoři či lékárníci prokázali, že se dorozumí plynule a dokážou se vyjadřovat srozumitelně k mnoha tématům. Mají tak lepší znalost češtiny, než požaduje dosavadní zkouška, podotklo ministerstvo školství.
Česko má jedno z nejvyšších zastoupení žen ve zdravotnictví. Mezi lékaři je jich skoro 60 procent
Číst článek
Česká konference rektorů (ČKR) má k návrhu připomínky. Uvedla, že aprobační zkouška prokazuje příslušné vzdělání, ne znalost češtiny.
„Aprobační zkoušku nelze dávat naroveň se zkouškou z českého jazyka. Aprobační zkouška může proběhnout v českém jazyce, ale jde o vysoce odbornou zkoušku,“ uvedla ČKR.
Podle ministerstva je důvodem pro uznání aprobační zkoušky pro trvalý pobyt nárůst počtu lékařů, kteří do Česka přicházejí díky programu pro vysoce kvalifikované zaměstnance. Ten začal v září 2019. Nahradil tehdy takzvaný režim Ukrajina s kvótami pro pracovníky, který platil od roku 2016. Autoři návrhu míní, že změna zlepší podmínky zahraničních lékařů.
„Oni a zejména pak i jejich děti tak budou mít v případě, že získají trvalý pobyt, mimo jiné nárok na nekomerční pojištění, čímž výrazně ušetří a zlepší se tak jejich komfort pobytu v ČR,“ uvedlo ministerstvo.
