Pavel navštívil pietu v Letech, kde vzniká památník holocaustu: Jsem rád, že se podařil odkup vepřína
Odkup vepřína v Letech na Písecku, na jehož místě stál v době druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, byl podle prezidenta Petra Pavla dlouhý a nedůstojný. Tuto část historie bychom měli popsat a přiznat na ní svůj díl viny, řekl novinářům po pietní akci, která připomněla výročí 80 let od transportu tamních vězňů do Osvětimi. Na pietě se sešly stovky lidí včetně čelných představitelů státu, kteří položili květiny u památníku.
Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je v současné době stejná jako v minulosti, řekl v neděli na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku prezident Petr Pavel.
‚Knihou jsme otevřeli cestu dalším Romům. Nakopne je ke psaní,‘ věří držitel ceny Magnesia Litera Banga
Číst článek
V soužití s Romy jsou podle něj stále rezervy. Pietu navštívil teprve jako druhý prezident České republiky Petr Pavel. Naposledy před 28 lety přijel prezident Václav Havel.
„Je správné a potřebné si tyto události připomínat jako temnou kapitolu dějin, i těch našich,“ řekl prezident. Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je podle něj v současné době stejná jako v minulosti.
„Zdá se mi, že lidstvo má tendenci své chyby neustále opakovat,“ dodal s odkazem na aktuální utrpení obyvatel při ruské agresi na Ukrajině.
Pavel řekl, že odkup vepřína trval dlouho. „Bylo to dlouhé a nedůstojné. Jsem rád, že to takhle dopadlo, jsem rád, že tu vznikne památník a že se podaří nasvítit část historie, kterou bychom neměli opomíjet, a naopak bychom ji měli jasně popsat a přiznat na ní svůj díl viny,“ řekl.
Jedině tak se s tím podle něj lze vypořádat. Zároveň řekl, že budování památníku romského holokaustu považuje za signál k upřímné snaze o nápravu stavu.
Impulz k dialogu
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy.
„Byl bych velmi rád, pokud by vznik toho památníku byl dalším impulzem k dialogu. Pořád jsou mezi námi předsudky, které podle mého názoru pramení z neznalosti,“ řekl. Uvedl, že ho mrzí, že právě v Senátu zazněla slova, která mohla Romy ranit.
Za diskriminaci a rasismus v umělé inteligenci můžou lidé a špatná vstupní data, vysvětluje expert
Číst článek
Reagoval tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků v březnu tohoto roku. Varoval před tím, že i v demokratických volbách se mohou takové tendence podporovat.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připomněla, že vězně v Letech týrali i čeští četníci, za což je podle ní namístě se omluvit. Je podle ní poctivé využít pietu i k reflexi.
„I v současné společnosti tady v České republice je nemálo těch, kteří stále smýšlejí rasisticky a diskriminují. Povinností nás ostatních je, abychom se vůči tomu vymezili,“ dodala.
Věří, že romský aktivista Čeněk Růžička, který se o vybudování památníku zasloužil, dostane od prezidenta státní vyznamenání in memoriam.
Nenávistné komentáře
Předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holokaustu v České republice Jana Kokyová, Růžičkova neteř, upozornila, že podobné lidské vlastnosti, které vedly k holokaustu, tedy nadřazenost a nenávist, jsou důvodem i současné války na Ukrajině.
Rasismus a segregace, odsoudila Romea výrok Hamplové o samostatných třídách pro romské děti
Číst článek
Dodala také, že ani dnes nejsou Romové ušetřeni útoků, zejména nenávistných komentářů na sociálních sítích.
V Letech byl protektorátní takzvaný cikánský tábor. V 70. letech minulého století tam vyrostl velkokapacitní vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy firmy, která tam chovala na 13 000 prasat.
Bourání vepřína skončilo na konci minulého roku. Místo něj vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, které chce Muzeum romské kultury otevřít v první polovině příštího roku.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů – mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v Osvětimi.
Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holokaustu se odhaduje na 300 000 až 500 000.
Dva úhly pohledu
Důležitou součástí památníku mají být jména lidí, kteří byli v táboře vězněni. „Probíhají badatelská pátrání v matrikách a dalších zdrojích, kde se ověřuje správnost jmen tak, aby byly údaje pravé a jména správně napsané,“ říká Karolína Spielmannová z Muzea romské kultury.
Před 80 lety převezli do Osvětimi víc jak tisíc Romů. Šlo o děti, těhotné ženy i starce, říká historička
Číst článek
Expozice památníku v Letech u Písku se na problematiku dívá z dvou pohledů. „Jeden pohled je vnitřní. Jak se vězni vnímali, jaké máme dochované paměti vězněných nebo pozůstalých. Tyto zdroje máme omezené, protože se toho tolik nezachovalo,“ vysvětluje.
„Další pohled expozice je vnější, který je z pohledu státní správy a venkovních zdrojů, jak se zaznamenávaly vězni a celý proces. Tady je zdrojů je mnohem víc a je potřeba si říct, že si opravdu vážíme každého jednoho zdroje, který nám popíše tu situaci, která se dělá zevnitř, to znamená z pohledů Romů, z těch pohledů přeživších a pamětníků,“ dodává.
Památník bude mít návštěvnické centrum, které představí vnitřní expozici s dobovými prameny a fotografiemi a venkovní expozice bude věnována prohlídce areálu. Povede až do míst, kde kdysi existoval cikánský tábor.
