Ve Varšavě si připomněli židovské povstání. ‚Musíme se postavit antisemitismu,‘ vyzývá přeživší holokaustu
Už nikdy víc! To bylo hlavní poselství středeční vzpomínkové akce u Památníku hrdinů varšavského ghetta. Prezidenti Polska, Izraele a Německa, ale taky pamětníci a další návštěvníci, si tam připomněli 80. výročí začátku největšího židovského ozbrojeného povstání za druhé světové války.
Sirény a zvony v poledne ve Varšavě ohlásily začátek velké připomínky hrdinů povstání varšavského ghetta v dubnu 1943 – před 80 lety, 19. dubna padly první výstřely. Jimi začal skoro měsíc trvající odpor posledních desítek tisíc obyvatel ghetta.
„Nebyl jsem ve varšavském ghettu. Prošel jsem jiným, tím v Lodži. Odtamtud mě poslali do Osvětimi. Přežil jsem dva pochody smrti,“ vyprávěl na pódiu u Muzea dějin polských židů Marian Turski – historik a přeživší z vyhlazovacího tábora Osvětim.
A vybídl přítomné, aby se podívali na velký Pomník hrdinů ghetta napravo od pódia. „Co na něm vidíte? Bojovníky – s noži, granáty, s puškami. Ale podívejte se prosím i na jeho odvrácenou stranu. Tam je vyobrazený průvod civilistů. Ti, kteří se nechtěli vzdálit od svých blízkých, od bezbranných starců, dětí i žen.“
Z bojovníků už dnes nežije nikdo. Stále je ale hrstka těch, kteří byli v době povstání dětmi a skrývali se v bunkrech. Pamětníků holokaustu ale ve světě každý rok ubývá.
Antisemitismus podle Turského vznikal staletí a i dnes je potřeba proti němu bojovat. „Musíme se postavit proti antisemitismu, porušování lidských práv, agresi na území sousedního státu, falšování historie a nerespektování menšin, ať jsou jakékoliv a ať jsou kdekoliv.“
Proslovy prezidentů
Po Marianu Turském vystoupil prezident Polska Andrzej Duda. Ten připomněl, že mnozí z těch, kteří povstání ghetta přežili, se připojili jako partyzáni k varšavským povstalcům o rok později. Přeživší se zapojili do obnovy Polska, do budování Izraele.
Bojovníky označil za nehynoucí přiklad statečnosti, hrdinství a symbol odvahy a důstojnosti – pro všechny, kdo chrání hranice svých států. Každý, kdo dnes rozsévá nenávist, podle něj šlape po hrobech zavražděných židů a těch, kteří na úkor svého bezpečí pomáhali pronásledovaným.
Izraelský prezident Jicchak Herzog připomněl, že muzeum polských židů a památník ghetta stojí v centru bývalé židovské čtvrti známé jako Nalewki. Připomněl, že bojovníků ghetta byly jen stovky a bojovali proti početní i technické převaze. Většina povstalců nepřežila. Podle Herzoga ale díky jejich oběti přežil lidský duch, morálka, láska k bližnímu a vzájemná odpovědnost. Pamatovat a připomínat, je podle něj neustále potřeba.
Akce se zúčastnil i prezident Spolkové republiky Německo Frank-Walter Steinmeier. „Dnes, zde, kde bývalo varšavské ghetto, je těžké oslovit stát. Je těžké sem přijít jako Němec, jako prezident Německa,“ začal svou řeč.
Řekl, že pro něj a pro současné Německo je nejdůležitější, aby se nic takového už neopakovalo. Taky znovu poprosil o odpuštění. Připomněl, že válka a nacistické zločiny na dlouhou dobu přetrhaly vazby mezi Německem a Polskem. Výrazné zlepšení přineslo gesto kancléře Willyho Brandta. V roce 1970 jako první představitel Německa poklekl před památníkem.
Symbolické žluté květy
Následovaly modlitby, čestné salvy, krátký film sestavený ze záznamů z likvidace povstání a ghetta v době druhé světové války. Prezidenti se pak společně poklonili před památníkem a v symbolickém gestu smíření spojili ruce.
Všichni řečníci se shodovali v jednom: lidstvo podle nich nesmí zůstat lhostejné ke zlu. Nesmí zapomínat. A musí se dívat i na současné zločiny.
„V táboře mě osvobodili Sověti. Moje vděčnost za to, že mě zachránili z tábora smrti, mě bude provázet do smrti,“ vypověděl přeživší holokaustu Marian Turski.
„Ale mohu mlčet, když dnes ruská armáda útočí na našeho souseda a zmocňuje se jeho země? Mohu mlčet, když její rakety ničí ukrajinskou infrastrukturu, domy, nemocnice a kulturní památky? Mohu mlčet, když vidím osud Buči a pamatuji, jak Němci vyhladili polský Michniów, běloruskou Chatyň nebo české Lidice?“
V Polsku památku povstalců varšavského ghetta už roky připomíná akce Narcisky.
„Jako muzeum vyprávíme tisíciletou historii Židů v Polsku a samozřejmě i tuto dramatickou kapitolu společné židovsko-polské historie. Už jedenáct let naši dobrovolníci rozdávají v souvislosti s tím žluté kvítky a přitom informují, co to bylo povstání ve varšavském ghettu,“ popsala mluvčí Muzea dějin polských Židů POLIN Marta Dziewulská.
A dodala, že letos se akce zúčastnilo šest polských měst a stovky tisíc květů zamířily i do židovských obcí za hranicemi Polska.
Letos dobrovolníci ve varšavských ulicích rozdali 450 tisíc žlutých květů – za 450 tisíc obyvatel varšavského ghetta. To nacisté a jejich pomocné jednotky, tvořené také Poláky, Litevci a Ukrajinci, srovnali v květnu 1943 se zemí.
