Památník stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V lokalitě pak byl od 70. let minulého století vepřín, jenž stát za 450 milionů korun vykoupil.
Josef Serinek po šesti týdnech v táboře s dalšími vězni uprchl. Do konce války působil v protinacistickém odboji, kde se proslavil jako Černý partyzán. Jeho příběh připomíná vnuk Zdeněk Serinek.
Biskup měl podle radních možnost procesy zastavit, a proto si pomník nezaslouží. Jiní jsou zase přesvědčeni, že za to, co pro město udělal, ještě nedostal žádné řádné pocty.
Ve skutečnosti se odstranění nápisu coby památníku plánovalo od roku 2018 a už ho na náměstí nahradila nová pamětní stéla. Lavice s nápisem byla častým terčem vandalů a nebyla důstojnou připomínkou.
Do muzea v Českém Těšíně přibyl nový exponát. Jde o sádrový model Slezské orlice. Originál sochy je už od jara na památníku českých obětí sedmidenní války v Orlové.
Holodomor, jak se ukrajinsky říká katastrofickému hladu v letech 1931 až 1932 na území dnešní Ukrajiny, vyvolalo především zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům.
Při leteckém neštěstí v Rusku zahynuly desítky představitelů polského veřejného života, včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského, který byl bratrem-dvojčetem nynějšího šéfa vládní strany.
Česko si ve zprávě komisařky Rady Evropy vysloužilo i pochvalu. A to za dobře zavedený systém ochrany lidských práv, přijetí ukrajinských uprchlíků a snahu ratifikovat Istanbulskou úmluvu.
Desku s šesticípou hvězdou umístili na nástupiště, odkud před více než osmdesáti lety odjel první transport s brněnskými židy. Většina deportovaných se do Brna už nevrátila.
„Lovili ryby granáty, hodně pili, neovládali dopravní předpisy a prostředky, takže jich tu hodně zahynulo. Komunisté si vybrali hned toho, který zahynul jako první,“ vysvětluje historik.
Stánek s nápisem Ice Love se tam objevil koncem minulého dubna. Mluvčí osvětimského muzea řekl, že nemohli stánek odstranit, protože stojí na soukromém pozemku.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy.
V Polsku si ve středu připomněli 80. výročí začátku povstání ve varšavském ghettu. Z jeho účastníků už dnes nikdo nežije. A rychle ubývá i pamětníků holokaustu.
Místo na památníku Sedmidenní války v Orlové už zanedlouho opět zaplní majestátní Slezská orlice. Umístění třicetitunového kamenného sousoší provází pečlivá příprava včetně přesné trasy pro jeřáb.
„Pískovec má velký obsah křemíku. Kámen je houževnatější, prochází jím železitě mapky a někde jsou vidět i zarůstající praskliny,“ popisuje sochař Chmelař při výběru kamene.
Slezská orlice se vrací do Orlové. O úterý můžete s Českým rozhlasem sledovat, jak dva roky vznikala kopie pětimetrového mohutného sousoší, které na památníku sedmidenní války desítky let chybělo.
Sochu tvoří kříž, který vyvstává z plamenů a na vrchu se mění v polskou orlici s roztaženými křídly. Uvnitř kříže v plamenech stojí rodina. Nad hlavami postav je na trojzubci nabodnuté dětské tělíčko.
Spontánní pomníčky vznikají často u soch ukrajinského básníka Tarase Ševčenka, básnířky známé pod pseudonymem Lesja Ukrajinka nebo u pomníků obětí sovětských politických represí.
Rod Mašínů hospodařil na nejstarším statku v Lošanech od konce 17. století. Statek na počátku 50. let zabavili komunisté. Děti Josefa Mašína ho získaly zpět až v roce 2018.