Australská firma žádá o poslední souhlas potřebný k těžbě lithia na Cínovci. Práce chce zahájit do čtyř let

Společnost Geomet australských těžařů žádá ministerstvo životního prostředí o předběžný souhlas týkající se těžby lithia na poslední části ložiska na Cínovci. Pokud ho získá, bude mít jako jediná nárok na budoucí povolení těžby na celém území. Vláda premiéra Andreje Babiše z ANO i další parlamentní strany přitom chtějí, aby místo australské firmy cínovecké ložisko lithia v budoucnu těžila státní firma Diamo. Stát tak bude muset říct, co dál.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kauza ohledně těžby lithia dost možná také ovlivnila výsledky nedávných parlamentních voleb (ilustrační foto)

Ilustrační foto. | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„Dobývací prostor Cínovec IV je navržen na ložisku Cínovec severozápad. Ministerstvo nyní zahájí se společností správní řízení. Výsledek nelze v žádné případě předjímat ani se k výsledkům v tuto chvíli vyjádřit,“ potvrdila pro Radiožurnál přijetí nové žádosti týkající se posledního úseku celého velkého ložiska Cínovec mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Další krok k získání lithia. Australská firma žádá o předběžný souhlas s těžbou na Cínovci. Podrobnosti zjišťovala Jana Klímová

Ve správním řízení se podle ní bude posuzovat, zda firma plní zákonné podmínky.

„Namátkou jde o soulad se surovinovou politikou státu, která je v kompetenci ministerstva průmyslu, se kterým musí ministerstvo životního prostředí žádost projednat,“ doplnila Roubíčková.

Právě soulad se surovinovou politikou by mohl být problém. Premiér Andrej Babiš totiž po šéfovi ministerstva průmyslu Tomáši Hünerovi (za ANO) chce, aby zrušil platnost memoranda o spolupráci Australanů se státem ohledně lithia podepsaného loni jeho předchůdcem Jiřím Havlíčkem z ČSSD.

A také aby jednal o dalším průzkumu ložiska se státním podnikem Diamo. Jak Babiš zdůraznil po jednání vlády před třemi týdny, zisk z lithia má i podle loňského usnesení poslanců zůstat v českých rukou. „Pan ministr zaúkoluje státní firmu Diamo, která by měla přikročit k průzkumu,“ prohlásil tehdy Babiš.

Nelze předjímat, nelze komentovat

Jak se tedy nyní s žádosti Australanů ministr Hüner vypořádá, tedy zda to je, nebo není v souladu se surovinovou politikou státu, jeho mluvčí Štěpánka Filipová říct nechce.

Memorandum o těžbě lithia je pro nás neplatné, prohlásil Babiš

Číst článek

„Celé správní řízení i konečné rozhodnutí je v kompetenci ministerstva životního prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu nyní připravuje pouze dílčí stanovisko. Jaké bude, nelze předjímat,“ uvedla pro Radiožurnál.

Stejně tak mluvčí nedává odpověď na to, zda už ministr průmyslu uložil státnímu Diamu, aby také požádalo o průzkum ložiska lithia. Ani na to, jak to bude s memorandem.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu má jasnou strategii, jak v souladu s programovým prohlášením eliminovat rizika plynoucí pro Českou republiku z memoranda o lithiu. Jednotlivé kroky nelze v tuto chvíli komentovat,“ doplnila Filipová.

Těžba lithia nejpozději za čtyři roky

Šéf Geometu Richard Pavlík na otázky týkající se jednání se státem neodpověděl. K nové žádosti o souhlas s dobývací prostorem na Cínovci v e-mailu napsal, že kdyby ji firma nepodala, všechny předchozí investice do průzkumu ložiska by ztratily smysl.

Geomet pracoval na průzkumu cínoveckého ložiska zhruba sedm let a investoval do něj stovky milionů korun. Na předchozí tři části už od státu předběžný souhlas dostal, nyní žádá jen o poslední část.

Potom bude muset firma ještě dokončit studii proveditelnosti a požádat o schválení studie EIA, tedy dopadů na životní prostředí. S těžbou by společnost chtěla začít nejpozději za čtyři roky.

Lithium začalo být jako surovina zajímavé kvůli jeho využití při výrobě baterií do nyní populárních elektromobilů. Ložisko na Cínovci patří k největším na světě, podle propočtů by se teoretická hodnota suroviny při současných cenách lithia dala odhadnout na 1,5 bilionu korun.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme