OVĚŘOVNA: Lidé sdílí staré fotografie jako záznam katastrofy po protržení Kachovské přehrady
Nejen běžní uživatelé, ale i politici sdílejí na sociálních sítích staré fotografie, které se vydávají za záběry následků protržení Kachovské přehrady. K události došlo v úterý a vina je připisována ruským vojákům, kteří přehradu kontrolovali. Jakkoliv jde o tragickou událost a řada emotivních fotografií je skutečných, server iROZHLAS.cz upozorňuje na to, že některé nemusejí zobrazovat to, co deklarují – tedy aktuální situaci na Ukrajině.
V úterý překvapila celý svět událost, s jejímiž následky se dotčené oblasti potýkají i po třech dnech, a ještě dlouho budou. Zničení hráze Kachovské přehrady, které je připisováno ruské armádě, způsobilo obrovskou záplavovou vlnu, která postihla obce a města po proudu Dněpru, včetně města Cherson. Voda ničila domy a několik osob se i pohřešuje.
Důsledky pro Ukrajinu, kdo je viník a jak probíhá evakuace. Pět otázek k protržené Kachovské přehradě
Číst článek
Současně s událostí se na sociálních sítích začaly objevovat fotografie a videa, které následky katastrofy zachycují. Údajně. I v tomto případě se totiž našly účty, které začaly mimo reálné záznamy katastrofy sdílet také staré fotografie, které se váží k jiným událostem.
Takovým příkladem je třeba fotografie, kterou zveřejnil twitterový účet Visegrad 24. Ten se zaměřuje v poslední době především na sdílení příspěvků ze sociálních sítích o válce na Ukrajině. A jeho autoři autenticitu příspěvků ne vždy pečlivě ověřují.
OBRAZEM: ‚Všechno je ponořené.‘ Před vodou z Kachovské přehrady utíkají lidé i zvířata
Číst článek
Zveřejněná fotografie zachycuje chlapce, který je až po krk ponořený ve vodě a v rukou zvedá nad hlavu štěně. „Mladý ukrajinský chlapec zachraňuje jeho psa před utopením poté, co Rusko dnes zničilo Kachovskou přehradu,“ napsal k ní twitterový účet v úterý. Příspěvek vidělo téměř 21 tisíc lidí a nasbíral více než tisíc reakcí.
Problém je, že ač fotka působí v kontextu celé události, do které je zarámovaná, věrohodně a silně, jde o manipulaci. Tato fotografie je totiž ve skutečnosti několik let stará.
Dokazuje to reverzní vyhledávání obrázků službou TinEye – díky němu zjišťujeme, že fotografie byla na internet nahrána před deseti lety. Aktuální událost tedy nezachycuje, ačkoliv to příspěvek twitterového účtu Visegrad 24 tvrdí. Účet nakonec fotografii po kritice smazal.
Podobný případ představuje i tato šířená fotografie (vlevo nahoře). I ta je podle reverzního vyhledávání obrázků mnohem starší – podle služby TinEye byla nahrána na internet v květnu 2014. A od té doby se objevila jako doklad hned několika katastrofických událostí – například zde.
Není to jediný případ
Nejde ale jen o tyto dvě fotografie. V souvislosti se zničením Kachovské přehrady se jich objevilo daleko více.
Hojně šířená byla třeba fotografie psů plavajících zatopenou ulicí. Za nimi jsou vidět sloupy pouličního osvětlení a obrysy postav. Tuto fotografii sdílel na svém twitterovém účtu mimo jiné i europoslanec Tomáš Zdechovský. „Zodpovědnost za tuto ekologickou katastrofu padá přímo na Putina a jeho generály,“ napsal k ní – čímž ji přiřadil k úterní události. Později se za její šíření na sociální síti omluvil.
I tato fotografie je totiž ve skutečnosti starší. Byla pořízená v thajském městě Ubon Ratchathani na podzim roku 2022, když ho zasáhly povodně. Zpravodajské servery, které událost pokrývaly, připisují autorství fotografie organizaci Soi Dog Foundation, která i dle svých stránek na ostrově během katastrofy reálně působila.
Organizace tehdy na svém twitterovém účtu zveřejnila také video a další fotografie. Vizuální podobnost místa je neoddiskutovatelná.
Jak na obrázky?
Obrázky jsou pro šíření nepravdivých informací častým prostředkem. Nemusí jít přitom nutně o montáž, ale jako v tomto případě pouze o vytržení fotografie z původního kontextu a její vložení do kontextu nového. I toto je ale manipulace.
OVĚŘOVNA: Zelenskyj se svastikou a čeští politici se znakem pluku Azov. Po sítích kolují fotomontáže
Číst článek
Nejlépe se přitom takové fotografie sdílejí v případě, že v lidech vyvolávají silné emoce. A proč? Protože v takových případech je menší pravděpodobnost, že se lidé obrázky budou snažit ověřit.
Naopak je často v rozčílení sdílejí bez rozmyslu dál, jak upozorňuje třeba i Veronika Batelková ze spolku Zvolsi.info.
„Zpravidla když vidíme nějaký text nebo obrázek, který podporuje náš názor, tak ani nepřistoupíme k tomu, že bychom to chtěli ověřovat. Je proto důležité být kritický sám k sobě, k vlastním názorům a zpochybňovat je. Abychom se vůbec dobrali toho, že něco ověříme,“ dodává Batelková.
Pak podle ní platí jednoduchá poučka, a sice pokusit se ověřit fotografii z více zdrojů. V případě obrázků nám k těmto účelům dobře slouží například služba Google Lens, která prohledává databázi fotografií po celém internetu na základě podobnosti. Na podobném principu na zahraniční zdroje dobře funguje třeba i služba Tin Eye.
JAK OVĚŘIT OBRÁZEK NA INTERNETU?
Zejména na sociálních sítích se šíří falešné fotografie – liší se množstvím úprav i toho, jak jsou tyto úpravy povedené. Jejich šíření se dá předejít pozorností i případným ověřováním.
- Kvalita – rychle upravené fotografie jsou často ve špatné kvalitě. Bývají rozostřené, aby nebyly na první pohled patrné neprofesionální úpravy. Je to tedy první věc, na kterou se zaměřit.
- Kontext – když narazíme na fotografii, která nám připadá podezřelá, šokující a vyvolává v nás silnou emoci, měli bychom si položit několik otázek. Mohlo se to, co fotografie zachycuje, skutečně stát? Jestli jde o tak šokující informaci, psala by o ní jistě nějaká média. Je možné dohledat nějaké články? Zkusme si sami něco ve vyhledávačích vyhledat. Stačí zadat několik klíčových slov. Jestliže nám konkrétní událost dohledat nejde, pak se pravděpodobně nestala.
- Reverzní vyhledávání obrázků – můžeme pak přistoupit k dalšímu způsobu ověření. To je zpětné dohledávání obrázků. Pomocí služeb, jako je třeba Google Lens nebo Tin Eye, můžeme nalézt vizuálně podobné obrázky a dohledat tak, kdy byla námi hledaná fotografie poprvé nahrána na internet. Tímto se dá najít původní zdroj fotografie a také poodhalit i případná manipulace s jejím kontextem.
