Kvůli povinným datovým schránkám si řada lidí uvědomila, že spolu s nimi stát zveřejňuje i adresy trvalého bydliště. Podnikatelé s tím nenadělají nic, ostatní mohou o skrytí požádat. Moc jim to ale nepomůže: jiné státní rejstříky jsou stále veřejné pro všechny.

Praha 5:00 10. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Mediální zájem o veřejné adresy držitelů a držitelek datových schránek odstartoval článek na technologickém webu Lupa.cz. Vzápětí se přidala další média a nakonec musel zareagovat i Úřad pro ochranu osobních údajů, na který se sesypaly stížnosti.

Proti praxi se vymezil vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Slíbil přípravu novely, která zveřejňování zastaví.

Veřejné už roky

Nejde přitom o nový problém: jména a adresy držitelů datových schránek ministerstvo vnitra zveřejňuje od roku 2011, tedy více než dekádu. Již dva roky tyto informace publikuje jako otevřená data, tedy jednoduše ke stažení.

‚Máte falešnou občanku.‘ Pohlaví zapsané v dokladech a státních databázích komplikuje život tisícům lidí

Číst článek

Informace o živnostnících a podnikatelích jsou také řadu let dostupné v živnostenském a obchodním rejstříku. V obou je možné vyhledávat mimo jiné i podle jména, data narození a bydliště, informace jsou zde dostupné i do minulosti. Každý tak může vidět, pokud někdo z podnikajících změnil jméno kvůli sňatku nebo třeba změně pohlaví.

V případě živnostníků stát dokonce strojově čitelná data o podnikatelích sám prodává (viz bod i)). U právnických osob, mezi které patří i spolky a bytová družstva, jsou k dispozici zdarma.

Kdo má kolik bytů?

Řadě veřejných rejstříků se člověk nevyhne, i pokud nepodniká a není aktivní v žádné neziskové organizaci. Typickým příkladem je katastr nemovitostí, kde si kdokoli může zdarma dohledat vlastníka konkrétního bytu, domu či pozemku. Po přihlášení si pak za poplatek může nechat vypsat majetek patřící konkrétní osobě, k tomu stačí jméno a datum narození.

Informace o příjemcích dotací, v řadě případů nepodnikatelů, publikuje ministerstvo financí. Ministerstvo spravedlnosti zase v rámci intervenčního rejstříku informace jak o dlužnících, tak o jejich věřitelích.

Pirátský předseda Bartoš se k tématu vrátil i na tiskové konferenci ke spuštění Digitální informační agentury. Přiznal, že s povinným zavedením datových schránek všem živnostníkům se projevily „problémy, které nebyly tolik vidět, nebo jsme o nich nevěděli.“ Zveřejňování adres držitelů datových schránek přirovnal k telefonním seznamům Zlaté stránky.

Obavy o soukromí dětí. Zahraniční úřady zakazují školám služby od Googlu a Microsoftu, Česko tápe

Číst článek

„Chtěli bychom, aby se toto omezilo skutečně jen na ty potřebné údaje,“ prohlásil dále Bartoš. Návrh legislativních změn by chtěl předložit do konce letošního dubna.

Serveru iROZHLAS.cz vicepremiér pro digitalizaci později napsal, „že by nebylo na škodu, pokud by zmiňované registry a jiné velké veřejně přístupné databáze (registry živnostníků a právnických osob) údajů prošly nějakou zevrubnější vnitřní analýzou nad tím, jaké údaje poskytují.“

Ministerstvo spravedlnosti, které provozuje rejstřík právnických osob na adrese Justice.cz, ale žádné změny neplánuje. „Údaje o členech statutárních a dalších orgánů společností zapsaných ve veřejném rejstříku jsou nezbytné pro zajištění řádného, plynulého a efektivního obchodního styku,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Podle něj by případné skrývání informací působilo problémy samotným podnikatelům, kteří by kvůli tomu museli častěji předkládat výpis z rejstříku.

Ochrana spotřebitelů

Podle Řepky byla v minulosti zvažovaná možnost, že by se místo bydliště zveřejňovala u osob ve vedení společností jen doručovací adresa. „Proti tomuto návrhu se však v mezirezortním připomínkovém řízení zásadně postavila mimo jiné i Hospodářská komora. Od daného záměru proto bylo nakonec ustoupeno,“ vysvětlil mluvčí.

Podle mluvčího komory Miroslava Dira vznesli zástupci podnikatelů požadavek na „korektní zápis adresy a data narození, a to proto, aby totožnost osoby při právním jednání za společnost mohla být ověřena.“ Prakticky řečeno, jde o informace uváděné v osobních dokladech. Kdokoli si tak může ověřit, že jedná právě s osobou, která je ve veřejném rejstříku zapsaná.

Rozesílání roušek před volbami bylo v rozporu se zákonem. Úřady neoprávněně použily osobní údaje

Číst článek

„V praxi si lze představit příklad při získávání úvěrů, ustanovení mohlo mít negativní dopad na podnikatele a další osoby, jejichž údaje by byly zveřejněny pouze s doručovací adresou,“ vysvětlil Diro.

Změny neplánuje ani ministerstvo průmyslu a obchodu, které provozuje registr živnostníků. „Veřejnost údajů v živnostenském rejstříku sleduje primárně ochranu veřejných zájmů jako je ochrana zdraví, života, práv spotřebitelů, životního prostředí a dalších,“ řekl Českému rozhlasu šéf tiskového odboru Marek Vošahlík.

Podle něj je adresa sídla podnikatele, které je často i adresou bydliště, zásadním identifikačním prvkem, protože umožňuje kontaktování podnikatele v případě, kdy vůči nim veřejnost uplatňuje své nároky.

Soukromí pro bohaté

Není tedy zřejmé, zda se na množství zveřejňovaných osobních údajů skutečně něco změní. První na řadě může být registr konečných vlastníků. Podle aktuálního rozsudku Soudního dvora EU není ve veřejném zájmu, aby do seznamu majitelů mohl nahlížet kdokoli. Holandsko, Rakousko, Belgie a Malta už v reakci své registry zavírají.

Podle mluvčího Řepky ministerstvo spravedlnosti rozsudek nyní analyzuje a rozhodnutí o dalším postupu zatím nepadlo. Případné změny byl si ale vyžádaly změnu zákona.

Jan Cibulka, Vít Andrle Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít