V obci u Brna stojí unikátní pomník věnovaný obětem z 1. světové války, původně měl připomínat Jana Husa
Zřejmě nejstarší pomník první světové války v Evropě stojí v malé obci u Brna. A to na ostrůvku uprostřed řeky v Bílovicích nad Svitavou. Připomíná oběti velké války, která oficiálně začala přesně před 106 lety. Památník je na rozdíl od všech ostatních unikátní tím, že vznikl ještě před koncem války, jeho pamětní deska byla roky prázdná a původně měl být věnovaný úplně jiné události.
„Běžte tady za roh, dál tunelem, pak přes řeku přes most a je to tam po pravé straně na takovým ostrůvku,“ navádí zcela bez přemýšlení jedna ze starších obyvatelek obce. Na dotaz, zda mě posílá k nejstaršímu památníku první světové války v Evropě, rozhodně přikyvuje, že přesně tuto pamětihodnost má na mysli.
Přinesl konec války kýženou svobodu? ‚Jedna totalita skončila, druhá už se drala k moci,‘ říká historik
Číst článek
Kamenný jehlan vystupující z kvádrového podstavce je v každém jeho rohu ozdobený plastikami, které připomínají vázy nebo poháry na víno. Pomník nenápadně vykukuje zpoza vysokých stromů a keřů ve zužujícím se cípu ostrůvku uprostřed řeky Svitavy. „Stojíme před památníkem, nebo jak ho nazvali Sokolové, před mohylou padlým občanům Bílovic nad Svitavou v první světové válce,“ vysvětluje Pavel Kováč, učitel tělocviku a velký zájemce o místní historii a život spisovatele, činovníka Sokola a novináře Rudolfa Těsnohlídka.
‚Jednotka za války.‘
„Samozřejmě mohyly a památníky se stavěly na konci válek. A tady v Bílovicích se nacházíme, pokud se vrátíme do historie, do roku 1915,“ poukazuje Kováč na jedno z dat plasticky vystupujících z menší kamenné destičky umístěné přímo na jehlanu. „Ten rok není náhodný. Na ten rok totiž připadalo pětisté výročí upálení mistra Jana Husa,“ zdůrazňuje Kováč.
Sex v době temna? ‚Každodenní život byl pestrý a tresty za sexuální delikty mírné,‘ říká historik
Číst článek
Iniciátorem stavby památníku Jana Husa byl právě Rudolf Těsnohlídek. Dokládá to i dobový zápis v sokolských archivech, které před pěti lety vypátral Kováčův kolega Zdeněk Mrkos. „6. července vytahali jsme z řeky vůz kamení a dovezli jsme je na ostrůvek nám propůjčený. Příkladu následovali i jiní občané a tak jsme pořídili sbírku. Vynesla slušný obnos (549 000) a dohodli jsme se, že začátkem září postavíme mohylu,“ píše se v archivech. Události připomněl Těsnohlídek v referátu „Jednota za války“ na valné hromadě tělocvičené jednoty Sokol v únoru 1919.
„Samozřejmě se to nesetkalo s pochopením úřadu c.k. monarchie, tudíž vznikl nápad postavit památník vojákům první světové války,“ objasňuje Kováč, proč Husův památník nemohl vzniknout.
Neznámé oběti
„V neděli 10. října odevzdali jsme mohylu ochraně veřejnosti. Nebylo asi a sotva kdy bude tak smutné slavnosti v naší obci. Vytrvalý, studený déšť a prudký vichr na chvíli ustal, když jsme se shromáždili kol pomníku, který jsme považovali za náhrobní pomník svých nadějí a trvání. Když bratr Tepera zahajoval slavnost vzpomínkou na padlé, přerušil ho hlasitý pláč a vzlyky a konečně neodolal ani on sám a nikdo z nás. Zazněl hymnus k sv. Václavu a při prosbě ‚nedej zahynouti nám, ni budoucím‘ – štkali i zpívající, nejotrlejší,“ vybavil si Těsnohlídek a zapsal to do svého referátu.
Archeologové našli v bývalé škole v Kutné Hoře studnu z 16. století, keramiku a doklady o těžbě stříbra
Číst článek
V říjnu 1915 ale lidé nemohli znát, kdo ve válce padnul, nebo se těžce zranil, a je nyní vyrytý na obdélníkové kamenné desce mezi asi padesátkou obyvatel Bílovic. „V tom je právě ta kuriozita. Protože ty oběti samozřejmě vůbec neznali. Takže od roku 1918 až do roku 1928 se tam postupně doplňovala ta jména,“ připomíná význam památníku Kováč. I z jeho iniciativy je na boční straně pomníku umístěná ještě jedna destička. Několik písmen na ní chybí, text je i tak stále čitelný: „První pomník obětem světové války v Evropě v roce 1915 z podnětu Rudolfa Těsnohlídka, spisovatele.“
Deset metrů od památníků roste lípa. Kdosi na její kmen provázkem připevnil zvětšenou zalaminovanou fotografii prvoválečných bílovických vojáků. Jejich jména ale neodpovídají výčtu padlých na pamětní desce. Dá se však odvodit, že někteří jsou zřejmě příbuzní zemřelých. Autor je neznámý. V dalších částech ostrůvku pak stojí památníky Miroslava Tyrše a druhé světové války. Ty už ale nejsou tak honosné, jako původně Husův pomník, z kterého se nakonec stala raritní připomínka velké války.
