Ve Varšavě si připomněli židovské povstání. ‚Musíme se postavit antisemitismu,‘ vyzývá přeživší holokaustu

Už nikdy víc! To bylo hlavní poselství středeční vzpomínkové akce u Památníku hrdinů varšavského ghetta. Prezidenti Polska, Izraele a Německa, ale taky pamětníci a další návštěvníci, si tam připomněli 80. výročí začátku největšího židovského ozbrojeného povstání za druhé světové války.

Varšava Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé si ve Varšavě připomněli 80. výročí začátku největšího židovského ozbrojeného povstání za druhé světové války

Lidé si ve Varšavě připomněli 80. výročí začátku největšího židovského ozbrojeného povstání za druhé světové války | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

Sirény a zvony v poledne ve Varšavě ohlásily začátek velké připomínky hrdinů povstání varšavského ghetta v dubnu 1943 – před 80 lety, 19. dubna padly první výstřely. Jimi začal skoro měsíc trvající odpor posledních desítek tisíc obyvatel ghetta.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž o výročí začátku povstání ve varšavském ghettu

„Nebyl jsem ve varšavském ghettu. Prošel jsem jiným, tím v Lodži. Odtamtud mě poslali do Osvětimi. Přežil jsem dva pochody smrti,“ vyprávěl na pódiu u Muzea dějin polských židů Marian Turski – historik a přeživší z vyhlazovacího tábora Osvětim.

A vybídl přítomné, aby se podívali na velký Pomník hrdinů ghetta napravo od pódia. „Co na něm vidíte? Bojovníky – s noži, granáty, s puškami. Ale podívejte se prosím i na jeho odvrácenou stranu. Tam je vyobrazený průvod civilistů. Ti, kteří se nechtěli vzdálit od svých blízkých, od bezbranných starců, dětí i žen.“

Z bojovníků už dnes nežije nikdo. Stále je ale hrstka těch, kteří byli v době povstání dětmi a skrývali se v bunkrech. Pamětníků holokaustu ale ve světě každý rok ubývá.

Historik a přeživší z vyhlazovacího tábora Osvětim Marian Turski | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

Antisemitismus podle Turského vznikal staletí a i dnes je potřeba proti němu bojovat. „Musíme se postavit proti antisemitismu, porušování lidských práv, agresi na území sousedního státu, falšování historie a nerespektování menšin, ať jsou jakékoliv a ať jsou kdekoliv.“

Proslovy prezidentů 

Po Marianu Turském vystoupil prezident Polska Andrzej Duda. Ten připomněl, že mnozí z těch, kteří povstání ghetta přežili, se připojili jako partyzáni k varšavským povstalcům o rok později. Přeživší se zapojili do obnovy Polska, do budování Izraele.

Bojovníky označil za nehynoucí přiklad statečnosti, hrdinství a symbol odvahy a důstojnosti – pro všechny, kdo chrání hranice svých států. Každý, kdo dnes rozsévá nenávist, podle něj šlape po hrobech zavražděných židů a těch, kteří na úkor svého bezpečí pomáhali pronásledovaným.

Izraelský prezident Jicchak Herzog připomněl, že muzeum polských židů a památník ghetta stojí v centru bývalé židovské čtvrti známé jako Nalewki. Připomněl, že bojovníků ghetta byly jen stovky a bojovali proti početní i technické převaze. Většina povstalců nepřežila. Podle Herzoga ale díky jejich oběti přežil lidský duch, morálka, láska k bližnímu a vzájemná odpovědnost. Pamatovat a připomínat, je podle něj neustále potřeba.

Akce se zúčastnil i prezident Spolkové republiky Německo Frank-Walter Steinmeier. „Dnes, zde, kde bývalo varšavské ghetto, je těžké oslovit stát. Je těžké sem přijít jako Němec, jako prezident Německa,“ začal svou řeč.

Řekl, že pro něj a pro současné Německo je nejdůležitější, aby se nic takového už neopakovalo. Taky znovu poprosil o odpuštění. Připomněl, že válka a nacistické zločiny na dlouhou dobu přetrhaly vazby mezi Německem a Polskem. Výrazné zlepšení přineslo gesto kancléře Willyho Brandta. V roce 1970 jako první představitel Německa poklekl před památníkem.

Symbolické žluté květy

Následovaly modlitby, čestné salvy, krátký film sestavený ze záznamů z likvidace povstání a ghetta v době druhé světové války. Prezidenti se pak společně poklonili před památníkem a v symbolickém gestu smíření spojili ruce.

Všichni řečníci se shodovali v jednom: lidstvo podle nich nesmí zůstat lhostejné ke zlu. Nesmí zapomínat. A musí se dívat i na současné zločiny.

„V táboře mě osvobodili Sověti. Moje vděčnost za to, že mě zachránili z tábora smrti, mě bude provázet do smrti,“ vypověděl přeživší holokaustu Marian Turski.

„Ale mohu mlčet, když dnes ruská armáda útočí na našeho souseda a zmocňuje se jeho země? Mohu mlčet, když její rakety ničí ukrajinskou infrastrukturu, domy, nemocnice a kulturní památky? Mohu mlčet, když vidím osud Buči a pamatuji, jak Němci vyhladili polský Michniów, běloruskou Chatyň nebo české Lidice?“

Žluté narcisy jsou symbolem povstání | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

V Polsku památku povstalců varšavského ghetta už roky připomíná akce Narcisky.

„Jako muzeum vyprávíme tisíciletou historii Židů v Polsku a samozřejmě i tuto dramatickou kapitolu společné židovsko-polské historie. Už jedenáct let naši dobrovolníci rozdávají v souvislosti s tím žluté kvítky a přitom informují, co to bylo povstání ve varšavském ghettu,“ popsala mluvčí Muzea dějin polských Židů POLIN Marta Dziewulská.

A dodala, že letos se akce zúčastnilo šest polských měst a stovky tisíc květů zamířily i do židovských obcí za hranicemi Polska. 

Letos dobrovolníci ve varšavských ulicích rozdali 450 tisíc žlutých květů – za 450 tisíc obyvatel varšavského ghetta. To nacisté a jejich pomocné jednotky, tvořené také Poláky, Litevci a Ukrajinci, srovnali v květnu 1943 se zemí.

Kateřina Havlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme