‚Silné gesto.‘ Německá ministryně zahraničí zavítala do Lidic, kde uctila památku obětí nacismu

Položením věnců u společného hrobu lidických mužů a sousoší zavražděných dětí v úterý v Lidicích uctili památku obětí nacismu německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se svým českým protějškem Janem Lipavským (Piráti). Společně navštívili památník vesnice, od jejíhož vyhlazení uplynulo letos v červnu 80 let, a zúčastnili se setkání s posledními žijícími pamětníky této tragédie.

Lidice/Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková s českým protějškem Janem Lipavským při uctění památky obětí nacismu v Lidicích

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková s českým protějškem Janem Lipavským při uctění památky obětí nacismu v Lidicích | Foto: Ondřej Deml | Zdroj: ČTK

Baerbocková do Lidic přijela dopoledne po tiskové konferenci, kterou měla s Lipavským v Praze. Už na ní zdůraznila, že Německu záleží na tom připomínat si, jak důležité je udržovat ve středu Evropy mír. Lidice se podle ní staly symbolem fašistické zvůle.

Aby se opakování takových zločinů zabránilo, vznikla podle ní Evropská unie. „Vzpomínka na Lidice a na oběti brutálního násilí žijí nadále... Je úkolem naší generace postarat se o to, aby naše děti, vnoučata navždy mohly žít v míru a aby naše Evropská unie takto byla zajištěna,“ řekla.

Společný pietní akt @Abaerbock a @Jan Lipavský v @Památník Lidice. Uctění památky obětí masakru před 80 lety. Byli zde zavražděni nevinní lidé, včetně mnoha dětí. Nikdy na ně nezapomeneme!

12:37 – 26. 07. 2022

3 64

S ohledem na současné výzvy, jako je ruská agrese na Ukrajině, je to podle Baerbockové i jeden z úkolů současného předsednictví Česka v Radě EU.

Ministři společně prošli pietním územím Lidic, kde se zastavili u zbytku kamene jednoho ze zbouraných domů, položili věnce u hrobu zavražděných mužů a následně i u památníku dětí, které v roce 1942 zahynuly ve vyhlazovacím táboře v Polsku. Vedle delegací ministryni a ministra provázel ředitel lidického památníku Eduard Stehlík. U sousoší dětí s ním pobyli asi čtvrt hodiny a nakonec se krátce bez účasti médií sešli s přeživšími lidické tragédie.

Vyrovnání s historií

Podle Lipavského je návštěva Lidic Baerbockovou silným gestem. Svědčí podle něj mimo jiné o otevřenosti a síle dnešních vztahů Česka a Německa.

„Jsme vyrovnáni s historií, dokážeme se o ní otevřeně bavit, dokážeme si připomínat i temná místa z historie,“ uvedl. Baerbocková podle něj projevila o osud Lidic hluboký zájem. „Památník na ni velmi zapůsobil,“ řekl.

Osud Lidic

Nacisté zastřelili 10. června 1942 v Lidicích 173 mužů. Většinu dětí otrávili plynem v nacistickém vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu, ženy odvezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Oběťmi nacistů, kteří obec vypálili, se stalo 340 lidických obyvatel, po válce se vrátilo 143 žen a ze 105 dětí jich bylo po válce nalezeno sedmnáct.

Připomněl, že do Evropy se kvůli ruské agresi na Ukrajině opět vrátila válka. „Odehrávají se tam podobná zvěrstva, jako se odehrávala v Lidicích. Lidé jsou tam unášeni, děti jsou oddělovány od rodičů, jsou unášeny do Ruska na převýchovu. Lidé procházejí filtračními tábory, byli jsme i přímými svědky vyvražďování celých obcí, třeba v Buči,“ řekl.

Podle něj to jasně ukazuje, že zlu se nesmí ustupovat. Uvítal přitom, že Baerbocková patří k zastáncům razantního postupu vůči Rusku.

Německé kompenzace za zbraně

Válka na Ukrajině a dodávky zbraní byly dalšími tématy, které spolu ministři zahraničí řešili. Konkrétně se bavili o německých kompenzacích za dodávky zbraní na Ukrajinu z Česka. Ty podle obou fungují dobře.

„Dodávky z Česka na Ukrajinu už nastaly. Právě teď jsme ve fázi finalizace společné smlouvy, a sice jak tak učinit prostřednictvím průmyslu za Německo. Ale zdůrazňuji průmysl. Víme, že pokud jde o naše vlastní fondy, tak nemáme dostatek materiálu, abychom mohli dodávat sami. Ta pauza, která nastala v rámci finalizace smlouvy, tak se musíme podívat, jak smlouvu, kterou máme s Českem, přenést na jiné země tak, aby se dodávky uskutečnily. Nemají být teoretické,“ uvedla Baerbocková.

Česká armáda dostane 14 bojových tanků a jeden vyprošťovací. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) koncem června poslancům sněmovního branného výboru řekla, že první z tanků by Česko z Německa chtělo mít do konce letoška, aby na něm armáda mohla začít cvičit.

S @Außenministerin Annalena Baerbock jsme dnes podepsali plán 🇨🇿-🇩🇪 Strategického dialogu na roky 2022 - 2024 se společnými cíli v oblastech:
👉 bezpečnosti
👉 energetiky
👉 dopravy
👉 klimatu
👉 zdravotnictví
👉 školství
👉 kultury
👉 vědy a výzkumu

10:43 – 26. 07. 2022

23 237

Prvotní výcvik, munici i náhradní díly zajistí německá strana. Letos začne v Německu výcvik českých vojáků, následovat bude společný intenzivní výcvik českých a německých tankistů i v Česku. Na Ukrajinu Česko poslalo podle dostupných informací tanky T-72 a další těžkou bojovou techniku. Vzájemnou výpomoc dohodli začátkem května premiér Petr Fiala (ODS) a kancléř Ofaf Scholz.

Epochální změna

Lipavský své kolegyni poděkoval za spolupráci v obraně. Program náhrady tanků je podle něj symbol kvality vzájemných vztahů Česka a Německa. Zmínil české dodávky tanků, obrněných transportérů či vrtulníků na Ukrajinu.

Německo v reakci na ‚Putinovu válku‘ mění bezpečnostní politiku. ‚Zásadní zlom,‘ říká expert

Číst článek

„Kromě ekonomické a humanitární pomoci je nutná i zbrojní pomoc. Pokud má být Ukrajina schopna se ubránit ruské imperiální invazi, musí to bohužel udělat zbraněmi,“ uvedl Lipavský.

Podle něj zbraně ze sovětské éry začínají docházet a je namístě debatovat o tom, jaké západní zbraně se budou dodávat. Zmínil účinek moderních dodávek z USA a dalších zemí v ukrajinské obraně. „Je to na každém státu, jak se rozhodne pomáhat,“ dodal ministr zahraničí. Německo má z jeho pohledu „potenciál udělat změnu“.

Baerbockové uvedla, že se v Německu po začátku ruské invaze na Ukrajinu odehrála „epochální změna“ a dodává i těžké zbraně. Podpora by se podle ní měla poskytovat rychleji a koordinovaněji.

„Válka, kterou Rusko vede s brutálností, může trvat měsíce. Mír na Ukrajině chceme všichni. Co ale znamená a kdy nastane, rozhodnou jen lidé na Ukrajině. Mír je víc než jen nepřítomnost násilí a války, znamená bezpečnou budoucnost pro lidi na Ukrajině,“ podotkla.

Ocenila, že Česko vydalo válečným uprchlíkům na 400 tisíc víz k ochraně. Označila to za obrovský výkon.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme