‚Nevíme, co se s prezidentem dělo.‘ Podle expertů jsou namístě pochyby o jmenování šéfa krajského soudu
Dekret sice podepsal, předat už ho ale prezident Miloš Zeman nestihl. Místo něj akt, spadající do výlučných pravomocí hlavy státu, dotáhl kancléř Vratislav Mynář. Alespoň tak Pražský hrad prezentuje jmenování předsedy Krajského soudu v Brně Milana Čečotky. Vzhledem k Zemanovu špatnému zdraví by ale mohla být celá akce zpochybněna, jak pro iROZHLAS.cz řekli oslovení experti. Sám Čečotka je připraven záležitost řešit s ministerstvem.
„Prezident jmenoval předsedu brněnského krajského soudu Milana Čečotku,“ informoval 12. září hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Bylo to nečekané, protože Miloš Zeman už dva dny pobýval v Ústřední vojenské nemocnici. Oznámení proto okamžitě vyvolalo pochybnosti.
Policie prověřuje okolí prezidenta i kvůli neposkytnutí pomoci. Reaguje na trestní oznámení
Číst článek
Pražský hrad je později mírnil tím, že k podepsání dekretu došlo ještě před Zemanovou hospitalizací, důkaz ovšem nepřipojil.
Podle odborníků, které oslovil server iROZHLAS.cz, takové ujištění nestačí. Shodli se na tom, že jmenování soudce Milana Čečotky může být v budoucnu zpochybněno. A v důsledku i jím odvedená práce.
„Pochybnosti navíc stále rostou, protože to vypadá, že zdravotní stav pana prezidenta byl mnohem horší, než jak nám pan mluvčí a další lidé kolem něj původně tvrdili. Dnes už víme, že jeho choroba zahrnuje stavy bdělosti a stavy, kdy nepoznává pořádně svoje okolí,“ řekl etik Ústavu státu a práva Akademie věd David Černý.
Narážel tak na to, že se prezident podle dostupných informací potýká se závažnými jaterními problémy. Třeba v září byl v nemocnici kvůli takzvanému ascitu neboli tekutině v dutině břišní, jak Radiožurnálu a Deníku N potvrdilo sedm důvěryhodných zdrojů. Podle Hradu se tam přitom léčil pouze s dehydratací a mírným vyčerpáním. Později také podle výpovědí lidí z prezidentova okolí nepoznal maďarského premiéra Viktora Orbána.
„Rozhodně tak není kompetentní k tomu, aby vykonával svoji funkci,“ pokračoval etik Černý s tím, že pochybnosti o úkonech hlavy státu jsou opodstatněné. „Jsou založeny na netransparentnosti a zkušenostech s lidmi kolem něj, kteří nám evidentně lhali,“ pokračoval. „A pokud nám lhali po hospitalizaci, jakou máme jistotu, že nám nelhali i předtím?“
Presumpce správnosti
Kancléř Vratislav Mynář několik dnů po Zemanově hospitalizaci prohlásil, že o prezidentově zdraví nemá žádné informace. Nebyla to ale pravda. Usvědčil ho dopis ošetřujícího lékaře hlavy státu a ředitele ÚVN Miroslava Zavorala adresovaný do Senátu. Podle dokumentu o tom, že Zeman není schopen vykonávat úřad, už Mynář v té době oficiálně věděl.
„Čečotka vyhrál řádné výběrové řízení na předsedu krajského soudu a nemám důvod od jeho jména odstupovat.“
Marie Benešová (ministryně spravedlnosti za ANO)
„Vzniká i legitimní otázka, proč lidé kolem Miloše Zemana měli potřebu přibarvovat jeho zdravotní stav a dávat veřejnosti najevo, že je schopen plnit svoje povinnosti. A to jsou věci, které vrhají pochybné světlo na jeho rozhodování týdny do minulosti. Nevíme, co se s prezidentem dělo, když zrovna podepisoval ty dokumenty,“ doplnil etik Černý.
Podle ústavního právníka Jana Wintra by se proto měl každý Zemanův úkon posuzovat samostatně. Alespoň tedy do doby, než se prezidentův stav lepší, případně bude přijat článek 66 Ústavy o zbavení prezidenta pravomocí. „To znamená, za jakých okolností byl učiněn a zda je daný akt prezidenta coby projev jeho vůle dostatečně zřetelný,“ popsal.
Upozornil ovšem, že „akty veřejné moci jsou nadány presumpcí správnosti“. To znamená, že se považují za platné, dokud se neprokáže opak. Například dokumentem o svolání Poslanecké sněmovny, který prezident podepsal během pobytu v nemocnici, se aktuálně zabývá policie. Zkoumá, zda je jeho podpis na listině pravý.
„Jmenování předsedy brněnského soudu by asi mohl napadnout například nějaký jiný soudce, o kterém by pan Čečotka ze své pozice předsedy rozhodoval,“ nastínil Wintr s tím, že by se tak celá věc mohla dostat před soud.
„Mohlo by se to týkat třeba odměn, kárných návrhů nebo třeba přeložení. Pokud by s tím byl daný soudce nespokojen, mohl by to napadnout, že tento předseda nebyl řádně jmenován, a soud by se k tomu musel nějak postavit,“ přiblížil expert na ústavní právo, podle nějž by však musel žalobce nést důkazní břemeno.
Výběrové řízení
Že by kvůli prezidentovu špatnému zdraví mohlo dojít na zmíněný scénář, připouští i prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. „Samozřejmě nelze vyloučit, že se někdo obrátí na soud nebo bude dávat stížnost. Takové právo máme v Ústavě,“ řekl.
Milan Čečotka
Čečotka působí v justici nepřetržitě od roku 1988, začínal jako čekatel právě u brněnského krajského soudu. Poté pracoval jako soudce u Okresního soudu v Břeclavi a od listopadu 1993 se vrátil do Brna na krajský soud, kde byl místopředsedou pro občanskoprávní úsek.
Zároveň ale připomenul, že Milan Čečotka prošel v justici před návrhem na jmenování důkladným výběrovým řízením. „Které bylo částečně pod vlivem ministerstva spravedlnosti, ale účastní se ho i soudci. A pan prezident, tedy až na jedinou výjimku, která byla ale s justicí konzultována, tato řízení nikdy nezpochybňoval. To dává relativně velkou jistotu při všech pochybnostech z toho aktu,“ vysvětlil soudce Vávra.
Minulý víkend Vávra také apeloval, že na jmenování aktuálně čeká nejméně 50 soudců. Prezident by je měl do funkce uvést do konce roku. Pokud by se to nestihlo, mohlo by to podle Vávry ohrozit plynulost projednávání kauz. „Snažím se zdůraznit, že jmenovací akt do dnešní doby nevzbuzoval žádné pochybnosti, což je asi nejdůležitější.“
Za jmenováním Čečotky do čela brněnského soudu stojí nyní i ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová. „Vyhrál řádné výběrové řízení na předsedu krajského soudu a nemám důvod od jeho jména odstupovat,“ napsala serveru iROZHLAS.cz v SMS zprávě.
Jmenování Čečotky
Sám soudce Milan Čečotka k tomu říká, že aktuálně zastává funkci předsedy bez omezení. A pokud by se pochybnosti o jeho jmenování vyskytly, je připraven věc konzultovat s resortem.
50 dní, které otřásly zdravím prezidenta: jaterní problémy vydávali za nechutenství po kouření
Číst článek
„Pokud toto posuzování přinese jasné důkazy o tom, že pan prezident nebyl způsobilý k projevu vůle jmenovat předsedu zdejšího krajského soudu a předseda bude s těmito důkazy seznámen, učiní v součinnosti s ministerstvem spravedlnosti další nezbytné kroky,“ tlumočila Čečotkovo vyjádření mluvčí Krajského soudu v Brně Klára Belkovová.
Prezident Čečotku jmenoval podle hradního mluvčího Ovčáčka na základě návrhu ministryně Benešové. Návrh na jmenování poté schválila vláda, která se tak ztotožnila se závěry výběrové komise. Ta zasedala v červenci a vybírala ze tří kandidátů, devětapadesátiletý Čečotka od ní získal nejvíce bodů. Jeho předchůdci Milanu Bořkovi vypršel mandát k letošnímu 1. říjnu.
Kancelář prezidenta republiky ke jmenování podle brněnského soudu uvedla, že její vedoucí Vratislav Mynář předal prezidentovi veškeré potřebné dokumenty v době jeho pobytu v Lánech. „Prezident se se všemi dokumenty seznámil a se jmenováním vyjádřil souhlas,“ citovala mluvčí Belkovová informace od Hradu.
Předložení dokumentů na Úřad vlády ke spolupodpisu premiéra Andreje Babiše (ANO) a předání jmenovacího dekretu pak zajistil údajně na pokyn prezidenta hradní kancléř. „K předání pak došlo v úterý 12. října v odpoledních hodinách na Pražském hradě,“ doplnila Belkovová.
