Ředitel České filharmonie David Mareček potvrdil, že filharmonie se dopady konsolidačního balíčku až tak zatím nedotknou, neboť už před lety spustili program pro mecenáše.
„Země zjišťují, že existuje nerovnováha mezi tím, že všichni chápou, co je to holokaust, ale nikdo nevnímá jejich utrpení za komunismu. Cítí se uraženě a chtějí Západ vzdělat.“
„Kapitán Svoboda, který byl pověřen vyšetřováním, byl vyučeným strojním zámečníkem,“ vysvětluje historik Jiří Plachý, proč nebylo hledání lidických dětí na konci 60. let úspěšné.
„Ty dopisy jsou velmi emotivní. Získal jsem je díky velké důvěře rodinných příslušníků a zachovaly se tak, že ani oni – pokud vím – to ještě nečetli,“ popisuje historik Vojtěch Kyncl.
Všechny výkresy se utkaly v Mezinárodní výtvarné soutěži založené před více než půl stoletím k uctění děti zavražděných v Lidicích za druhé světové války a v dalších konfliktech ve světě.
Vzácný historický objev. V Lidicích se letos našly dosud neznámé deníky. Patřily Emílii Rohlové, jedné z lidických žen. Adresovala je své pohřešované dceři Božence.
Annalena Baerbocková přijela do Česka na schůzku s českým ministrem zahraničí Janem Lipavským. Probrali spolupráci nebo současnou válku na Ukrajině. Zamířili pak do Lidic, kde navštívili památník.
Vyhlazení Lidic je asi nejznámější zločin nacistické diktatury na území Česka. Zatímco cílem nacistů bylo vymazat Lidice z mapy, cílem všech následujících vlád bylo vytvořit místo co nejhlubší piety.
Úkolem výsadkářů bylo navázat kontakt s domácím odbojem, a zejména zajistit spojení s Londýnem. Prostředkem byla přenosná radiostanice Libuše, která vysílala ze strojovny lomu Hluboká poblíž Ležáků.
Dosud neznámé deníky jedné z lidických žen se podařilo najít jejím příbuzným v Lidicích. Napsala je hned po válce jako vzkazy své malé dceři. Doufala, že i ona přežila a brzy se znovu setkají.
Poslední pamětnice lidické tragédie Jaroslava Skleničková vypráví, jak v táboře ve Fürstenbergu nesměli chodit po chodníku. „Tam jsme nebyli lidi, ale číslo,“ vzpomíná.
Při tragédii celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel. Zde je stručný přepis speciálního vysílání Radiožurnálu k 80. výročí vyhlazení Lidic přímo od památníku v obci.
Měsíc po vyvraždění českých Lidic, v červenci 1942, se v Crest Hillu vydaly tisíce lidí do ulic manifestovat a také instalovali lidický památník. Starají se tam o něj dodnes.
Před 80 lety se v Berlíně odehrál okázalý pohřeb protektora Reinharda Heydricha, na kterém hovořil i Adolf Hitler. O pár hodin později gestapo obklíčilo středočeskou obec Lidice.
„Kdybychom se zeptali parašutistů a těch lidí, kteří jim pomáhali a položili svůj život, tak by to byla otázka nepatřičná. Mělo to obrovský smysl,“ říká historik Eduard Stehlík.
Okolí nenápadné vesnice Chelmno nacisté od 8. prosince 1941 proměnili ve vyhlazovací tábor. Přijížděly sem nejen transporty Židů z Polska a protektorátu Čechy a Morava, ale také Romů a Sinthů.
V den vyhlazení obce, 10. června 1942, byl s ostatními lidickými dětmi a ženami převezen do kladenského gymnázia, kde jej nacisté společně s Hanou Špotovou a Dagmar Veselou vybrali k poněmčení.
V literatuře se objevuje i konstatování, že Štemberka měl poskytovat duchovní útěchu lidickým mužům, kteří byli postupně odvádění k popravě. Je to vysoce pravděpodobné, ale jasné důkazy neexistují.
K hrobu lidických mužů při sobotním pietním aktu položili věnec premiér Andrej Babiš, vedení Senátu, sněmovny a další. Na pietním aktu byl položen i věnec prezidenta republiky, osobně se nezúčastnil.
„My, obyvatelé města Stoke-on-Trent, jsme chtěli ujistit naše české přátele, že v tento památeční den jsme s nimi. Proto vyvěšujeme českou vlajku,“ vysvětlil muž, díky němuž se pouto stále drží.